Žlebské Chvalovice
Ohledně původu názvu této obce, jenž by měl znamenat ves lidí Chvalových, je nejlepší otevřít knihu "Místní jména v Čechách. Jejich vznik, původní význam a změny. II. díl. CH-L" od prof. Antonína Profouse, v níž nalezneme následující:
"2. Žlebské Chvalovice (lid. Chvalovice, v Chvalovicich), ves na pokraji Železných hor 12 km vjv. od Čáslavě: 1391 Joh. de Chalowicz (!) vendit aquam Dubra, sig. chwalowicz, Sedl. z A. st. v Drážď.; 1544 (1533) lhotka nad ronowem, chwalowicze, bausowna, DZ. 42 L 19; 1547 Kuneš Bohdanecký z Hodkova na Žlebích na děd. svém na lipowczy - - na chwalowiczkach nad ronowem na vesnicích celých, DZ. 8 H 7; 1619 zámek Zleby - - ves celou Bausowau, v. c. Lhotku, ves celou chwalowicze, DZ. 192 H 4; 1654 Chwalowitcze, BR. 8/438; 1787 Chwalowicz, Schaller VI, 93; 1843 Chwalowitz, auch Žleber Chwalowitz, Sommer XI, 31; úř. 1854 Chválovice Žlebské.
Tato ves byla r. 1543 připojena k pan. Žlebskému (Sedl. MSl. 342) a proto dostala v 19. stol. rozlišovací přívlastek Žlebské."
Podle predikátu Jana ze Chvalovic víme, že se zde kolem roku 1391 nacházela vodní tvrz, na níž onen šlechtic sídlil. Písemné prameny ji sice nepřipomínají, ale o její existenci svědčí tvrziště, které se v podobě několika terénních vln zachovalo v zahradě domu čp. 11. Po jejím zániku v 15. století připadla ves k lichnickému panství (v letech 1497-1499 zde existovaly 4 kmetcí dvory), od něhož byla Jindřichem, Burianem, Ferdinandem a dalšími mladšími bratry Trčky z Lípy v roce 1543 odprodána Kunešovi Bohdaneckému z Hodkova, čímž se natrvalo dostala ke žlebskému panství. Roku 1843 měla ves 34 domů a 207 obyvatel.
V roce 1849 se Žlebské Chvalovice staly samostatnou politickou obcí. Poštou, farou a školou však náležely k Ronovu nad Doubravou. 6. ledna 1881 byla otevřena železniční trať Čáslav-Závratec-Třemošnice. Roku 1900 měla obec 70 domů a 444 obyvatel. 21. září 1902 vyhořela 3 zdejší stavení. 17. ledna 1909 vznikla místní skupina katolické mládeže. V roce 1909 byl založen SDH, jehož prvním starostou byl Jan Polák z čp. 3. Jedinými živnostníky zde byli před 1. světovou válkou: hostinský a trafikant Josef Růžička a pokrývači Josef Petráň a František Šindelář. Roku 1917 byly v obci objeveny 2 groše pražské ražby Ferdinanda II. z doby mincmistra Jakuba Bernharda Wolkera z roku 1637. Z front 1. světové války se nemělo vrátit 10 zdejších mužů (Karel Auerswald, Václav Cyprián, Jaroslav Kutílek, František Kutílek, Jaroslav Kosina, Antonín Novák, Josef Polák, Václav Polák, Jan Petržilka, Josef Šindelář).
V roce 1938 byly ustaveny Strana národní jednoty a Mladá Národní jednota. Zdejší syn rolníka J. Kutílek byl organizátorem a Josef Kroutil zapisovatelem čáslavského okresního přípravného výboru Mladé Národní jednoty. O rok později vzniklo Národní souručenství. Za německé okupace nosila obec pojmenování Schleber-Chwalowitz. V červenci 1944 vznikl místní fotbalový klub (viz https://zlebskechvalovice.webnode.cz). V roce 1947 byl postaven kulturní dům čp. 81. Roku 1949 byl do obce zaveden telefon. O 2 roky později byl vybudován hřbitov. Roku 1955 došlo k dokončení stavby hasičské zbrojnice. V roce 1956 začal zajíždět do obce školní autobus a došlo ke zřízení prodejny smíšeného zboží v čp. 47. V říjnu 1957 vzniklo JZD. Roku 1958 byla provedena elektrifikace obce a vybudována nová silnice. V letech 1960-1961 byly zřízeny autobusové linky do Kovolisu Hedvikov a do Prachovic. V roce 1963 došlo ke zřízení autobusové čekárny. V letech 1970-1971 bylo vybudováno koupaliště. Roku 1971 byl obnoven fotbalový klub, jenž byl od roku 1950 součástí ČSM. 26. listopadu 1972 vyhořel kulturní dům, který byl opraven v letech 1972-1973. V témže období byl obnoven rybník na Kozinci. V roce 1973 došlo ke sloučení zdejšího JZD s JZD v Ronově nad Doubravou. V letech 1974-1977 došlo k výstavbě kabin a sociálního zařízení u fotbalového hřiště. 30. dubna 1976 byla obec připojena k Ronovu nad Doubravou. Roku 1977 byl ustaven při SDH rybářský klub a adaptován objekt bývalého MNV. O rok později byla prodloužena kanalizace. V roce 1972 byla opravena požární zbrojnice. V letech 1980-1981 byl zřízen park. Roku 1985 bylo pokračováno v kanalizaci. 1. ledna 1992 získala obec opětovně samostatnost. V roce 1993 zde Jaroslav Kutílek otevřel pěstitelskou palírnu a roku 2010 vybudoval pivovar (viz https://www.pivovarchvalovice.cz). V roce 2001 byl dokončen rybník Podskalník. O 7 let později přešla obcí velká větrná smršť. 12. května 2016 byly obci uděleny obecní symboly (viz https://rekos.psp.cz/detail-symbolu/id/5806). Roku 2018 došlo ke zřízení dětského hřiště. 3. dubna 2019 došlo k požáru lesního porostu. V roce 2023 byla upravena náves a v rámci těchto prací došlo k přemístění zdejšího kříže.
Dominantou obce je kaplička sv. Kříže od stavitele Karla Poláka z Čáslavi z roku 1931, jež vznikla jako pomník zdejších rodáků, kteří přišli o život na frontách 1. světové války. K jejímu slavnostnímu posvěcení došlo 21. června 1931, kdy byl do ní zavěšen zvon z roku 1892, jenž původně visel v dřevěné sloupové obecní zvoničce. K její poslední opravě došlo v roce 1994. Kromě ní zde ještě nalezneme dřevěnou zvoničku v podobě dřevěné rozsochy s malým zvonkem (spolu s křížem byla posvěcena 9. července 2022), návesní litinový kříž a svatý obrázek na rozcestí cest mezi Zbyslavcem, Žlebskou Lhotkou a Žlebskými Chvalovicemi. Nejvýraznějšími místními rodáky jsou: malíř, grafik a ilustrátor Jindřich Krejča (4. dubna 1920 Žlebské Chvalovice - 29. května 1991; viz https://botany.cz/cs/krejca/) a ruský legionář, inspektor finanční stráže a příslušník Stráže obrany státu Václav Čep (15. srpna 1894 Žlebské Chvalovice - 23. září 1938 Srbská), který byl zavražděn při službě sudetoněmeckými bojůvkáři. Výraznou zdejší osobností byl též knížecí lesní správce Antonín Stoupa, člen výboru Jednoty českých lesníků zemí koruny České a Společnosti přátel starožitností českých v Praze. Za zmínku stojí též člen ÚV KSČ František Horálek (* 13. listopadu 1914 Žlebské Chvalovice), který se do této funkce dostal na 12. sjezdu KSČ. Na závěr je ještě třeba dodat, že se zde v únoru pravidelně konají masopustní průvody s maškarou. Více lze dohledat zde: https://www.zlebskechvalovice.cz.
"2. Žlebské Chvalovice (lid. Chvalovice, v Chvalovicich), ves na pokraji Železných hor 12 km vjv. od Čáslavě: 1391 Joh. de Chalowicz (!) vendit aquam Dubra, sig. chwalowicz, Sedl. z A. st. v Drážď.; 1544 (1533) lhotka nad ronowem, chwalowicze, bausowna, DZ. 42 L 19; 1547 Kuneš Bohdanecký z Hodkova na Žlebích na děd. svém na lipowczy - - na chwalowiczkach nad ronowem na vesnicích celých, DZ. 8 H 7; 1619 zámek Zleby - - ves celou Bausowau, v. c. Lhotku, ves celou chwalowicze, DZ. 192 H 4; 1654 Chwalowitcze, BR. 8/438; 1787 Chwalowicz, Schaller VI, 93; 1843 Chwalowitz, auch Žleber Chwalowitz, Sommer XI, 31; úř. 1854 Chválovice Žlebské.
Tato ves byla r. 1543 připojena k pan. Žlebskému (Sedl. MSl. 342) a proto dostala v 19. stol. rozlišovací přívlastek Žlebské."
Podle predikátu Jana ze Chvalovic víme, že se zde kolem roku 1391 nacházela vodní tvrz, na níž onen šlechtic sídlil. Písemné prameny ji sice nepřipomínají, ale o její existenci svědčí tvrziště, které se v podobě několika terénních vln zachovalo v zahradě domu čp. 11. Po jejím zániku v 15. století připadla ves k lichnickému panství (v letech 1497-1499 zde existovaly 4 kmetcí dvory), od něhož byla Jindřichem, Burianem, Ferdinandem a dalšími mladšími bratry Trčky z Lípy v roce 1543 odprodána Kunešovi Bohdaneckému z Hodkova, čímž se natrvalo dostala ke žlebskému panství. Roku 1843 měla ves 34 domů a 207 obyvatel.
V roce 1849 se Žlebské Chvalovice staly samostatnou politickou obcí. Poštou, farou a školou však náležely k Ronovu nad Doubravou. 6. ledna 1881 byla otevřena železniční trať Čáslav-Závratec-Třemošnice. Roku 1900 měla obec 70 domů a 444 obyvatel. 21. září 1902 vyhořela 3 zdejší stavení. 17. ledna 1909 vznikla místní skupina katolické mládeže. V roce 1909 byl založen SDH, jehož prvním starostou byl Jan Polák z čp. 3. Jedinými živnostníky zde byli před 1. světovou válkou: hostinský a trafikant Josef Růžička a pokrývači Josef Petráň a František Šindelář. Roku 1917 byly v obci objeveny 2 groše pražské ražby Ferdinanda II. z doby mincmistra Jakuba Bernharda Wolkera z roku 1637. Z front 1. světové války se nemělo vrátit 10 zdejších mužů (Karel Auerswald, Václav Cyprián, Jaroslav Kutílek, František Kutílek, Jaroslav Kosina, Antonín Novák, Josef Polák, Václav Polák, Jan Petržilka, Josef Šindelář).
V roce 1938 byly ustaveny Strana národní jednoty a Mladá Národní jednota. Zdejší syn rolníka J. Kutílek byl organizátorem a Josef Kroutil zapisovatelem čáslavského okresního přípravného výboru Mladé Národní jednoty. O rok později vzniklo Národní souručenství. Za německé okupace nosila obec pojmenování Schleber-Chwalowitz. V červenci 1944 vznikl místní fotbalový klub (viz https://zlebskechvalovice.webnode.cz). V roce 1947 byl postaven kulturní dům čp. 81. Roku 1949 byl do obce zaveden telefon. O 2 roky později byl vybudován hřbitov. Roku 1955 došlo k dokončení stavby hasičské zbrojnice. V roce 1956 začal zajíždět do obce školní autobus a došlo ke zřízení prodejny smíšeného zboží v čp. 47. V říjnu 1957 vzniklo JZD. Roku 1958 byla provedena elektrifikace obce a vybudována nová silnice. V letech 1960-1961 byly zřízeny autobusové linky do Kovolisu Hedvikov a do Prachovic. V roce 1963 došlo ke zřízení autobusové čekárny. V letech 1970-1971 bylo vybudováno koupaliště. Roku 1971 byl obnoven fotbalový klub, jenž byl od roku 1950 součástí ČSM. 26. listopadu 1972 vyhořel kulturní dům, který byl opraven v letech 1972-1973. V témže období byl obnoven rybník na Kozinci. V roce 1973 došlo ke sloučení zdejšího JZD s JZD v Ronově nad Doubravou. V letech 1974-1977 došlo k výstavbě kabin a sociálního zařízení u fotbalového hřiště. 30. dubna 1976 byla obec připojena k Ronovu nad Doubravou. Roku 1977 byl ustaven při SDH rybářský klub a adaptován objekt bývalého MNV. O rok později byla prodloužena kanalizace. V roce 1972 byla opravena požární zbrojnice. V letech 1980-1981 byl zřízen park. Roku 1985 bylo pokračováno v kanalizaci. 1. ledna 1992 získala obec opětovně samostatnost. V roce 1993 zde Jaroslav Kutílek otevřel pěstitelskou palírnu a roku 2010 vybudoval pivovar (viz https://www.pivovarchvalovice.cz). V roce 2001 byl dokončen rybník Podskalník. O 7 let později přešla obcí velká větrná smršť. 12. května 2016 byly obci uděleny obecní symboly (viz https://rekos.psp.cz/detail-symbolu/id/5806). Roku 2018 došlo ke zřízení dětského hřiště. 3. dubna 2019 došlo k požáru lesního porostu. V roce 2023 byla upravena náves a v rámci těchto prací došlo k přemístění zdejšího kříže.
Dominantou obce je kaplička sv. Kříže od stavitele Karla Poláka z Čáslavi z roku 1931, jež vznikla jako pomník zdejších rodáků, kteří přišli o život na frontách 1. světové války. K jejímu slavnostnímu posvěcení došlo 21. června 1931, kdy byl do ní zavěšen zvon z roku 1892, jenž původně visel v dřevěné sloupové obecní zvoničce. K její poslední opravě došlo v roce 1994. Kromě ní zde ještě nalezneme dřevěnou zvoničku v podobě dřevěné rozsochy s malým zvonkem (spolu s křížem byla posvěcena 9. července 2022), návesní litinový kříž a svatý obrázek na rozcestí cest mezi Zbyslavcem, Žlebskou Lhotkou a Žlebskými Chvalovicemi. Nejvýraznějšími místními rodáky jsou: malíř, grafik a ilustrátor Jindřich Krejča (4. dubna 1920 Žlebské Chvalovice - 29. května 1991; viz https://botany.cz/cs/krejca/) a ruský legionář, inspektor finanční stráže a příslušník Stráže obrany státu Václav Čep (15. srpna 1894 Žlebské Chvalovice - 23. září 1938 Srbská), který byl zavražděn při službě sudetoněmeckými bojůvkáři. Výraznou zdejší osobností byl též knížecí lesní správce Antonín Stoupa, člen výboru Jednoty českých lesníků zemí koruny České a Společnosti přátel starožitností českých v Praze. Za zmínku stojí též člen ÚV KSČ František Horálek (* 13. listopadu 1914 Žlebské Chvalovice), který se do této funkce dostal na 12. sjezdu KSČ. Na závěr je ještě třeba dodat, že se zde v únoru pravidelně konají masopustní průvody s maškarou. Více lze dohledat zde: https://www.zlebskechvalovice.cz.
GPS souřadnice:
uložit .gpx soubor
(49.894, 15.566)
Poslední aktualizace: 9.3.2024
Vyhledání vlakového spojení na výlet
Byl jsem zde!
Zapamatovat
Žlebské Chvalovice
Vyhledání vlakového spojení
Příspěvky z okolí Žlebské Chvalovice
Žlebské Chvalovice - Kutílkova palírna a pivovar
Cyklo bar - hospůdka
Malé pivovary - a výrobny tekutin s nějakým obsahem alkoholu vůbec – se dnes těší poměrně vysoké oblibě. A není divu, když zavedení giganti chrlí povětšinou nechutné patoky zvané europivo a …
0.5km
více »
Závratec (Třemošnice)
Městská část
Ohledně názvu této obce, osídlené již v době kamenné (příkladem budiž nález několika kamenných seker v letech 1896-1897 a 1907), je nejlépe otevřít knihu prof. Antonína Profouse "Místní jména v Čechách. Jejich vzn…
1.2km
více »
Lovětínská rokle
Tipy na výlet
Na sobotní výlet jsme si objednali modré nebe a sluníčko, nádherné letní počasí v září. Motoráček nás dovezl do Třemošnice, městečka na úpatí Železných hor. Od nádraží dojdeme po zelené na náměstí a za ním a Zlatým potokem ji vyměníme za červenou. Stoupáme vzhůru do kopce, jdeme pozdravit Žižkův dub.Památných stromů je v Železných horách dost, ale jen některé jsou tak…
1.3km
více »
Lovětínská rokle
Rokle
Jedná se o přibližně 1,5 km dlouhé údolí s velmi prudkými a částečně skalnatými svahy kolem soustavou peřejí a kaskád vybaveného Lovětínského potoka, jež jsou většinou složené z kambrických biotitických migmatitů …
1.4km
více »
Třemošnice - Muzeum Bredlova vápenka
Muzeum
Severná časť Železných hor je známa bohatým výskytom vápenca. To viedlo k vzniku vápeniek v tomto kraji. Vápenky spracovávajú tento vápenec. Jednou z takýchto vápeniek bola aj Berlova vápenka na okraji mesta Třem…
1.5km
více »
Dívčí kámen u Lichnice
Vyhlídka
Pokud vás nohy nebo kola auta zavedou ke hradu Lichnice ( https://www.turistika.cz/turisticke-cile/detail/lichnice ), vyplatí se zajít ještě cca 200 m po silnici k autobusové zastávce a za ní…
1.5km
více »
Směřujeme na severovýchod republiky – 26. den - Česká Lhotice-rozhledna Boika, Třemošnice-bývalá Berlova vápenka, Žandov-rozhledna Březina, Louňovice pod Blaníkem-kostel Nanebevzetí Panny Marie
Cestopisy
Pondělí 14. 9. 2021
Stejně jako včera bylo i dnes v noci teplo, že jsme spali opět při nedovřených dveřích. Byl tu nádherný klid. Vstáváme v 8, už svítí sluníčko. Přijíždí sem pár aut, jsou to převážně děvčata, co…
1.5km
více »
Třemošnice - Zemědělské muzeum
Muzeum
Třemošnice ležiace na toku Zlatého potoka a úpätí Železných hor sú mestečkom vo východných Čechách, okrese Chrudim, Pardubickom kraji s približne 3100 obyvateľmi. Prvá písomná zmienka o dnešnom meste Třemošnice j…
1.5km
více »
Berlova Vápenka
Muzeum
Při příjezdu do Třemošnice ve směru od Čáslavi stával smutně pozůstatek vápenky. V roce 2003 vznikl projekt na záchranu tohoto jedinečného technického unikátu ve střední Evropě, pocházejícího
z druhé poloviny 19.…
1.5km
více »
Dívčí kámen nad Lovětínskou roklí
Vyhlídka
Již od dávných dob lákala vyvýšená skála nad Lovětínskou roklí k vyhlídkám na Závratec, Třemošnici, Ronov nad Doubravou a za dobré viditelnosti i mnohem dál. Řada umělecky zaměřených lidí zde spouštěla svoji fanta…
1.6km
více »
Rybník Utopenec
Fotogalerie
Své pojmenování měl získat podle toho, že byl zřízen v bažinaté lokalitě, takže oproti ostatní krajině vypadá, že je vůči ní "utopený", tj. pod její úrovní. Podle některých lidových povídaček se zde mělo v dávných…
1.6km
více »
Vyhlídka „Milada“ na hradě Lichnice
Vyhlídka
Kromě známé vyhlídky Dívčí kámen bývá pohled na kouzelnou okolní krajinu ještě mnohem hezčí ze zříceniny hradu Lichnice, odkud se na tuto část pomezí Středočeského a Pardubického kraje dívali lidé již před mnoha staletími, ať již ještě v dobách existence tohoto objektu, tak po jeho zničení, jež má na svědomí jak požár v roce 1610 a následná odbytá obnova od Zikmunda ze Suché, t…
1.7km
více »
Zřícenina hradu Lichnice v zimě
Fotogalerie
Když se člověk podívá na tuto zříceninu, nikdy by neřekl, že ve své době se jednalo o nádherný a přímo velkolepý hrad, který vznikl na ostrohu mezi romantickým Lovětínským údolím a Hedvičiným údolím (původně se mu…
1.7km
více »
Podhradí, Lichnice, dříve Lichtenburk
Tipy na výlet
Do Železných hor. Konkrétně jsme sem zavítali při vcelku tradiční akci, kterou je podzimní etapa našich společných cyklistických výletů. Železné Hory vlastně ani Hory nejsou. Jde o podcelek…
1.7km
více »
Zřícenina hradu Lichnice
Tipy na výlet
Na výlet jsme vyrazily autem. Zaparkovat je možné na parkovyšti pod hradem. My jsme zaparkovaly v obci Žleby. Ze Žlebů jsme jeli vlakem do Třemošnice a poté…
1.7km
více »
zřícenina hradu Lichnice
Tipy na výlet
Jedeme do severozápadní části CHKO Železné hory, cca 10 km severně od přehrady Seč, míříme ke zřícenině hradu Lichnice. Historie hradu Lichnice sahá do 12. století, kdy Smil z rodu Ronovců postavil na strategickém…
1.7km
více »
Lichnice (Třemošnice – Podhradí) – hradní rozhledna Milada
Rozhledna
Zřícenina Hradu Lichnice se může od dubna roku 2017 chlubit novou atrakcí. Tou se stala kovová rozhledna, umístěná - velmi citlivě a nerušivě - ve střepu jedné z hradních věží. Rozhledna je …
1.7km
více »
Zřícenina hradu Lichnice v Železných horách
Zřícenina
Lichnice nebo Lichtenburk je zajímavá zřícenina hradu v Železných horách v nadmořské výšce 480 metrů nedaleko městečka Třemošnice. Jedná se o kouzelnou dominantu zdejší oblasti, která je vidět zdaleka.
Vybudova…
1.7km
více »
Hradní rozhledna Milada na zřícenině Lichnice v Železných horách
Rozhledna
Lichnice nebo Lichtenburk je zajímavá zřícenina hradu v Železných horách v nadmořské výšce 480 metrů nedaleko městečka Třemošnice. Jedná se o kouzelnou dominantu zdejší oblasti, která je vidět zdaleka.
A vidět …
1.7km
více »
Lichnice
Tipy na výlet
Nedaleko od Chrudimi v Železných horách se nachází zřícenina hradu Lichnice. Nachází se na skalnatém návrší, které má stejné jméno v nadmořské výšce 480 m. n. m. Leží při hranici národní přírodní památky Kaňkovy hory. V letošním roce byla ze zbytku severní věže vybudována ocelová rozhledna. Hrad je přístupný oficiálně od května do října, ale kolem vstupní brány se dá po cestič…
1.7km
více »
Lichnice
Tipy na výlet
Naše společná cesta začíná na Exitu 39 dálnice D11 Poděbrady. Odtud směřujeme na Kolín, Kutnou Horu a Čáslav. Za obchvatem Čáslavi odbočíme na Žleby. Projedeme Žleby, Ronov nad Doubravou, Třemošnici a za Třemošnicí odbočíme doleva na Podhradí. Uprostřed obce se nachází malé parkoviště, kde odstavíme automobil a dále pokračujeme asi 300 metrů pěšky k Lichnici. Lichnice či Lichte…
1.7km
více »
Za hradní paní
Vyhlídka
Zřícenina hradu Lichnice leží na zlomovém hřebeni Železných hor nedaleko Třemošnice. Sám hrad byl založen v roce 1250 jako strážní hrad Čáslavského kraje, avšak měl v průběhu času i mnoho dalších funkcí. Jednou z …
1.7km
více »
Lichnice
Tipy na výlet
Pokud se dostanete např. na dovolenou do blízkosti přehrady Seč, jistě stojí za návštěvu navštívit dominantu Železných hor - Lichnici. Jedná se o zříceninu hradu v nadmořské výšce 480 m n m nedaleko Třemošnice, Ro…
1.8km
více »
Okolí hradu Lichnice
Trasa
Autem nebo autobusem dojedeme do Podhradí pod zříceninu hradu Lichnice (foto 1). Samozřejmě můžeme navštívit i zbytky hradu (foto 2-5) a poté se vydáme po červené značce směr Rudov, Krkanka. Kousek od autobusové z…
1.8km
více »
Soutěž 1
bod
www.turistikaprozivot.cz
Lichnice
Zřícenina
Malebná a z daleka viditelná zřícenina gotického Hradu Lichnice stojí v západní části táhlého hřbetu nad vsí Podhradí na Chrudimsku v Pardubickém kraji. Pověstmi opředená zřícenina hr…
1.8km
více »
Žižkův dub v Podhradí aneb jak to bylo s Vilémem a Kateřinou
Památný strom
V obci Podhradí pod zříceninou hradu Lichnice mají jeden z nejvýznamnějších a nejmohutnějších památných stromů v České republice. Je jím 600 až 800 let starý Dub letní. Roste na jižním okraji obce kousek od siln…
2km
více »
Třemošnice
Město
Třemošnice jsou nevelké průmyslové město s 3300 obyvateli a najdeme jej na okraji chráněné krajinné oblasti Železné hory, na pravém břehu řeky Doubravy, jihozápadním směrem od města Chrudim a jihovýchodním směrem …
2.3km
více »
Údolím Doubravy z Třemošnice do Žlebů
Trasa
Velice příjemná procházková trasa na jedno odpoledne. Její výhodou je i dobré vlakové spojení Žlebů a Třemošnice, takže je možné dojet autem do jednoho z koncových míst trasy, přejet vlakem do druhého a pěšky se v…
2.4km
více »
Žleby
Zámek
Zámek Žleby tvoří dominantu městečka Žleby, které se nachází na rozhraní Středočeského a Pardubického kraje, 25 kilometrů od Kutné Hory. Zámek je možné navštívit v dubnu a říjnu pouze o víkendech a od května do …
6.1km
více »