Mařatický hřbitov

Když byl v Uherském Hradišti městský hřbitov u františkánského kostela císařem Josefem II. zrušen (dle nového nařízení se hřbitovy nesměly nacházet uvnitř městských hradeb), nabídl městu pozemky pro zřízení nového mařatický farář. Okolo kostela Nanebevzetí Panny Marie se pochovávalo již od roku 1614, ale pro potřeby Uherského Hradiště byl tento nový hlavní městský hřbitov upraven a v průběhu let několikrát podstatně rozšířen. Ještě koncem 19.století tu byl takový paradox: mařatický chrám se hřbitovem spadal do farnosti uherskohradišťské, ale vlastní obec Mařatice pod farnost v Sadech a věřící museli na mše svaté docházet tam.

 

O hřbitov nejprve pečovali místní faráři. Od roku 1884 patřil pod správu města, které jej nechalo obehnat pevnou zdí a vztyčilo tu železný kříž. Podle hřbitovního řádu v roce 1940 sestával ze starého a nového hřbitova, popelnicového háje a nemocničního oddílu. Roku 1947 bylo před urnovým hájem zbudováno kolumbárium pro ostatní oběti z období protektorátu.

 

Na hřbitově se nachází množství hrobek významných uherskohradišťských obyvatel. První známou osobností zde uloženou k odpočinutí věčnému se roku 1796 stal krajský hejtman František Zikmund Žalkovský ze Žalkovic.

K těm novým zde pohřbeným patří např.politik Alois Pražák, měšťan a stavitel Josef Schniak, dále politik, ministr a premiér bývalého Československa – Jan Černý, starostové města František Beneš a Jan Evangelista Protzkar či lékař a primář první městské nemocnice František Tomášů.

Za pozornost stojí také hrobky rodiny Stanclovy a rodiny Skácelovy a Čundrlovy, jimž se o krásný náhrobek postaral Franta Úprka. Zaujme jistě i busta uherskohradišťské básnířky a spisovatelky Boženy Benešové, která je ale pochována v Praze.

 

Roku 2008 byla dokončena rozsáhlá rekonstrukce hřbitova, která město sice přišla na 24 milionů korun, ale díky ní se stal žalov místem mnohem důstojnějším (a jestli se to smí o hřbitovech vůbec napsat), tak i mnohem krásnějším.