Loading...
*
V Buchlovicích a okolí nás zaujalo ještě následující:
- kaple sv. Barbory u hradu Buchlov:https://www.turistika.cz/mista/kaple-sv-barbory-u-hradu-buchlov
- zámek a barokní zahrada v Buchlovicích:https://www.turistika.cz/mista/zamek-buchlovice-barokni-terasovita-zahrada-a-anglicky-park
- Lázně Leopoldov – Smraďavka:https://www.turistika.cz/mista/smradavka-lazne-leopoldov
- kostel sv. Martina v Buchlovicích:https://www.turistika.cz/mista/buchlovice-farni-kostel-sv-martina
- klášter a poutní místo Velehrad:https://www.turistika.cz/mista/velehrad-klaster-a-poutni-misto
- zajímavá tupeská keramika:https://www.turistika.cz/mista/obec-tupesy-tupeska-keramika
- penzion Baloncentrum:https://www.turistika.cz/rady/penzion-baloncentrum-v-obci-brestek
- město Uherské Hradiště:https://www.turistika.cz/mista/mesto-uherske-hradiste
- zajímavý stromeček:https://www.turistika.cz/mista/sekvojovec-obrovsky-v-obci-brestek-osade-chabane
- knihovna a synagoga:https://www.turistika.cz/mista/uherske-hradiste-knihovna-a-synagoga
- základy velkomoravského církevního areálu:https://www.turistika.cz/mista/uherske-hradiste-zaklady-velkomoravskeho-cirkevniho-arealu
- Františkánský klášter:https://www.turistika.cz/mista/uherske-hradiste-frantiskansky-klaster
- kaple sv. Alžběty:https://www.turistika.cz/mista/uherske-hradiste-kaple-svate-alzbety
- NP Staré město – Špitálky:https://www.turistika.cz/mista/narodni-kulturni-pamatka-stare-mesto-spitalky
- rozestavěný kostel ve Starém Městě:https://www.turistika.cz/mista/stare-mesto-rozestaveny-kostel
- kostel sv. Františka Xaverského v Uherském Hradišti:https://www.turistika.cz/mista/uherske-hradiste-kostel-sv-frantiska-xaverskeho
- rozhledna Rovnina:https://www.turistika.cz/mista/uherske-hradiste-rozhledna-rovnina
- kostel sv. Prokopa v obci Stříbrnice:https://www.turistika.cz/mista/stribrnice-farni-kostel-sv-prokopa
- kostel sv. Havla v obci Osvětimany:https://www.turistika.cz/mista/osvetimany-kostel-sv-havla--1
*
Další má povídání o některých navštívených místech a cestách se nacházejí na mém blogu: https://cestou-necestou-s-matejem.blogspot.com/ a také na stránkách iDNES: http://pavelliprt.blog.idnes.cz/
Hrad Buchlov stával křižovatce jantarové a uherské stezky a nechal jej postavit pravděpodobně sám král. První dochovaná zpráva o Buchlově je až z roku 1300, stavební struktura hradu a pozdně románský portál v hradní kuchyni však ukazují na jeho založení již před rokem 1250.
Během 14. a 15. století byl Buchlov oporou českých králů. Jana Lucemburského, který hrad zastavil, poté Karla IV., který jej ještě coby markrabě moravský vykoupil a nakonec i Zikmunda za husitských válek. Roku 1421 založili kališníci u nedalekých Nedakonic Nový Tábor, Buchlova se jim však zmocnit nepodařilo a v pozdějším průběhu střetnutí byli husité Zikmundovými vojsky vytlačeni do Čech. Do té doby byl hrad zastaven jen jednou: v letech 1406 – 1422 Hanuši a Jindřichovi z Lichtenštejna.
Od roku 1425 se však zástavní držení stalo pravidlem. Vystřídali se zde různí majitelé - Ctibor ze Ctibořic, Čeněk z Mošnova a jeho synové, páni z Landštejna a páni z Kunštátu. Za česko – uherských válek roku 1468, Buchlov oblehlo – a patrně i dobylo – uherské vojsko. Hrad při obléhání každopádně vyhořel.
Po roce 1482 získali Buchlov do zástavy Tovačovští z Cimburka. Ctibor Tovačovský a jeho bratr Adam přestavěli hrad v devadesátých letech 15. století pozdně goticky a vylepšili jeho obytné i obranné schopnosti. Historie Buchlova coby královského hradu končí rokem 1511, kdy jej Vladislav II. Jagellonský daroval Arklebovi Trnavskému z Boskovic.
Již roku 1520 získali buchlovské panství převodem Žerotínové a roku 1544 je koupil Jan Ždánský ze Zástřizl. Páni ze Zástřizl hrad rozšířili a přestavěli renesančně.
Barokní úpravy objektu nechali provést Petřvaldští z Petřvaldu, kteří panství zdědili roku 1644. Stavební práce na Buchlově se v 17. století dotkly zejména opevnění, patrně jako reakce na neúspěšný švédský útok na hrad roku 1645. Významným počinem Hanuše Zikmunda Petřvaldského bylo zbudování Kaple sv. Barbory na protějším dominantním kopci zvaném Modla v letech 1672 – 1673.
Již Hanušovu synovi Janu Dětřichovi Petřvaldskému Starý hrad nevyhovoval, a proto si v podhradní vsi Buchlovicích postavil zámek. Hrad Buchlov však naštěstí nebyl ponechán svému osudu, protože syn Jana Dětřicha Karel Zikmund jej využíval ke svým zimním pobytům a za tímto účelem nechal dokonce částečně zmodernizovat hradní interiéry.
Roku 1763 vymřeli Petřvaldští po meči a roku 1800 i po přeslici. Buchlov zdědil syn Marie Terezie rozené Petřvaldské z Petřvaldu, Leopold Berchtold. Dr. Leopold Berchtold byl osvícencem a humanistou v tom nejlepším slova smyslu: zcestovalý, přítel vědy, reformátor školství, hospodářství a sociální sféry na buchlovském panství. Zaměřoval se na zdravotnictví – na nedaleké Smraďavce zřídil sirné lázně a roku 1805 dokonce nechal buchlovický zámek adaptovat na nemocnici. Roku 1809 se však při vizitě vojenského lazaretu ve velehradském klášteře nakazil tyfem a ještě téhož roku zemřel.
Panství poté spravovala do své smrti roku 1814 vdova po něm Marie Johanka, rozená Magnisová. Jak Leopold, tak jeho bratr Dr. Bedřich Berchtold, významný botanik a spoluzakladatel Muzea Království českého, naplnili Hrad Buchlov množstvím sbírek a studijního materiálu. Tyto sbírky roku 1848 zpřístupnil Leopoldův syn Zikmund I. Berchtold, čímž se hrad stal již natrvalo muzeem.
V letech 1896 a 1931 jej po úderu blesku dvakrát poškodil požár, byl však vždy opraven. Berchtoldi vlastnili Buchlov až do roku 1945, kdy jim byl zabaven státem. Státu náleží tato významná památka dodnes.
Hrad Buchlov stojí mezi Holým kopcem a Modlou na skále, na které vznikly dvě masivní hranolové věže se zdmi 2 – 3 m silnými. Věže spojovaly hradby a nevelký palác přiléhal k hradbě na jihu. Přístupová cesta obcházela celý hrad. U paty věže byla původní brána do nádvoří. Patrně v sedmdesátých letech 13. století byla tato brána zazděna a vznikl parkán obklopující hrad na severu, západě i jihu; přístupová cesta byla vedením tímto parkánem prodloužena a přehrazena branskou věží s raně gotickou kaplí.
Tovačovští z Cimburka hrad poškozený po dobytí Uhry roku 1468, zásadním způsobem přestavěli a rozšířili. Hradní nádvoří bylo obestavěno budovami, byl postaven nový palác. Do rohu hraded jádra byla vetknuta válcová věžice. Mimoto byl hrad obehnán věncem nového opevnění, z něhož se dodnes dochovala okrouhlá věž Andělka na jižní straně.
Také páni ze Zástřizl provedli na hradě zásadní přestavby. Došlo za nich především k zásadní změně komunikačního schématu. Vjezd do středu hradu dostal podobu hodinové věže, před kterou vznikla terasa přístupná po nově vzniklém schodišti z druhého nádvoří. Vnitřní hrad se tak stal přístupným pouze pěším.
Za Petřvaldských byl dolní hrad komplexně přestavěn a opevnění zesíleno soudobými fortifikačními prvky, zejména dvěma barokními bastiony.
http://www.castles.cz/hrad-buchlov/
plné vstupné | 120,- Kč |
snížené vstupné I. (důchodci od 65 let) | 100,- Kč |
snížené vstupné II. (školní mládež,studenti,učni,invalidé) | 70,- Kč |
snížené vstupné III. (skupiny předškolní mládeže MŠ) | 30,- Kč |
rodinné vstupné (2 dospělí + 3 děti od 6 do 15 let) | 330,- Kč |
B) Malý okruh(zbrojnice, přírodovědecké sbírky a rodinné muzeum Berchtoldů, egyptologické sbírky, vyhlídková věž) - délka okruhu 45 minut
plné vstupné | 80,- Kč |
snížené vstupné I. (důchodci od 65 let) | 70,- Kč |
snížené vstupné II. (školní mládež,studenti,učni,invalidé) | 50,- Kč |
snížené vstupné III. (skupiny předškolní mládeže MŠ) | 30,- Kč |
rodinné vstupné (2 dospělí + 3 děti od 6 do 15 let) | 210,- Kč |
C) Vyhlídková věž (jen s průvodcem) - délka okruhu 20 minut
plné vstupné | 40,- Kč |
snížené vstupné I. (důchodci od 65 let) | 40,- Kč |
snížené vstupné II. (školní mládež,studenti,učni,invalidé, MŠ) | 30,- Kč |
Navštěvní doba Hrad Buchlov
DUBEN 9.00 - 15.00 hodin (prohlídky soboty a neděle)
V pondělí zavřeno. Provádí se jen o sobotách, nedělích a svátcích.
Ve všední dny jen předem ohlášené výpravy. Ve státní svátky otevřeno.
Areál hradu otevřen úterý – neděle (9.00 - 16.00 hodin).
KVĚTEN 9.00 - 16.00 hodin (prohlídky úterý - neděle)
V pondělí zavřeno. Ve státní svátky otevřeno.
Areál hradu otevřen úterý – neděle (9.00 - 17.00 hodin).
ČERVEN 9.00 - 16.00 hodin (prohlídky úterý - neděle)
V pondělí zavřeno. Ve státní svátky otevřeno.
Areál hradu otevřen úterý – neděle (9.00 - 18.00 hodin).
ČERVENEC 9.00 - 17.00 hodin (prohlídky úterý - neděle)
V pondělí jen areál. Ve státní svátky otevřeno.
Areál hradu otevřen pondělí – neděle.
SRPEN 9.00 - 17.00 hodin (prohlídky úterý - neděle)
V pondělí jen areál. Ve státní svátky otevřeno.
Areál hradu otevřen pondělí – neděle.
ZÁŘÍ 9.00 - 16.00 hodin (prohlídky úterý - neděle)
V pondělí zavřeno. Ve státní svátky otevřeno.
Areál hradu otevřen úterý – neděle (9.00 - 17.00 hodin).
ŘÍJEN 9.00 - 15.00 hodin (prohlídky soboty a neděle)
V pondělí zavřeno. Provádí se jen o sobotách, nedělích a svátcích.
Ve všední dny jen předem ohlášené výpravy. Ve státní svátky otevřeno.
Areál hradu otevřen úterý – neděle (9.00 - 16.00 hodin).
Asi 3 kilometry severozápadně od Buchlovic stojí na vysokém kopci zdaleka viditelný a majestátný Hrad Buchlov, vrchnostenské centrum někdejšího buchlovského panství. Počátky hradu spadají do 1. poloviny 13. století. Byl založen českým hrálem jako strategicky obranná pevnost a správní středisko se soudní pravomocí. Nejstarší část hradu tvořily obranné věže s obytným mázhaus,velká síň, palácem a kaplí. Kaple byla vystavěna v 80. letech 13. století pražskou kamenickou hutí po vzoru St. Chapelle královského hradu v Paříži. I když byl hrad v trvalém majetku krále až do 16. století, byl často dáván do zástavy šlechtickým rodům. Na konci 15. století jej vlastnili páni z Cimburka, za kterých byl v pozdně gotickém slohu vystavěn reprezentační rytířský sál. V roce 1520 přechází hrad do soukromého držení a od 16. do 18, století byli jeho majiteli moravské rody pánů ze Žerotína, ze Zařízl a z Petřvaldu. Na Buchtově probíhaly stavební úpravy ještě v duchu renesance a baroka.
Na hradě je možnost několika prohlídkových okruhů viz: http://www.hrad-buchlov.cz/?stred=vypis&id=7
Královský hrad poblíž Uherského Hradiště postavený v románsko-gotickém období.