Lhůty (Třemošnice)

Pokud chceme znát původ pojmenování této osady, tak je nejlépe využít dílo prof. Antonína Profouse "Místní jména v Čechách. Jejich vznik, původní význam a změny. II. díl. CH-L", v němž se můžeme dočíst toto: "Lhůty (lid. ty Lhůta, na Lhůtách, ze Lhůt, lhůteckej), ves pod Železnými horami (m. o. Závratec) 13 km v(jv.) od Čáslavě: 1543 (1539) prodal hrad Lichtmburgk - ves Zawratcze - ves Czertowa Lhotka, DZ. 42 L 12; 1564 hrad Lichtuomburkh s mčkem Podhradijm - it. ves Lhota Cziertowa, ves Skalka, ves Zawratcze, DZ. 58 N 19; 1654 Lhotka (pan. Třemošnice), BR. 8/391; 1787 Hft Ronnow, Tržemoschnitz: Lhuta von 9 N., Schaller VI, 98; úř. 1854 Lhůta."

Z výše uvedené citace vidíme, že Lhůty vznikly v rámci lichnického panství a do zrušení poddanství a zavedení prozatímního zřízení obecního byly součástí ronovského panství, když měly roku 1843 15 domů a 122 obyvatel, což prokazuje indikační skica stabilního katastru z roku 1838 (viz https://ags.cuzk.cz/archiv/openmap.html?typ=skicic&idrastru=CAS314018380). V roce 1820 byly přiškoleny k nově vzniklé škole v Závratci, jinak ve všem spadaly k Ronovu nad Doubravou.

Roku 1849 se staly osadou politické obce Závratec, aby se teprve ve 2. polovině 19. století zdejší objekty proměnily z roubených ve zděné stavby, což nám dokládá reambulace stabilního katastru z roku 1872 (viz https://ags.cuzk.cz/archiv/openmap.html?typ=orm&idrastru=B2_a_4C_8931_1). V roce 1866 táhli osadou nejprve rakouští a posléze pruští vojáci. Roku 1873 podepsalo 15 místních obyvatel petici českého národa k císaři. V letech 1881-1882 byla vybudována železniční trať Čáslav-Závratec-Třemošnice, u níž později vznikla zastávka Žlebské Chvalovice, a to pro Lhůty a Závratec. V roce 1898 zasáhla obec epidemie úplavice, která vznikla v blízkém Závratci. Celkem onemocnělo 9 lidí, z nichž zemřel 1 muž a 2 děti. Roku 1904 si místní opravili zdejší silnici, jež nebyla v dobrém stavu. Z tohoto důvodu byla vyslána o 4 roky později na okresní výbor v Čáslavi deputace, která však odjela s nepořízenou. V roce 1910 zde bylo 15 domů a 105 obyvatel, z nichž 4 byli evangelíci. 4. září 1910 začal úřadovat závratecký spořitelní a záložní spolek, jehož členy byli i hospodáři z Lhůt, což bylo jasné vzhledem k velikosti osady, která si nemohla založit nějaký vlastní spolek. Roku 1911 došlo k zavedení rurální pošty do Závratce a Lhůt, o což se zasloužil říšský poslanec František Šabata. Výnos c. k. ministra obchodu o této věci je datován 17. březnem 1911. Za 1. světové války bylo do roku 1916 odvedeno 22 místních mužů, kteří byli následováni ještě dalšími, aby se z fronty nevrátila trojice vojínů - František Kosina, Antonín Kutílek a Josef Vašíček a Václav Dufek bojoval v rámci čs. legií v Itálii.

V roce 1930 činil katastr osady 72 ha, na nichž se nacházelo 17 domů s 95 obyvateli. O rok později byla zkolaudována elektrická síť Závratec-Třemošnice, ale Lhůty si musely počkat až na poválečné období, kdy se tu rozsvítila elektřina. V roce 1935 byla provedena oprava obecní pumpy. O rok později vzniklo družstvo Civilní protiletecké obrany pod velením Josefa Šmída z čp. 10. Za německé okupace nesla osada pojmenování Lhuta. Roku 1941 zaniklo osadní zastupitelstvo a posledním zdejším osadním starostou byl František Nesládek. V roce 1943 se závratecké vedení rozhodlo podpořit opravu silnice z Ronova nad Doubravou a o rok později nechalo postavit strážní budku. Svůj obchod osada nikdy neměla a svého času sem zajížděla pojízdná prodejna z Čáslavi. Když byl Závratec přiřazen k okresu Chrudim, tak byla tato služba zrušena a nepomohly ani stížnosti na ONV v Chrudimi nebo vedení Jednoty v Hlinsku. 1. září 1949 spadl poblíž osady letoun Aero C-3B 408, když narazil při nízkém letu do svahu. Cestující škpt. Antonín Ocelka zahynul, pilot por. Březina byl zraněn, radiotelegrafista ppor. Buk a technik rot. Svátek vyvázli bez zranění (viz http://www.leteckabadatelna.cz/havarie-a-sestrely/detail/390/). 1. dubna 1974 se Lhůty se Závratcem staly součástí Třemošnice. Tehdy byl též dokončen gravitační vodovod z lesa, čímž byla posílena dosavadní obecní návesní studna. Roku 2013 byla opravena místní komunikace. 2. září 2008 došlo při rekonstrukci jedné rekreační chalupy k nálezu válečné munice. V roce 2018 bylo zrekonstruováno veřejné osvětlení a kabelové vedení nízkého napětí uloženo do země. V plánu je zřízení vodovodu, jenž by byl napojen na vedení ze Žlebských Chvalovic. Tento návrh se poprvé oficiálně objevil roku 1994 v generelu vodovodů chrudimského okresu, i když první nápady v této oblasti se objevily již po zřízení jmenovaného vodovodu. Na pamětihodnosti je osada poměrně skoupá.

Nejvýraznějším objektem je litinový kříž na kamenném soklu, který nalezneme nedaleko domu čp. 12 a pochází z konce 19. století. Většina z tradiční zděné architektury zanikla novodobými přestavbami a úpravami. Do katastru osady však zasahuje NPR Lichnice a Lhůtami vede cyklotrasa č. 4232 Zbohov - Třemošnice - Licoměřice - Lipovec a modře značená pěší trasa KČT č. 1972 od Krkanky do Třemošnice. Na závěr dodejme, že zdejší rolník Josef Kosina býval členem obecního zastupitelstva a náměstkem starosty v Závratci a Jar. Kosina býval předsedou tamního sdružení katolické mládeže.