Liběchov
Turistické cíle • Města, obce, vesnice • Městečko
Další zajímavosti v nejbližším okolí či v místě Mapa 16 B1
zámek
kostel sv. Havla (1738)
kostel sv. Ducha (1554)
hrobka Pachtů z Rájova
pobyt M. Švabinského
v okolí skalní sochy od V. Levého a památný jasan
První zmínka o objektu 1318
Obec Liběchov nalezneme na křižovatce turistických cest. Zelená TZN přicházející k Liběchovu od Mělníka pokračuje dále k Želízům, Tupadlům a dále k Novým Osinalicím. Zajímavější z turistického hlediska je okruhová modrá TZN, která jdavše severním směrem ponejprve navštíví lokalitu zvanou Had, kde odbočuje k Tupadlům, aby se zde stočila k jihu a přes Želízy, lokalitu Čertovy hlavy a kol jeskyně Klácelky opětně dospěla k Liběchovu. Archeologické nálezy na liběchovském katastru prokázaly osídlení místa již v období kolem 3. století př.n.l. a tedy v době, kdy zdejším krajem migrovaly keltské kmeny. Písemně je Liběchov prvně doložen již v roce 1311 v majetcích vladyků z Liběchova. Liběchovští v roce 1403 prodávají zdejší statek Janu z Veitmile a ten o několik let později prodal Liběchov pánům z Dubé. V jejich državách se na zdejší tvrzi také nakrátko usadil Jan Hus. Roku 1423 umírá Jindřich Škopek z Dubé a liběchovské statky začínají velice často střídat majitele. Tento stav trvá až do roku 1547, kdy liběchovskou tvrz zakoupili Nosticové, kteří přestavěli původní tvrz do zámecké podoby. Belvicové z Nostic, kteří si nechali v kostele sv. Ducha zřídit rodinnou hrobku, se zde udržují poměrně dlouho a teprve v roce 1621 se zdejší majitelé opětně začínají poměrně často střídat. Teprve v roce 1709 se Liběchov dostal do rukou Pachtů z Rájova. Tento rod nechává o dvacet let později zámek přestavět do barokní podoby a také zde nechává vystavět kostel sv. Havla. V državách Pachtů z Rájova zůstal Liběchov až do roku 1801, kdy byl prodán podnikateli Jakubu Veithovi jehož rod nechal zámek opětně přestavět po rozsáhlém požáru v roce 1811. V této době se zde též nacházel zámecký kuchař Václav Levý, který umělecky vyzdobil valnou většinu okolních skal svými sochařskými prácemi. Připomeňme jen jeskyni Klácelku, Harfenici, Hada a Čertovy hlavy. Z dalších skalních plastik zasluhují pozornost např. hlava faraóna poblíže Harfenice a také sochy v zámeckém parku. Veithové však v roce 1872 prodávají Liběchov a ten začíná ztrácet na významu a jeho další majitelé se zde často střídají a zámek začíná být účelově využíván. Dnes je zámek využíván jako součást Náprstkova muzea a je zde umístěno oddělení asijských kultur.