Město Hranice - Masarykovo náměstí

Turistické cíle • Města, obce, vesnice • Náměstí

Město Hranice začalo vznikat v druhé polovině 12. století, kdy údajně do tehdejšího kraje přišel poustevník Jurik. Tento mnich benediktinského rajhradského kláštera údajně v roce 1169 založil osadu Hranice, kterou v roce 1251 povýšil moravský markrabě Přemysl na město.

Od počátku 13. století patřily Hranice řádu premonstrátů z Hradiska u Olomouce a byly často zastavovány šlechtě. Od 20. let 15. století přešlo město do majetku pánů z Cimburka a od roku 1499 bylo v dědičném držení pánů z Pernštejna. Na konci 13. století se kolem města začaly budovat vnější valy a od 15. století hradební zdi.

V době třicetileté války bylo město napadeno Švédy, kteří jej vypálili. Na rozvoji města se tragicky podepsaly morové epidemie a nákaza cholery. V druhé polovině XIII. století dostalo město svůj znak – obraz sv. Štěpána s kameny v pravici a mučednickou palmou v levici, po stranách český lev a moravská orlice. Roku 1629 byl znak rozšířen o dva vzhůru postavené vinařské nože a knížecí korunu.

V 16. století se ve městě začalo rozvíjet soukenictví, které svého největšího rozkvětu dosáhlo v 18. a na počátku 19. století, kdy s výrobky prodávaly i za hranicemi České republiky, zejména v Uhrách a v Turecku. Kromě soukenictví se v Hranicích rozvíjela výroba keramiky a byla vybudována cementárna.

Městské předměstí se začala přestavovat, aby vyhověla novým požadavkům na bydlení a na Dopravu. Této rekonstrukce bylo naštěstí ušetřeno historické centrum města, které bylo v roce 1992 vyhlášeno městskou památkovou zónou.

Náměstí je obklopeno v převážné míře dvoupatrovými renesančními domy a několik z nich má gotický interiér. V několika ulicích jsou vidět domy s podloubím. Po celém obvodu historické části města se dochovala hradební zeď, ale vstupní brány byly zbořeny.

Kostel Stětí svatého Jana Křtitele

V letech 1754 až 1767 byl postaven kostel Stětí svatého Jana Křtitele, hlavní dominanta Masarykova náměstí. Do té doby sloužil Hraničanům po staletí kostel, který stával na dnešním Školním náměstí. V 18.století byl však ve špatném stavu. Majitelé panství Ditrichštejnové proto nechali postavit nový kostel Stětí svatého Jana Křtitele. Znak Dietrichsteinů dodnes zdobí průčelí kostela. V roce 1764 byl kostel olomouckým biskupem Maxmiliánem Hamiltonem slavnostně vysvěcen. Kostel představuje stylově přechod mezi barokem a klasicismem. Jeho vnitřní výzdoba v drtivé většině vznikla ve druhé polovině 18. století.

Čaputův dům

Dům čp. 20 na Masarykově náměstí postavil v roce 1583 měšťan Ondřej Čaputa, jehož jméno najdeme také na hodnotném renesanční portálu. Jednalo se o jeden z největších měšťanských domů v Hranicích. V letech 1815–1869 zde sídlila tiskárna Aloise a Amalie Škarniclových, produkující úřední tiskopisy, jarmareční písně a drobné tisky. Na počátku 20. století patřil dům nadaci Jana Štěpána a Otilie Blaschkeových. Dům poznáte také podle žluté fasády s hnědými okny. Dům má také podloubí.

Dům Jana Pinkavy

V pozdně barokním domě čp. 39 na Masarykově náměstí s výraznými klasicistními prvky žil akademický malíř Jan Pinkava (1846–1923). Byl to brněnský rodák, vystudoval vídeňskou výtvarnou akademii a v letech 1873–1901 působil jako profesor kreslení a krasopisu na státním německém gymnáziu v Hranicích. Vedle portrétů a kostelních obrazů vytvořil nesčetné množství akvarelů, na nichž zachytil hranická Zákoutí, zajímavé budovy i soudobé události s takřka dokumentární přesností. Expozice jeho prací je umístěna ve vyhlídkové věži Staré radnice. Jeho dům poznáte podle pamětní desky, umístěné na fasádě.

Městské hradby

Kamenná městská hradba vznikala po roce 1430 na místě staršího dřevěného opevnění, její součástí byly tři městské brány – Motošínská (Drahotušská) v ulici 28. října, Mlýnská ve Svatoplukově ulici a Horní v Jiráskově ulici. Pozdější parkánová hradba byla vystavěna na počátku 16. století, v rozestupu čtyřiceti až sedmdesáti metrů se po obvodu opakovaly drobné půlválcové bašty se štěrbinovými střílnami pro lehké palné zbraně. Dvanáct z nich existuje alespoň zčásti dodnes. Hradby obíhají dodnes také Masarykovo náměstí.

Stará radnice

Stará radnice byla celá staletí sídlem samosprávy města Hranic. Až do konce 20. století se v prostorách radnice střídali purkmistři, starostové i předsedové národního výboru. Na budově je několik letopočtů, které ukazují její vývoj. Gotický sál s žebrovými klenbami byl dokončen roku 1528, renesanční portál pochází z roku 1544 a věž byla vystavěna v roce 1571. Celkový vzhled budovy změnily pak až rozsáhlé stavební úpravy v roce 1869 a realizace historizující fasády na počátku 20. století. Roku 1998 se městský úřad přestěhoval do hranického zámku a v rekonstruované radniční budově našli své sídlo Městské muzeum, knihovna, klavírní oddělení Základní umělecké školy Hranice a informační centrum. Věž Staré radnice slouží zároveň jako Rozhledna.

Kříž s Kristem

Kříž s tělem Krista a s reliéfem Panny Marie Bolestné na podstavci vytvořil olomoucký sochař Ernst Melnitzky. Hranický měšťan Jakub Trousil ji zakoupil za 250 zlatých a převezl do Hranic. Zde byl kříž posvěcen 1. září 1864 v rámci oslav stého výročí vysvěcení farního kostela Stětí sv. Jana Křtitele. Kříž najdete u kostela Stětí svatého Jana Křtitele na Masarykově náměstí.

Socha Panny Marie Immaculata

Socha Panny Marie s rukami sepjatými k modlitbě nahradila v 18. století starší dřevěnou mariánskou sochu. Posvěcena byla 8. prosince 1729. Její zhotovení financoval hejtman hranického panství Josef Antonín Böhm. Socha Immaculaty stála na zděném podstavci a teprve v roce 1839 byla umístěna na sedmimetrový tordovaný sloup s mohutnou hlavicí. Na postamentu jsou reliéfy znázorňující čtyři evangelisty, kolem sochy je původní kovové zábradlí. Socha stojí v rohu náměstí před krásnou lékárnou.

Socha Svaté Anny

Sochu, umístěnou před vchodem do kostela Stětí svatého Jana Křtitele, pořídili František Novák a Anna a Cyril Itzeliovi. Autorem sv. Anny vyučující malou Pannu Marii byl brněnský sochař Josef Břenek, narozený v Hranicích. Objekt byl posvěcen 6. června 1872. Stejný letopočet je uveden i na soše, zatímco na postamentu je uveden rok 1871.

www.mic.hranet.cz