Kostelec na Hané – drobné památky u kostela sv. Jakuba

Dominantou malého městečka, ležícího v prostějovském okrese na říčce Romži je bezesporu monumentální Kostel Sv. Jakuba Staršího. A je to tak asi správné, protože název města vznikl úpravou latinského slova castellum, které se překládá jako chráněné místo (myšleno zděnou nebo dřevěnou hradbou), ale dá se chápat i jako opevněný kostel. Koneckonců má město zajímavou polohu (téměř pod velehorou Velký Kosíř, na rozhraní Hornomoravského úvalu a Drahanské vrchoviny), a tak mezi jeho majiteli najdeme i různé významné rody, ať už to byli páni z Kravař, Mikuláš I. Opavský, Pernštejnové nebo Lichtensteinové.

Podle názoru archeologů zde stával původně mnohem menší románský kostel, který se nacházel v místě věže dnešního chrámu. Kdy byl původní románský kostel postaven dnes už nevíme, ale určitě zde stál již v první polovině 14. století. V roce 1407 existovala v Kostelci již i budova fary. Tento starý kostel, který zřejmě prošel i částečnou renesanční přestavbou byl zbořen jako nevyhovující v roce 1754.

V té době se již v jeho těsné blízkosti 14 let stavěl kostel nový. Tento kostel, zasvěcený sv. Jakubovi Staršímu (nebo Většímu) byl dokončen a vysvěcen roku 1772; jeho věž však pochází až z roku 1848. O jeho stavbě se přitom uvažovalo již od konce dvacátých let 18. století, protože „starý“ kostel byl již příliš malý a navíc ve velmi špatném technickém stavu, Kostel byl původně hřbitovní, o čemž dodnes svědčí ohradní zeď kolem něj. Tento hřbitov byl zrušen v roce 1912.

Současný barokní kostel byl vybudován podle projektu vídeňského architekta italského původu Anton(i)a Erharda Martinelliho z roku 1737. Martinelli v něm přitom vycházel ze staršího projektu mistra Matyáše Kniebalda z Olomouce, který měl původně jen posoudit. Martinelli využil toho, že se Kniebaldův plán nelíbil knížeti Liechtensteinovi a upravil ho. Dnešní podoba kostela sv. Jakuba st. je tedy kombinací obou projektů.

Stavba kostela tedy započala roku 174o, kdy se slavnostně položil základní kámen a vykopaly základy presbytáře. Poté stavbu přerušují Slezské války a při pokračování v letech 1754-1756 dochází ke změnám v Martinelliho návrhu, takže jeho projektu dnes vlastně odpovídá pouze půdorys, systému zaklenutí a celkové hmotové řešení stavby, která částečně využívá renesanční věže staršího kostela.

Mobiliář kostela je převážně barokní a chloubou chrámu jsou pozdně barokní sochařská díla Františka Hirnleho z Olomouce a několika děl Jana Michaela Scherhaufa (rakouský sochař, tvořící především v Kroměříži a na Olomoucku). Oltářní obrazy pochází z konce 19. století nebo jsou dokonce ještě mladší.

Kostelecký chrám je dnes chráněnou památkou I. stupně a patří k zajímavým a hodnotným pozdně barokním stavbám, vynikajícím svou slohovou jednotností. Což ovšem také naznačuje, že z původního kostela se nám toho moc nezachovalo. Můžeme zmínit snad jen později přistavěnou renesanční věž s pozdně renesančními reliefy, křtitelnici, jeden gotický náhrobník a kryptu, ve které bylo pochováno deset nejvýznamnějších kosteleckých farářů a občanů. Kostel Sv. Jakuba Většího měl původně tři zvony, ale dva z nich byly v roce 1916 odevzdány pro vojenské využití v rámci I. světové války.

Kostel sv. Jakuba Staršího stával ve městě Kostelec na Hané již v době jeho založení ve 14.století. Původní románský kostel byl však menší než ten současný a kromě odkrytých základů a reliéfů na později přistavěné renesanční věži se z něj nezachovalo nic.

Od konce dvacátých let 18. století se uvažovalo o stavbě nového svatostánku, neboť původní stavba byla příliš malá a ve velmi špatném stavu. A tak roku 1740 byly položeny základy kostela nového. Starý kostel byl roku 1754 zbořen a zachovala se z něj pouze věž s pozdně renesančními reliéfy a úmrtní nápisy v její omítce. Kromě hlavního oltáře měl ještě jeden boční oltář Nanebevzetí Panny Marie. Původní je i dnešní krypta v novém kostele, ve které bylo pochováno deset zasloužilých kosteleckých farářů a občanů.

Nový Kostel Sv. Jakuba Staršího byl vysvěcen 18. října 1772 olomouckým biskupem Václavem, svobodným pánem z Freinfelsu. Věž byla ovšem dostavěna až roku 1848. Architektem stavby byl knížecí lichtensteinský stavitel Antonio Martinelli.

Na hlavním oltáři je obraz sv. apoštola Jakuba Staršího - bratra apoštola Jana. Nad svatostánkem je umístěn obraz Panny Marie s Ježíškem z 18. století ze zrušeného kláštera v obci Kaple. Další čtyři oltáře jsou zasvěceny Sv. Janu Nepomuckému, Sv. Anně, třetí boční oltář tvoří Ukřižování a čtvrtý Pieta. K zajímavostem patří socha sv.Isidora Madridského v hanáckém kroji, na bočním oltáři Socha sv. Jana Nepomuckého a socha sv. Metoděje křtícího knížete Bořivoje nad novou křtitelnicí.

Původní středověký kostel připomíná pozdně gotická křtitelnice a náhrobní kámen s nečitelným nápisem u bočního oltáře sv. Anny. Kamenné fragmenty lze najít i v původní hřbitovní zdi. Varhany z roku 1760 byly zničeny červotočem, proto byly nahrazeny roku 1899. Z původních zvonů zůstaly zachovány jen dva - velký zvon faráře Jana Jiřího Pernohy z roku 1691 zasvěcený Panně Marií a sv.Jakubovi a umíráček věnovaný P. Karasem. Ostatní byly sejmuty během válek.

Kolem kostela býval hřbitov, který byl roku 1912 zrušen a připomíná jej pouze socha Panny Marie z roku 1709 u vchodu do kostela. V roce 1936 byly odtud všechny kříže a pomníky odstraněny a převezeny na hřbitov nový. Vstupní železná brána byla ukována roku 1747, v její blízkosti stojí barokní socha sv. Valentýna.

Hřbitovní kaple na novém hřbitově je zasvěcena sv. Františku z Assisi a byla postavena roku 1931.

Sv. Jakub Starší je patronem poutníků, Španělska, bojovníků, dělníků, horníků, kloboučníků, lékárníků, je vzýván za dobré počasí a na ochranu před revmatismem. Mezi jeho atributy patří: kniha / svitek evangelia, poutnická hůl s mušlí hřebenatkou („Svatojakubská mušle“), bývá zobrazován jako apoštol s knihou (svitkem), jako poutník s holí, poutnickým kloboukem a brašnou nebo jako rytíř Maurobijec. Dalšími jeho atributy jsou meč a kůň.

Bohoslužby ve farním kostele Sv. Jakuba Staršího

úterý - 7.00 hod.

pátek - 18.00 hod. (v zimním období v 17.00 hod.)

neděle - 9.00 hod.

http://www.dpv.cz/index.php?option=com_content&task=view&id=26020

http://www.hrady.cz/index.php?OID=4338