Loading...
Turistické cíle • Města, obce, vesnice • Město
Město Hustopeče leží v samém srdci jižní Moravy, v krajině zalité horkým sluncem, prorostlé vinohrady a ovocnými sady. Na náměstí dominuje celá řádka staveb a objektů různých stavebních slohů, od renesance a baroka až po modernu. Nejzajímavější dominantou náměstí byl kdysi Kostel sv. Václava. Sledem událostí je tato památka dnes nahrazena jednou z nejmodernějších staveb na náměstí, kostelem sv. Václava a sv. Anežky České. Zástupcem renesance je kašna s tritonem a delfíny a také renesanční měšťanský dům U Synků. V barokním slohu je postaven morový sloup v horní části náměstí. Pak už následuje novorenesanční radnice, empírový dům a již zmiňovaný novodobý kostel.
Město Hustopeče u Brna jsme navštívili během dovolené na Slovácku. První písemná zmínka o této osadě pochází z roku 1247. Město bylo však osídleno již v době lovců mamutů. O bohaté historii svědčí již záznam z roku 893, kdy se uvádí Hustopeče jako opevněné místo, kam se přemístilo vojsko knížete Svatopluka po vpádu Uhrů na Moravu. O bohaté vinařské historii potom svědčí první zmínky o vinicích z roku 1240. V polovině 13.století vlastní panství Vilém z Egerbergu. Je to doba kdy v nedalekých Čejkovicích templáři budují svůj chrám.
V roce 1324 bylo město královnou Eliškou Rejčkou věnováno cisteriánskému klášteru v Brně. Město se pozvolna rozvíjí a roku 1372 je zaznamenán příchod židovské komunity. Město je však drancováno vojáky, jak bylo zvykem v tomto kraji celá staletí. Až král Jiří z Poděbrad daroval městu privilegia. Král Vladislav II., dal roku 1510 městu právo opevnit je hradbami a vybírat mýto. Roku 1535 přichází do města první dvě skupiny novokřtěnců (Habánů) ze Slavkova a Rosic.
Roku 1572 Maxmilián II., římský císař a král, povyšuje Hustopeče na město s právem třetího trhu a uděluje mu znak a právo pečetit červeným voskem.
V 17.století stíhala město rána za ranou. Roku 1604 vypukla v Hustopečích morová epidemie. O rok později město přepadli Uhři a v roce 1607 je většina obyvatel vyvražděna vojsky knížete Patzowskeho. Další drancování má na svědomí Gábor Bethlen, který město vydrancoval v letech 1619 a 1623 kdy odsud bylo ovlečeno mnoho žen a dětí. V dalším roce vyplenilo město císařské vojsko a v letech 1643-1645 švédský generál Torstenson. Následovaly morové epidemie a roku 1663 vpád Tatarů.
Lépe se lidem dařilo až od poloviny 19.století , kdy byla vybudována trať Vídeň – Brno, zřízena poštovní stanice a rozvinul se průmysl. Ve městě žila většina německého obyvatelstva , které město chtělo připojit k Rakousku. Tento problém byl vyřešen obsazením města čs. vojskem. O dvacet let později 8.10.1938 bylo město obsazeno okupační německou armádou. Po válce následoval odsun německého obyvatelstva .
Z obranných hradeb se dochovala pouze kruhová bašta. Nejstarší a největší vinné sklepy ve městě najdeme nedaleko zachované bašty. Prohlídku města jsme ale zahájili na náměstí , které obklopují renesanční domy. Prohlédli jsme si radnici s věží , postavenou v roce 1906. Je to třípatrová budova. V sousedství Radnice je klasicistní tak zvaný Lichštejnský dům. Nejzajímavějším historickým domem ve městě je dům purkmistra z roku 1594. Dům je zdoben valašským portálem.
Naproti radnice stojí kostel neobvyklého vzhledu. Původní kostel se v roce 1961 zřítil , a proto v roce 1994 byl postaven moderní Kostel svatého Václava a svaté Anežky. V kryptě kostela se nacházejí hrobky hustopečských občanů , ale prohlídka je možná jen občas.
Naše prohlídka pokračovala stále na stejném náměstí , jehož střed zdobí renesanční kašna zhotovená v roce 1595 se sousoším Tritona a nedaleko barokní Sloup Nejsvětější Trojice postavený v letech 1736 až 1738.
V horní části náměstí jsme navštívili dům u Synků , kde se nachází infocetrum a muzeum. Koupili jsme si turistickou známku a dostali razítko do památníku. Muzeum je tvořeno vlastně jen jednou místností , a výstavními prostory , kde nebylo jetšě otevřeno , přesto jsme se zde dozvěděli vše o historii města. Na nádvoří muzea jsme si pak prohlédli pískovcovou zvětšeninu kvasinky vinné.
Ve sklepích domu u Synků je vinařská expozice , umístěná v takzvaných mokrých sklepích. Vstup zdarma , možnost zakoupení vína. Je zde umístěna expozice o historii pěstování vína v zdejší oblasti.
MUZEUM :
Vstupné 20 kč , děti 10 kč.
Expozice dějin města - prehistorie až do roku 1945 (dobytčí trhy, renesanční a barokní památky, osobnost T. G. Masaryka). Stálá vinařská expozice se nachází v autentických sklepních prostorách - předměty, které v minulosti sloužily k ošetřování vinice a k výrobě a uskladnění vína.
Kostel Sv. Václava a Sv. Anežky České v Hustopečích patří k nejmladším v České republice, neboť byl postaven v letech 1991-1994 podle návrhu architekta Ludvíka Kolka. Již před nynějším kostelem zde však stával gotický chrám ze 14. století, kdy v Hustopečích na náměstí stával Kostel svatého Václava. Hřbitov kolem kostela byl obehnán zdí, která zajišťovala obyvatelům ochranu v době nebezpečí. Kostel prošel během své existence několika úpravami. Například v letech 1512-1517 byl postaven velký presbytář dlouhý 17 m a zaklenutý krásnou síťovou klenbou ve stylu pozdní gotiky, Konečnou podobu získal po přestavbě roku 1905. Při osvobozovacích bojích v roce 1945 byl váženě poškozen. Roku 1961 se zbortily mohutné věže kostela. Na vině byl vzrůstající dopravní ruch kolem kostela, kudy tehdy vedla hlavní cesta městem. Poté tehdejší politickosprávní systém rozhodl o úplné demolici kostela a byl odstřelen.
Stavba nového kostela se plánovala již od 70. let, uskutečnit se však mohla až po roce 1989. Základní kámen byl posvěcen při první návštěvě papeže Jana Pavla II. na Velehradě, kvysvěcení nového kostela Sv. Václava a Sv. Anežky České došlo 25. září 1994.
Věž kostela je vysoká 52 m, loď je dlouhá 47 m a pojme 300 lidí. Vlastní kostel má půlkruhový půdorys a je tvořen prostorem pro věřící, který se amfiteatrálně svažuje směrem k půlkruhovému presbytáři. Paprskovitě uspořádané nosníky střešních desek podporují dojem směřování k oltáři. Řešení prostoru pro shromáždění věřících na způsob sálu se stoupajícími řadami sedadel je jednou z inovací, používaných v zahraničí v době po Druhém vatikánském koncilu. Ludvík Kolek navrhl i liturgické vybavení svého kostela: svatostánek, obětní stůl, ambon křtitelnici i sedes a také kostelní lavice. Ani úkol ztvárnit varhany, nebyl Kolkovi cizí, neboť dlouhodobě spolupracuje s varhanářem Jaromírem Votavou na výtvarné podobě jím vyráběných nástrojů. Ve výčtu oborů, kterým se architekt hustopečského kostela věnuje patří i vitráže, zabýval se dokonce i inovacemi jejich technického provádění. V oknech u presbytáře jsou ztvárněna témata (odleva) Kristovy smrti, Vzkříšení, Nanebevstoupení a Seslání Ducha svatého. Z finančních důvodu byly až v roce 2003 doplněny vitráže u křtitelnice znázorňující Křest a Eucharistii a starozákonní téma Jákobova žebříku v průchodu k sakristii. Naposled byly instalovány vitráže v lodi, které popisují sedm dní Stvoření. Součástí vybavení nového kostela se záměrně staly části výzdoby starého chrámu: gotické sochy Madony, Piety, vzácná nástěnná malba Smrt Panny Marie, nebo obrazy a sochy z původních retáblů.