Loading...
Komeňskou vrchovinu (podcelek Lopenické hornatiny) v Bílých Karpatech tvoří paleogenní flyšové pískovce a jílovce svodnického a zlínského souvrství. Na styku podloží se vyskytují menší ložiska neovulkanitů (andezity, trachyandezity a čediče).
Lom na Bučníku, vzdálený od horního konce Komni vzdušnou čarou asi 1 200 m, byl založen roku 1951. Těžily se zde (a nyní po jisté odmlce opět těží) pískovce a trachyandezit, jehož dvě žíly dosahují mocnosti až 20 metrů. Je to velký dvouetážový stěnový lom situovaný v sopečném tělese. Zároveň je geologicky velmi hodnotnou lokalitou a v období, kdy se tu nějaký čas netěžilo, sem směřovaly geologické exkurze. Našlo se tu totiž více jak 50 druhů minerálů a to je mezi ostatními našimi lomy unikátní.
Patří k nim i porcelanit – tzv. „porcelánový jaspis“, což je hornina vzniklá tepelnou přeměnou jílovitých břidlic a slínitých hornin. Je to vlastně taková přírodní keramika s převahou oxidu křemičitého v barvě červené, červenohnědé, hnědé, namodralě šedé, žluté a oranžové. Má matný voskový lesk a dosahuje tvrdosti 6.5 až 7.0.
Lom je situován na Bučníku (555 m) pod jeho vrcholem a od hlavní silnice E50 k němu směřuje (0.5 km západně od Motorestu Rasova) zpevněná komunikace lesem, chráněná závorou. Já tu byl o víkendu, kdy se v lomu netěží a cestu jsem využil jako zkratku ke zřícenině Zuvačova, nacházející se o zhruba 1 km dál. Od závory mi to k lomu trvalo asi 15 minut chůze. Patrová těžební jáma je přístupná skalní soutěskou, která byla teď o víkendu proti vstupu zajištěna vysokou a masivní ocelovou konstrukcí. Mezi mřížemi šlo do nitra částečně nahlédnout, ale celkovému pohledu na lom se mi dostalo až na konci výletu v Komni, kde před budovou obecního úřadu stojí Info tabule i s obrázkem těžební jámy z pohledu ptáka.
Jak si zase jako opeřenec připadal, když jsem si z temene vysýpky vychutnával širokoúhlé panoráma okolní bělokarpatské horské krajiny a přitom byl pohled dolů na Komňu a vzdálené Bojkovice pohledem téměř „leteckým“...