Nedaleko od dominanty Jizerských hor, vrcholu Ještěd, se nachází sympatická vesnička Kryštofovo Údolí. Přijíždíme sem v 10 hodin a 40 minut, tudíž máme ještě dvacet minut čas. Toto zajímavé místo lze navštívit v jakoukoliv dobu, ale právě, když odbíjí celá, tak se dává do pohybu místní orloj. Nejsme ani v Praze, ani v Olomouci, a přesto se díváme, jak se ve dvou okénkách pomalu střídají dřevěné figurky apoštolů. Máme štěstí, že na lavičce naproti orloji sedí ten, kdo orloj vybudoval. Dozvídáme se tudíž nějaké zajímavé věci.
Figurky na orloji byly vyrobeny v dílně libereckého řezbáře a výtvarníka Václava Plechatého. Kromě soch apoštolů je autorem také soch sv. Barbory a sv. Kryštofa, které jsou umístěny v horních výklencích orloje a sochy ponocného, který zahajuje vždy toto představení. Zatímco ponocný zvedá trubky k ústům, obíhá okolo něho pejsek.
Na začátku vyprávění jsem nezmínil, že orloj je také v Prostějově a Litomyšli (ty jsem však zatím ještě neviděl). Ale ani ten nejznámější v Praze není tak originální jako zde v Kryštofově Údolí. Četl jsem, že se celkově na vybudování orloje podílelo několik desítek lidí, které ke spolupráci Martin Chaloupka přemluvil. Například složitý mechanismus orloje sestrojil liberecký mechanik Jiří Otmar. Díky jeho umění jsou apoštolové čilejší než ti na Staroměstském orloji. Nejprve se totiž v okénku zastaví, popojdou o deset centimetrů dopředu se představit, poté se vrátí a pokračují dál.
Toto úžasné představení trvá sice jenom chvíli, ale přesto jsme si všimli ještě jedné zajímavosti. Pod figurkou ponocného je reliéfní luneta, která představuje život na vesnici. Také v ní se pohybují čtyři figurky.
Autor orloje pracoval dlouhá dobu v České televizi a možná i díky tomu se mu podařilo pro jednotlivé figurky na orloji sehnat patrony. Jsou jimi například Marcela Augustová, Jiřina Bohdalová, Jiří Lábus či Martin Dejdar.
Jedná se o úžasný zážitek, který lze pozorovat i ze zahrádky Restaurace při sklence dobrého moku.