Kostel sv. Vavřince, jáhna a mučedníka v Seči

Zdejší kostel byl osazen plebánem již v roce 1350, kdy náležel pod chrudimský dekanát a královéhradecký archidiakonát. Roku 1358 si směnili faru plebáni Jan ze Seče (někde uváděn jako Ivan) s Otmarem ze Sýciny. O plebánu Václavovi máme zmínku ze soudních akt z roku 1407, kdy byl dlužen purkrabímu na Chlumci. Během husitských válek ztratil faru a po její obnově zde působili kněží podobojí, aby po třicetileté válce opětovně zanikla a sečský kostel byl během 17. a 18. století filiálním do Bojanova. V roce 1787 došlo ke zřízení lokálie (P. Bernardus Řeřicha), která byla roku 1854 povýšena na faru (P. František Vilímek).

Jak vypadal původní kostel, tak to přesně nevíme. Někteří autoři hovoří o tom, že byl dřevěný, v jiných zdrojích nalezneme informace, že byl kamennou stavbou, protože presbytář a snad i část věže mají gotické jádro. S jistotou nevíme dokonce ani to, kdy vznikla současná stavba. Podle lidové tradice se píše, že byla vybudována nákladem Karla Záruby z Hustířan a k jejímu dokončení mělo dojít roku 1620 (stavba podle všeho trvala kolem 10 let), což je však divné, neboť onen šlechtic zemřel již v roce 1619. Roku 1860 byla zřízena na kostele nová báň. V roce 1903 došlo na věži k instalaci hodinového stroje. Roku 1940 bylo do kostela zavedeno elektrické osvětlení. 24. ledna 1964 byl objekt zapsán do státního seznamu kulturních památek (viz https://pamatkovykatalog.cz/kostel-sv-vavrince-12900767). V roce 1984 došlo k opravě všech klempířských prvků. Roku 1994 byla provedena nová elektroinstalace. V letech 1995-1996 došlo k opravě střechy. V roce 1999 byla zahájena rekonstrukce varhan a o rok později byly opraveny věžní hodiny. Poslední velkou opravou prošel kostel v roce 2011 a jeho slavnostní žehnání se uskutečnilo 23. října téhož roku (viz https://www.mestosec.cz/slavnostni-zehnani-kostela-sv-vavrince/gs-1038/p1=2387). Následně byla vyhlášena sbírka na opravu a zrestaurování kostelních varhan.

Jedná se o jednolodní orientovanou stavbu s dlouhým trojboce uzavřeným presbytářem s opěrnými pilíři a se 2 křížovými poli s hřebínky zaklenutou sakristií po severní straně (nad ní se nachází oratoř, která se otevírá do interiéru chrámu Páně sdruženými okénky), s krátkou přesahující lodí a s hranolovou věží před západním průčelím. Presbytář je zaklenut stlačenou valenou klenbou s lunetami a jeho stěny jsou členěny toskánskými pilastry. Do sakristie vede hrotitý portálek. Nad lodí s polokruhem zakončenými okny, jež je uvnitř osmihranná, nalezneme plochou vysokou kupoli s výsečemi rámovanými štukovými pásy a s osmicípým zrcadlem ve vrcholu. Stěny jsou členěny pilastry a nikami a na západní straně je situována kruchta na 2 sloupech. Kněžiště má velká, polokruhem zavřená okna. Postranní vchod je okrouhle sklenutý a po jeho stranách nalezneme erby Karla Záruby z Hustířan a jeho manželky Anny, roz. z Valdštejna. Kostel je dlouhý 38 m, loď je zevnitř dlouhá 10,5 m a široká 14 m, chór se závěrem má délku 18,3 m a šířku 7,5 m. 35 m vysoká věž s cibulovitou bání má polokruhem zakončená okna a v horním patře jsou pouze oválná okénka.

Hlavní oltář je portálový, černozlatý a zdobený boltcovým ornamentem. Zhotoven měl být podle zachovaného datování v roce 1682. Na něm je umístěn novodobý obraz sv. Vavřince. Na protilehlých stranách nalezneme boční oltáře sv. Antonína a Panny Marie s ploše řezanými rámy z 1. poloviny 18. století. Rokajová kazatelna se sochami Víry, Naděje a Lásky pochází také z 18. století. Šestihranná cínová křtitelnice se lvími hlavami a dalšími ornamentálními reliéfy je bez víka vysoká 0,87 m, široká 0,7 m a víko dosahuje výšky 0,7 m. Nalezneme na ní nápis: "Diesen Taufkessel haben machen lassen in das Gotteshaus der Hoch undt Wohlgebohrne Herr H. Rudolf Wentzel Graf von Schönfeldt undt dero Fraw Ehegemahlin Fraw Fraw Victoria Magdalena Gräfin von Schönfeldt geborne Gräfin von Waldstein Herr und Frau auf Saulun Lombringen, Schönwaldt, Kain, Prodlitz, Setsch und Netlucks. Datum den 1. Januarius Anno 1669." Zajímavým objektem jsou také vyřezávané dveře do sakristie s kováním z počátku 17. století. Původní varhany vznikly před rokem 1858 a téhož roku byly nahrazeny nástrojem ze zdejšího hřbitovního kostela sv. Štěpána. Tento transfer měl provést Amadeus Hanisch, který se následně pustil do jeho přestavby, takže někdy se hovoří o stavbě nového nástroje. V roce 1908 byly varhany opraveny Josefem Kobrlem (viz http://www.varhany.net/cardheader.php?id=2101&lok=799).

Kostel přišel několikrát o své zvony. Naposledy měl trojici zvonů z 19. století, z nichž největší s reliéfy sv. Jana Nepomuckého a sv. Floriána měl průměr 1 m, výšku 0,75 m a nápis: "GEGOSSEN VON SCHNEIDER IN KÖNIGRAETZ 1828 UNTER DEN LOKALISTEN H. JOSEPH CZASTEK." Ty však měly být zrekvírovány za 1. světové války, ale jinde se píše, že ve věži stále visí. Jelikož jsem se do věže nedostal, tak nemohu potvrdit ani jednu z uvedených možností.