Schwallenbach – kostel sv. Zikmunda (Filialkirche zum Hl. Sigismund)
Turistické cíle • Památky a muzea • Kostel
Jednoznačnou dominantou historické vesničky Schwallenbach je zdejší filiální kostel, který je považován za typický – a krásný – příklad dolnorakouské gotiky. Schwallenbach, který svého času patřil např. Karlu Velikému, má svou historií blízko i k českým zemím – v roce 1463 zde totiž zabíjela, znásilňovala, plenila a vypalovala vojska Jiříka Poděbradského. Tento akt se současné podoby kostela sv. Zikmunda ještě nijak výrazně nedotknul, útok císařských vojsk během třicetileté války již ano. Roku 1620 byl poškozen, vyhořel a následně získal současnou kamennou helmici. A aby toho nebylo málo, s blížícím se koncem války jej v roce 1645 vážně poškodili také Švédové. Přesto všechno se jedná o jeden z nejzajímavějších gotických chrámů, které můžete v oblasti Wachau potkat. A že tady krásných památek tohoto typu potkáte opravdu celá „hejna“ …
Původně na místě tohoto kostela stála kaple, kterou kostel sv. Zikmunda nahradil v roce 1419 nebo 1420, aby byl následně součástí někdejšího klášterního komplexu, a nechal jej postavit rytíř Seyfried s manželkou Annou. Jeho současná podoba zůstala pozdně gotická, o čemž nejlépe vypovídají vnitřní pilíře a oblouky žeber. V interiéru jistě zaujme socha Madony z roku 1515 nebo barokní oltář, který v roce 1724 vysvětil pasovský biskup. Najdeme na něm sochy sv. Benedikta a jeho sestry sv. Scholastiky. Oltářní obraz se sv. Zikmundem je dílem věhlasného a „velmi pilného“ malíře Martina Johanna Schmidta, zvaného Kremser Schmidt, a pochází z roku 1767.
Nachází se zde také fragmenty fresek se sv. Jiřím a sv. Kryštofem. Freskám vévodí zeleno-fialová barva, typická pro pozdní gotiku oblasti Wachau. Mobiliář doplňuje například pozdně barokní kazatelna. Nad vstupem si pak můžete prohlédnout dva erby, spojené se zakladateli kostela. Jedná se o erb rytířů ze Schwallenbachu (vpravo) a jejich rodové vsi Ritz. A jen tak mimochodem: sv. Zikmund byl legendární burgundský panovník, který žil okolo roku 500.