Kostelec na Hané - barokní kostel sv. Jakuba Staršího (Většího)

Kostel sv. Jakuba Staršího stával ve městě Kostelec na Hané již v době jeho založení ve 14.století. Původní románský kostel byl však menší než ten současný a kromě odkrytých základů a reliéfů na později přistavěné renesanční věži se z něj nezachovalo nic.

Od konce dvacátých let 18. století se uvažovalo o stavbě nového svatostánku, neboť původní stavba byla příliš malá a ve velmi špatném stavu. A tak roku 1740 byly položeny základy kostela nového. Starý kostel byl roku 1754 zbořen a zachovala se z něj pouze věž s pozdně renesančními reliéfy a úmrtní nápisy v její omítce. Kromě hlavního oltáře měl ještě jeden boční oltář Nanebevzetí Panny Marie. Původní je i dnešní krypta v novém kostele, ve které bylo pochováno deset zasloužilých kosteleckých farářů a občanů.

Nový Kostel Sv. Jakuba Staršího byl vysvěcen 18. října 1772 olomouckým biskupem Václavem, svobodným pánem z Freinfelsu. Věž byla ovšem dostavěna až roku 1848. Architektem stavby byl knížecí lichtensteinský stavitel Antonio Martinelli.

Na hlavním oltáři je obraz sv. apoštola Jakuba Staršího - bratra apoštola Jana. Nad svatostánkem je umístěn obraz Panny Marie s Ježíškem z 18. století ze zrušeného kláštera v obci Kaple. Další čtyři oltáře jsou zasvěceny Sv. Janu Nepomuckému, Sv. Anně, třetí boční oltář tvoří Ukřižování a čtvrtý Pieta. K zajímavostem patří socha sv.Isidora Madridského v hanáckém kroji, na bočním oltáři Socha sv. Jana Nepomuckého a socha sv. Metoděje křtícího knížete Bořivoje nad novou křtitelnicí.

Původní středověký kostel připomíná pozdně gotická křtitelnice a náhrobní kámen s nečitelným nápisem u bočního oltáře sv. Anny. Kamenné fragmenty lze najít i v původní hřbitovní zdi. Varhany z roku 1760 byly zničeny červotočem, proto byly nahrazeny roku 1899. Z původních zvonů zůstaly zachovány jen dva - velký zvon faráře Jana Jiřího Pernohy z roku 1691 zasvěcený Panně Marií a sv.Jakubovi a umíráček věnovaný P. Karasem. Ostatní byly sejmuty během válek.

Kolem kostela býval hřbitov, který byl roku 1912 zrušen a připomíná jej pouze socha Panny Marie z roku 1709 u vchodu do kostela. V roce 1936 byly odtud všechny kříže a pomníky odstraněny a převezeny na hřbitov nový. Vstupní železná brána byla ukována roku 1747, v její blízkosti stojí barokní socha sv. Valentýna.

Hřbitovní kaple na novém hřbitově je zasvěcena sv. Františku z Assisi a byla postavena roku 1931.

Sv. Jakub Starší je patronem poutníků, Španělska, bojovníků, dělníků, horníků, kloboučníků, lékárníků, je vzýván za dobré počasí a na ochranu před revmatismem. Mezi jeho atributy patří: kniha / svitek evangelia, poutnická hůl s mušlí hřebenatkou („Svatojakubská mušle“), bývá zobrazován jako apoštol s knihou (svitkem), jako poutník s holí, poutnickým kloboukem a brašnou nebo jako rytíř Maurobijec. Dalšími jeho atributy jsou meč a kůň.

Bohoslužby ve farním kostele Sv. Jakuba Staršího

úterý - 7.00 hod.

pátek - 18.00 hod. (v zimním období v 17.00 hod.)

neděle - 9.00 hod.

http://www.dpv.cz/index.php?option=com_content&task=view&id=26020

http://www.hrady.cz/index.php?OID=4338

Drtivá většina návštěvníků druhého největšího města prostějovského okresu, tedy třítisícového Kostelce na Hané, většinou ihned zaregistruje památky dominantní, tedy monumentální Martinelliho farní kostel a neogotickou budovu radnice. Ty ostatní pak zůstanou často zcela přehlédnuty. Je to sice – do jisté míry – logické a pochopitelné, ale hlavně je to škoda. Proto si pár těchto méně viditelných artefaktů v následujících řádcích alespoň pár slovy přiblížíme. Zejména nejbližší okolí kostela sv. Jakuba Většího nabízí drobných – ale o to zajímavějších – památek hned několik.

Zdejší kostel obklopoval až do roku 1912 hřbitov. Dnes z něj sice téměř nic zachováno nezůstalo, ale i těch několik fragmentů je určitě památkami zaznamenáníhodnými. Tou první je Krásná železná kovaná brána u kostela, kterou vstupujeme do areálu bývalého hřbitova. Bývá bohužel – z obavy před vandaly – často uzavřena a pochází z roku 1747. Je tedy o čtvrtstoletí starší než současný pozdně barokní kostel a zhotovil ji kostelecký kovář Pospíšil.

Vedle brány s barokní „mříží“ se nachází – u nás relativně vzácná – socha sv. Valentýna. Jedná se o mistrovskou barokní práci z 18. století. Oblíbený patron zamilovaných býval původně zřejmě knězem a v souvislosti s jeho postavou je třeba zmínit, že jedna z jeho cenných svatých relikvií se nachází i u nás. Lopatku sv. Valentýna totiž schraňují v bazilice sv. Petra a Pavla na pražském Vyšehradě.

Po zrušení hřbitova v roce 1912 byly následně – ale až roku 1936 - všechny kříže a pomníky odstraněny a převezeny na hřbitov nový. Starý hřbitov tak připomíná pouze velmi pěkná socha Panny Marie, pocházející z roku 1709, kterou najdete vedle vchodu do kostela. Barokní Immaculata stojí na vrcholu Sloupu, v náručí drží Ježíška a proti povětrnostním podmínkám ji kryje plechová „stříška“.

Poslední památkou, nacházející se nedaleko kostela (směrem k radnici) je zajímavý pomník obětem I. světové války. Z 544 odvedených kosteleckých občanů jich 42 padlo přímo na frontě, 15 zemřelo na následky zranění, 12 zůstalo nezvěstných a jeden byl popraven. Dne 10.9.1922 jim byl – z popudu místní Československé obce legionářské - postaven před školou pomník. Jeho autorem je moravský akademický sochař Julius Pelikán (1887-1969) a pomník představuje československého legionáře na francouzské frontě; s helmou v sepjatých rukou nad křížem na podstavci. Po obou stranách jsou desky z umělého mramoru, na nichž jsou uvedena jména padlých a nezvěstných. Na čelní straně je vytesán nápis: Hrdinové! Vzpomínky naše za vámi spějí
tam - kde těla vaše tlejí. 1914 - 1918