Tento starý přes 10 km dlouhý náhon (počítáno od Kydlinova, kde mlýnským náhonem a vtokem do Labe s betonovým inundačním uzávěrem, který brání zpětnému vzdouvání labské vody do náhonu, končí 4,2 km dlouhý Velký Labský náhon) byl vystavěn mezi Předměřickým mlýnem a Březhradským rybníkem nejspíše v roce 1533, i když některé prameny ho činí ještě starším. Vznikl v přímé souvislosti se založením již zmíněného Březhradského rybníka, který byl městem vybudován, aby bylo využito rozbahněných a jinak nevyužitelných pozemků, odtud se mu rovněž říkalo Březhradský náhon. Roku 1548 byl prodloužen jeho březhradský úsek tak, že vedl až na tamní mlýn. V roce 1554 zakoupilo náhon město Hradec Králové, a to od Jana z Pernštejna. Někdy za Matěje Maršona (1749-1772) byl na náhon napojen temešvárský mlýn. Původní tok se tomuto mlýnu vyhýbal a tak byla jeho část mlynářovým nákladem přenesena tak, aby vedla přes zdejší rybník a mlýn. Koncem 18. století tak jeho voda roztáčela kola 7 mlýnů: Na nových (1699-1904), Na starých (před rokem 1531 - 1911), Budín (1717 - počátek 20. století), Kydlinov (1535- 1913), Valchu (1790-1896), Temešvár (1749 - začátek 20. století) a Březhradský (1548-1904). Další změny jeho toku byly provedeny v souvislosti s výstavbou královéhradecké pevnosti (1766-1789) a s regulací Labe, kterou prováděla firma Kress a Bernard od roku 1907 (úsek od věkošského mostu až po opatovický jez).
V roce 1827 byl vypuštěn Březhradský rybník a následujícího roku vysušen, rozparcelován a pronajat. Z náhona se díky tomuto kroku a postupným modernizacím všech mlýnů na jeho toku stala pouhá svodnice bez přímého užitku, pokud nepočítáme pozdější kanalizační vyústění, jež byla do něho v několika etapách vybudována. Hříchem by však bylo nepoznamenat, že labský náhon poskytoval též existenční podmínky pro řadu zelinářů, koželuhů i dalších průmyslových odvětví, zejména šlo o oblast Kuklen. Rozvoj průmyslu však přinášel jeho velké znečištění a řadu s tím spojených sporů, např. v roce 1872 si lidé z Pražského Předměstí a Šosten stěžovali na zapáchající vodu z kuklenské papírny. Zásahem obce i okresního hejtmanství došlo následně k odstranění této vady. Roku 1893 došlo při jarním tání k rozvodnění náhonu a poškození jeho břehů. Nejhůře dopadly ty v Plotištích nad Labem. V letech 1892-1898 probíhaly zase rozepře mezi kuklenským cukrovarem a mlynářem Voženílkem, který si stěžoval na to, že náhon je zcela bez vody a jen na dně proudí kalná a zapáchající voda z cukrovaru. Podobný případ je z roku 1920, kdy se zjistilo, že Hanušova, Nejedlého a Seyfriedova koželužna odebíraly a vypouštěly vodu do náhonu bez vodoprávního povolení. Ta dosavadní od okresního hejtmanství byla totiž neplatná. Další spory vyvolávaly jeho různé přeložky a úpravy.
Problémy později vyvstávaly též díky tomu, že byl jeho tok na překážku překotného rozvoje obcí, jejichž katastrem tekl. Mnohdy se obce nemohly dohodnout, kde přemostění vybudovat, ale hlavně kdo ho zaplatí. 15. ledna 1857 si tesařský mistr Alois Pokorný stěžoval, že nedostal dosud zaplaceno za postavení mostu přes náhon ke Svobodným Dvorům, který stavěly společně Kukleny a Svobodné Dvory nákladem 96 zl. Okresní úřad uložil představenstvu, aby na obec Kukleny připadající částku 48 zl. ihned zaplatilo. V roce 1859 byl přes náhon mezi Kuklenami a Temešvárem postaven most. 8. července 1861 propachtoval temešvárský mlynář František Šmejkal stavbu zděného mostu přes náhon u Temešváru a kanálu na cestě do Březhradu, a to za 60 zl. 5. března 1891 došlo k jeho rozvodnění v oblasti Plácek a Pražského Předměstí. 23. září 1919 zadal továrník Seyfried stavbu železobetonového mostu přes náhon u nově projektované silnice ke kuklenskému nádraží Ing. Františku Jiráskovi. 13. června 1924 bylo firmě Adolf Weidner zadáno zřízení železné konstrukce mostu u Pálenky z travers z mostu před hospodářskou školou za 5 250 Kč a mostní konstrukce přes náhon u Temešváru za 5 640 Kč. Jelikož společník firmy Josef Rössler byl členem obecního zastupitelstva, požádala obec okresní správní komisi o povolení k zadání této zakázky, což bylo následně schváleno. Z roku 1931 pochází stížnost občanů z Plačic a Březhradu na nečištění Malého Labského náhonu od tzv. Dubinek. Zároveň byla zadána stavba mostu přes náhon v Plotištích nad Labem. Ve stejné době došlo k zabezpečovacím pracím u předměřického jezu, takže opětovné napouštění vody do náhonu bylo zahájeno 20. srpna 1932. 17.-19. února 1937 se vylil z břehů v Kuklenách. Roku 1940 byly zahájeny práce na jeho úpravě v Kuklenách a zřízení odlehčovacího ramene, přesto došlo v březnu 1947 k zvýšení jeho hladiny a vylití z břehů. Již předchozího roku byl také zbourán zchátralý most u Kydlinova a následně nahrazen novým. V roce 1962 byl březhradský náhon na mlýn upraven pro potřeby požární ochrany. V téže době se řešil problém s jeho čistotou, aby mohla být jeho voda využívána k závlahám. V letech 1976-1977 proběhla stavba 18 m dlouhého prefabrikovaného mostu o šířce 22 m přes Malý Labský náhon u Březhradu na nově budované silnici Hradec Králové-Pardubice. Na přelomu 70. a 80. let 20. století bylo provedeno několik jeho přeložek. V roce 1997 došlo k přeložení jeho toku v Koutníkově ulici v souvislosti s výstavbou tamního autosalonu a roku 2002 byla v Kuklenách provedena oprava jeho hráze. V lednu 2003 se náhon vylil z břehů v Plotištích nad Labem. Roku 2017 došlo k opravě lávky v Krunertově ulici a tak bychom mohli ještě dlouze a podrobněji pokračovat.
Komplikace se také objevila v souvislosti s rekonstrukcí mostu přes Malý labský náhon v Kuklenách, který během června 2013 poničila lokální povodeň a od té doby na něm platila omezená rychlost a zákaz vjezdu nákladních vozidel, protože doprava vedla jen po jedné polovině, což komplikovalo její plynulost na již tak vytížené Pražské třídě. Radnice totiž původně plánovala jednodušší opravu, ale nakonec se ukázalo, že je most v horším stavu a oprava se musela udělat jinou technologií, což si vyžádalo též pořízení nové projektové dokumentace. Polovina mostu totiž byla z pískovcových kvádrů z původní stavby a druhá půlka byla v pozdějším období dobetonována. K dokončení opravy došlo o 2 roky později. Následně se začalo rovněž uvažovat o úpravě části koryta náhonu, jež měla navázat na jeho poslední vyčištění roku 1994 (ř. km 6,413 - 7,742), přičemž tyto práce byly firmou VAMPOSERVIS, s. r. o. provedeny v západní části města (mezi Koutníkovou ulicí a Pražskou třídou, ř. km 5,645 - 7,748, podle plánů od společnosti ENVISYSTEM, s. r. o.) v roce 2020 (viz
https://www.pla.cz/planet/webportal/internet/cs/dokumenty/odstraneni-nanosu-z-maleho-labskeho-nahonu-v-hradci-kralove_12085.html, smlouva podepsána 17. ledna 2020 a její plnění bylo ukončeno 6. listopadu téhož roku) a následně došlo o rok později i k pokácení některých břehových dřevin, zejména topolů pod Pálenkou.