Kunštát - kostel sv. Stanislava

Kostel najdeme v horní části náměstí Krále Jiřího. Původ kostela datujeme již před rokem 1539. Tehdy se jednalo o pozdně gotickou stavbu s plochostropou lodí a věží.Roku 1687 prostějovští stavitelé Matyáš Klingseisen a Martin Kafka kostel přestavěli do barokní podoby. Tuto přestavbu dosvědčuje listina, která je uložena v makovici věže a byla objeven při její rekonstrukci r. 2005. Roku 1716 nebo 1734, ale rozhodně za života Jana Theodora Ibsena a jeho nákladem byly ke kostelu přistavěny dvě boční kaple. Severní kaple byla zasvěcena sv. Liborovi. Mimo to byla vybudována jižní zákristie a nad ní oratoř. Tím kostel získal současnou podobu a další opravy již neměnily jeho dispozici.Roku 1790, kdy byla provedena celková oprava kostela a věže. Roku 1874 dle pamětní listiny byla odstraněna šindelová střecha a věž byla pokryta plechem. O několik let později r. 1890 bylo zdivo věže o 2,5m nadstaveno a vyhotoven nový věžní krov, který byl pokryt měděným plechem, a věž byla osazena hodinami s ciferníky do čtyř světových stran.V osmdesátých letech dvacátého století byly pod kůrem zazděny oblouky a znich vytvořeny dvě zpovědní místnosti.

Hlavní oltář - svatostánek : Je umístěn ve východní částí presbytáře a tvoří jeho přirozenou dominantu.

Boční oltáře - Jsou dřevěné, fládrované v klasicistním stylu a jsou umístněny v bočních kaplích. Vseverní se nachází oltář sobrazem sv. Leopolda a vjižní sv. Josefa. Oba namaloval Johanes Dittmann senior r. 1843, malíř ve Svitavách a M. Třebové. V Bočních kaplích si rovněž můžeme prohlédnout obraz Panny Marie zpol. 19. stol. a Jana Nepomuckého, který namaloval J.L.Šichan r. 1894.

Dominantou sochařské výzdoby je socha patrona kostela sv. Stanislava. Je umístěna na konzole v spodní levé částí Vítězného oblouku nad anbonou. Pochází zr. 1954 a podle návrh architekta Antonína Klimeše ji vyřezal Jaroslav Vaněk. Mimo sochu patrona kostela jsou v bočních kaplích umístěny sochy sv. Václava a sv. Ludmily (jižní kaple) a Sv. Jáchyma a Sv. Anny (severní kaple).Při vstupu do kostela, na pravé straně je umístěn pískovcový náhrobek Jana Černčiského z Kácova. Naproti němu ve zdi zasazena mramorová náhrobní deska s nezřetelným erbem. Pravděpodobně pochází z16 století. Ve zpovědní místnosti je dochován náhrobník Štěpána a Barbory Schmidtových zr. 1580. Nejzachovalejší a nejmladší náhrobní kámen je z r. 1721 patří Karlu Benediktu zLamberka.

Oltářní freska - byla namalována Milivojem Husákem malířem z Lelekovic u Brna roku 1989 a spolu shlavním oltářem tvoří dominantu interiéru. Freska je inspirována archeologickým nálezem křížku z doby Velkomoravské na kterém je napsáno. Ježíš život - světlo - vítězství. Proto je na něm vyobrazen zmrtvýchvstalý Ježíš, z kterého vychází světlo. Ježíšovo vítězství a moc je znázorněna pomocí čtyř živlů.

Kunštátský kostel vyzvání třemi zvony. Nejstarší o průměru 110 cm pochází zr. 1539, jak to dosvědčuje latinský nápis na jeho plášti. Druhý zvon o průměru 130 cm datovaný rokem 1732 byl ulit Sigmundem Kerckerem v Brně. Na jeho plášti jsou vyobrazeny reliéfy sv. Jana Nepomuckého, sv. Augustina a reliéf ukřižování. Historicky nejmladší je zvon o průměru 100 cm, který nemá žádnou signaturu. Dle provedení se můžeme domnívat, že pochází zkonce 18. století.