Kostel Zvěstování Panny Marie v Uherském Hradišti
Turistické cíle • Památky a muzea • Kostel
Františkánský klášterní kostel v Uherském Hradišti je zasvěcen Zvěstování Panny Marie.
Stavěn byl začátkem 16. století, kdy získal ještě prvky pozdně gotické, ale nebyl tehdy dokončen.
Až během dostavby celého kláštera v 17. století byl dostavěn již v nastupujícím barokním stylu.
Interiér chrámu je pojat jako trojlodní (a stejnolodní) a zaklenut valenými klenbami zdobenými štukem.
Původní zařízení chrámu se nedochovalo, protože bylo v 18. století nahrazeno modernějším – barokním, z něhož si můžeme i přes prosklené dveře z předsíně povšimnout např. krásné Kazatelny s postavami andělů a evangelistů, při návštěvě kostela pak uvidíme i oltáře v bočních kaplích.
Avšak po požáru roku 1894 došlo k přestavbě hlavního oltáře i prvních kaplí po obou stranách.
Tehdy byly také obnoveny nástropní malby, na čemž se podílel i známý malíř Joža Uprka.
Z barokního zařízení se dochovaly ještě některé další součásti např. v sakristii či mnišském chóru (lavice).
Novodobý oltář má uprostřed sochařský výjev Zvěstování Panně Marii a nahoře Nejsvětější Trojici, po stranách jsou pak umístěny ještě sochy sv. Cyrila a Metoděje, sv. Ludvíka a sv. Alžběty Durynské.
více informací např. na webu města Uherského Hradiště
Františkánský klášter je společně s přilehlým kostelem Zvěstování Panny Marie významnou kulturní památkou města Uherské Hradiště, která zcela jistě přesahuje místní význam. Klášter byl založen roku 1491 správcem olomouckého biskupství Janem Filipcem, který je zde také pochován.
Ještě před tím, než byla stavba kláštera dokončena (doba vrcholící luterské reformace ve městě v letech 1542-1544) byli mniši donuceni opustit objekt. Budova zůstala prázdná až do konce 16. století. K novému osazení kláštera došlo na počátku 17. století po vypuknutí povstání Štěpána Bočkaje v Uhrách. Do Uherského Hradiště se uchýlili mniši z blízkého kláštera ve Skalici na Slovensku. Současně generální kongregace řádu Menších bratří v Brně přičlenila roku 1611 zdejší klášter k uherské provincii.
Roku 1646 řádil ve městě požár, kterým byl zasažen i klášter. Rok nato navštívila město pro změnu silná vichřice, která měla za následek další poškození objektu. K jeho obnově dochází velmi pomalu. Práce jsou navíc zkomplikovány poškozením kláštera při požáru města v roce 1681. Výstavba kláštera byla dokončena až na počátku 18. století včetně jeho významné barokní úpravy.
Celému souboru dominuje vysoká klášterní věž zastřešená barokizující bání. V přízemí je umístěna pamětní deska připomínající zbořenou kapli sv. Rozálie. Vstupní průčelí kláštera je sevřeno mezi západní průčelí kostela a boční průčelí činžovního domu v ulici Františkánské. Hlavní vchod je zajímavě orámován portálkem, v jehož tympanonu se nachází boltcová kartuše se znakem uherské františkánské provincie. Fasáda vyrůstá z průběžného soklu s obloukovou římsou, nahoře je uzavřena profilovanou římsou korunní.
Pozoruhodný je také barokní interiér objektu, který jsme však neviděli. Pro veřejnost bývá otevřeno jenom v průběhu Slováckých slavností vína a v den otevřených památek.
Celkově představuje soubor Františkánského kláštera přitažlivou kulturní památku, jejíž rekonstrukce byla dokončena v roce 1996. Kvalita prací byla oceněna udělením titulu Dům roku.
Po roce 1989 byl v klášteře obnoven také řeholní život, nyní bydlí bratři v domě na náměstí.
V Uherském Hradišti a okolí nás zaujalo ještě následující:
- město Uherské Hradiště:https://www.turistika.cz/mista/mesto-uherske-hradiste
- knihovna a synagoga:https://www.turistika.cz/mista/uherske-hradiste-knihovna-a-synagoga
- základy velkomoravského církevního areálu:https://www.turistika.cz/mista/uherske-hradiste-zaklady-velkomoravskeho-cirkevniho-arealu
- NP Staré město – Špitálky:https://www.turistika.cz/mista/narodni-kulturni-pamatka-stare-mesto-spitalky
- kaple sv. Alžběty:https://www.turistika.cz/mista/uherske-hradiste-kaple-svate-alzbety
- kostel sv. Františka Xaverského v Uherském Hradišti:https://www.turistika.cz/mista/uherske-hradiste-kostel-sv-frantiska-xaverskeho
- rozhledna Rovnina:https://www.turistika.cz/mista/uherske-hradiste-rozhledna-rovnina
- rozestavěný kostel ve Starém Městě:https://www.turistika.cz/mista/stare-mesto-rozestaveny-kostel
- klášter a poutní místo Velehrad:https://www.turistika.cz/mista/velehrad-klaster-a-poutni-misto
- zajímavá tupeská keramika:https://www.turistika.cz/mista/obec-tupesy-tupeska-keramika
- Lázně Leopoldov – Smraďavka:https://www.turistika.cz/mista/smradavka-lazne-leopoldov
- zámek a barokní zahrada v Buchlovicích:https://www.turistika.cz/mista/zamek-buchlovice-barokni-terasovita-zahrada-a-anglicky-park
- zajímavý stromeček:https://www.turistika.cz/mista/sekvojovec-obrovsky-v-obci-brestek-osade-chabane
- kostel sv. Martina v Buchlovicích:https://www.turistika.cz/mista/buchlovice-farni-kostel-sv-martina
Blog o dalších navštívených místech a cestách autora článku: http://bubinga.blog.cz/
Františkánský Klášter v Uherském Hradišti byl založen roku 1491 správcem olomouckého biskupství Janem Filipcem, který zde byl také později pohřben.
V období luterské reformace ve 40. letech 16. století museli mniši ještě ne zcela dokončený klášter opustit a objekt pak zůstal prázdný až do konce století.
Nově byl klášter obydlen začátkem století následujícího, za Bočkajova povstání v Uhrách, kdy sem přišli mniši z nedaleké slovenské Skalice.
Během 17. století byl klášter několikrát poškozen požárem a také vichřicí, takže až na počátku století 18. byl konečně dostavěn a také barokně upraven.
Klášter má vysokou věž s barokizující bání, vstupní fasáda kvadratury přiléhá k průčelí kostela a její portál je vyzdoben kartuší se znakem uherské františkánské provincie, k níž byl klášter v 17. století na čas přičleněn.
Uvnitř kláštera se nachází hodnotně barokně vyzdobený slavnostní sál refektáře, jehož klenba je zdobena štukem s květinovými a ovocnými motivy a poprsími světců a freskovými malbami s výjevy Zvěstování P. Marie a apoteózy sv. Františka, sv. Amanda a sv. Anny.
Na této pozoruhodné výzdobě se podíleli významní italští umělci Baldassare Fontana (1661-1733) a Innocenzo Christoforo Monti (1653-1710).
Nákladné restaurování tohoto cenného barokního interiéru bylo dokončeno v roce 2000, přičemž rekonstrukce celého kláštera byla již o 4 roky dříve oceněna titulem Dům roku 1996.
U kláštera stojí také opravená barokní Socha sv. Jana Nepomuckého z roku 1713.
více informací např. na webových stránkách města
Františkánský Klášter ve starobylém městě Uherské Hradiště byl založen v roce 1491 správcem olomouckého biskupství Janem Filipcem, který je zde také pochován. Ještě před dokončením kláštera, v době vrcholící luterské reformace ve městě v letech 1542-1544, byli mniši donuceni opustit objekt, který zůstal prázdný až do konce 16. století.
Teprve na počátku 17. století po vypuknutí povstání Štěpána Bočkaje v Uhrách se do Uherského Hradiště uchýlili mniši z blízkého kláštera ve Skalici na Slovensku a generální kongregace řádu Menších bratří v Brně dokonce roku 1611 přičlenila zdejší klášter k uherské provincii.
V roce 1646 zasáhl klášter a město požár a o rok později došlo vlivem vichřice k dalšímu poškození objektu. K obnově dochází velmi pomalu a navíc byl klášter znovu zničen při požáru města v roce 1681. Teprve na počátku 18. století byla dokončena jak výstavba kláštera, tak jeho významná barokní úprava.
Vysoká klášterní věž, zakončená barokní bání, dominuje celé stavbě. V přízemí je umístěna pamětní deska připomínající zbořenou kapli sv. Rozálie.
Vstupní průčelí kláštera - kvadratury je sevřeno mezi západní průčelí kostela a boční průčelí činžovního domu v ulici Františkánské. Hlavní vchod je orámován portálkem, v jehož tympanonu se nachází boltcová kartuše se znakem uherské františkánské provincie. Fasáda kvadratury je ploše pojatá, vyrůstá z průběžného soklu s obloukovou římsou, nahoře je uzavřena profilovanou římsou korunní.
Z jižní strany je vstup s pravoúhlým pískovcovým portálkem s nadsvětlíkem a reliéfní znak biskupa Jana Filipce, který sem byl druhotně umístěn. Západní i severní průčelí je rovněž v barokním stylu. Čtvercové nádvoří kvadratury je lemováno stěnami s vysokým pilastrovým řádem a pětinásobnou půlkruhovou slepou arkaturou ambitu. Celé přízemí je zaklenuto barokními lunetovými klenbami.
Pozoruhodný je barokní interiér slavnostního sálu refektáře, v němž jsou ústřední výzdobou klenby štuková oválná zrcadla s freskami Zvěstování P. Marie a s apotheosou sv. Františka, sv. Amanda a sv. Anny. Plocha klenby je zaplněna těžkým palmetovým ovocným a květinovým štukem i medailony s reliéfními postavami světců a andílků. K provedení této štukové výzdoby interiérů byl povolán italský architekt Baltazar Fontana a malíř Krištof Monti. V lunetách jsou olejomalby na plátně, po stranách vestavěné barokní skříně. Severní průčelí sálu je vyplněno obrazem Večeře Páně. Sál se právem řadí k nejlepším dochovaným barokním interiérům na Moravě. Jeho restaurování bylo dokončeno v roce 2000.
Ve svém souhrnu představuje soubor františkánského kláštera přitažlivou kulturní památku přesahující místní význam. V roce 1996 byla dokončena rekonstrukce objektu, jejíž kvalita byla oceněna udělením titulu Dům rok u 1996.
Kostel Zvěstování Panny Marie byl postaven jakou součást františkánského kláštera řádu Menší bratří na počátku 16. století s řadou prvků vladislavské gotiky.
Interiér kostela na způsob trojdílného stejnolodí je dodatečně zaklenut raně barokními valenými lunetovými klenbami dosedajícími na svazkové pilíře s mocnými římsovými hlavicemi. V presbytáři je česká klenba a v závěru koncha s lunetami. Štukový dekor kleneb kostela je raně barokní s antikizujícími motivy.
Původní zařízení kostela bylo nahrazeno v 18. století. Založení kostela a kláštera ale připomínají na vnější straně kostelní zdi tři znaky – biskupský znak zakladatele Jana Filipce, erb s cimbuřím Václava Veselského Vojslavic, manžela Filipcovy sestry Zuzany a donátora kláštera, a růže pána z Moravan, tehdejšího správce hradišťského kraje.
Po požáru kostela roku 1894 byl přebudován hlavní oltář a první kaple po obou stranách a restaurovány nástropní malby, na jejichž opravě se podílel Joža Uprka. Na nynějším pseudorenesančním oltáři je ve středu situováno vyobrazení Zvěstování Panny Marie, na ním je nejsvětější Trojice. Oltář je doplněn sochami sv. Cyrila a Metoděje, sv. Ludvíka a sv. Alžběty Durynské.
Dnešní sakristie je vybavena dřevěným mobiliářem z první poloviny 18. století, který je zdoben drobnými olejomalbami a portréty světců. Nad sakristií se nalézá chór pro řeholní bratry s dubovými vyzdobenými sedadly z roku 1721 a s malým oltářem.
Zajímavou součástí chrámu jsou náhrobky a krypty, které byly pro pohřbívání uzavřeny v roce 1785. Dochované náhrobky připomínají poslední odpočinek zakladatele kláštera biskupa Jana Filipce, rodinné příslušníky Václava Kulíška z Moravičan, členy pánů z Kunovic a další významné osobnosti regionu.
http://www.mesto-uh.cz/Articles/2648-2-Frantiskansky+klaster.aspx
http://www.mesto-uh.cz/Articles/2540-2-Kostel+Zvestovani+Panny+Marie.aspx
Kostel Zvěstování Panny Marie je součástí areálu františkánského kláštera řádu Menších bratří na přelomu 15. a 16. století s řadou prvků tzv. vladislavské gotiky. Z původní stavby se do dnešní doby dochovalo pouze obvodové zdivo lodi a presbytáře. Stavba kostela je v jádru gotická zaklenutá v lodi barokními klenbami. Klenba v lodi spadá zřejmě do poloviny 17. století. Současný oltář je z roku 1904 (nahradil předchozí, který zničil požár v roce 1894). Na restaurování vnitřního zařízení se tehdy podílel také Joža Úprka. Věž s barokizující bání byla vystavěna až v r. 1934.
Po pravé straně kostelní budovy je umístěna socha sv. Jana Nepomuckého, která stála původně u řeky Moravy u tzv. Hradišťské brány.
Po roce 1989 obnovili bratři františkáni v Uherském Hradišti řeholní život, avšak nyní bydlí v domě na náměstí.
Kostel je bohužel běžně nepřístupný a dovnitř se dá nahlédnout jen přes zamřížovaný vchod. Nebo si naplánujte jeho prohlídku v době Dnů evropského dědictví (např. 13.-14.9.2014).