Loading...
Turistické cíle • Památky a muzea • Kostel
Dolnorakouské okresní město Melk leží na pravém břehu Dunaje, žije zde asi pět a půl tisíce obyvatel a mnohé možná překvapí, že není tvořeno jen monumentálním klášterem a neuvěřitelně přezdobeným barokem. Mezi zdejšími památkami tak také najdeme například pozoruhodný římskokatolický farní kostel Nanebevzetí Panny Marie. Je dominantou zdejšího náměstí (Hauptplatz, č.p. 5) a i když se to nezdá, jedná se v podstatě o novostavbu, která postupně vznikala až v průběhu 19. a 20. století. Jak si ovšem ukážeme v následujících řádcích, zase tak jednoduché to s historií této stavby není. Celá oblast totiž spadala pod diecézi v Passau a farní kostel zde možná stával již v 11. století. Historie kostela Nanebevzetí Panny Marie v Melku se však začíná psát až o čtyři století později ... ani to však není tak úplně pravda, protože kaple na jeho místě zřejmě stála již ve 13. století a Panně Marii byla zasvěcena od roku 1400. A v interiéru tohoto svatostánku se i dnes těžko zbavujete pocitu, že se někdo spletl a že kostel opravdu pamatuje období, kdy střední Evropě vládla pevnou rukou Paní Gotika.
Původně stál v Melku – na dnes již neznámém místě - kostel sv. Petra a východně od kláštera se nacházel ještě kostel sv. Štěpána. Ten později zanikl a v roce 1481 byl postaven městský kostel Panny Marie. Kostel byl roku 1693 „převelen“ z diecéze Passau k opatství v Melku. V interiéru chrámu se nachází několik náhrobků z počátku 16. století, které jsou velmi kvalitní prací tzv. Dunajské školy, pravděpodobně z dílny slavného sochaře Kriechbauma (stejné autorství je připisováno také venkovnímu sousoší Olivetská hora nebo křížové cestě z roku 1520), ale jinak se musíme držet termínu neogotika. Například stylové západní průčelí bylo postaveno v roce 1868 podle návrhu architekta Franze Schlierholze, který zde použil plány kolegy Hietzingera, využité tři roky před tím ve Vídni. Nad průčelím se tyčí štíhlá osmiboká věž. Součástí chrámu je také jižní kaple Panny Marie Pomocné, pocházející z let 1684 až 1685 (je tedy jedinou barokní částí tohoto kostela) a severní dvoupodlažní sakristie. Také vstupní portál pochází ze 17. století.
Okenní vitráže jsou dílem pánů Ostermanna a Hartweina z Mnichova a pochází z let 1897 až 1898. Oltáře, kazatelnu a chrámové lavice vytvořili Leopold Franz Hofera a Schmalzl. Varhany postavil Gregory Hradetzky v roce 1969. Všechny tři kostelní zvony byly odlity v roce 1955 a roku 1961 byla na věž umístěna nová helmice. V letech 1992 až 1993 zde proběhla kompletní rekonstrukce interiérů, exteriéry přišly na řadu o pět let později (1997 až 1998).
Při návštěvě tohoto svatostánku si musíme uvědomit, že zde původně stával gotický halový kostel z 15. století, a nebýt velkého požáru v roce 1847, stál by v Melku pravděpodobně i dnes. Takto musel být rozsáhle renovován a vzniklé neogotické trojlodí bylo natolik působivé, že veškerý barokní mobiliář, instalovaný v průběhu 18. století, musel být odstraněn. Vypadal zřejmě pod síťovou klenbou nepatřičně, a proto byl kompletně nahrazen mobiliářem neogotickým. V tomto stylu zde v současné době najdeme nejen oltáře, kazatelnu, křížovou cestu nebo chórové a kostelní lavice, ale dokonce i podlahovou dlažbu. Jednotlivé bohaté řezby – sochy i reliéfy – znázorňují historii benediktinského řádu a scény ze života Ježíše Krista a Panny Marie.