Loading...
Turistické cíle • Památky a muzea • Zámek
Uprostřed téměř zapomenutého města Kelč stojí biskupský, převážně renesanční zámek. Původně zde byla tvrz, která sloužila za správní budovu pro kelečské panství, odkoupené od Oty černého II. biskupem Jindřichem Zdíkem v roce 1126 pro biskupství olomoucké. Biskup Bruno ze Schauenburku tvrz obýval, pro své bývání a úřadování ji upravil, několikrát se zde zdržovalr. Roku 1424 bylo město i tvrz Tábority vypáleny.
Nová tvrz byla postavena zástavními držiteli Janem a Benešem z Heršic, když byl zničen jejich hrad Šaumburk.
V 80. letech 16. století nechal biskup Jan Pavlovský tvrz přestavět na renesanční zámek. Stavěl jej Jakub Vlach, zedník se svými tovaryši. Stavba zámku byla jednou z příčin selské vzpoury v roce 1589 která byla mocí potlačena. Čtvercová dispozice zámku s uzavřeným nádvořím zůstala nezměněna dodnes.
Kardinál František Dietrichštejn nechal na počátku 17. století přistavět další patro a hospodářské budovy. Za třicetileté války byl zámek dobyt valašskými povstalci a v roce 1647 se o jeho dobytí dvakrát neúspěšně pokoušeli Švédové. Opraven byl jen provizorně a větších oprav se dočkal až za Karla ll. Lichtenštejna, o jehož stavební činnosti svědčí erb nad hlavním zámeckým vchodem. Tyto úpravy, ač barokní, nenarušily celkový renesanční ráz zámku.
Po třicetileté válce již zámek nebyl obýván církevními hodnostáři. Sloužil jen jako sídlo vrchnostenských úřadů a když se i správa biskupských statků z Kelče odstěhovala, jeho stav se rychle zhoršoval. Roku 1742 zámek vyhořel i s osmi přilehlými domy. Od té doby byl neobydlen a pustl. Správa byla převedena do zámku ve Všechovicích.
Za 1. světové války byli do zámku nastěhováni haličtí židé a měli tam i svoji školu. Oprav se zámek dočkal teprve po roce 1928, kdy jej zakoupila Česká zemská péče o mládež, která v něm zřídila ústav pro děti duševně úchylné s pomocnou školou.
V roce 1956 byl ústav přeměněn na zvláštní internátní učňovskou školu.