Město Litovel - náměstí Přemysla Otakara

Turistické cíle • Města, obce, vesnice • Náměstí

Královské město Litovel založil v polovině 13. století český král Přemysl Otakar II. V těsném sousedství města stála již řadu let slovanská rybářská ves, jejíž existenci umožňovala rozvětvená řeka Morava. Šest ramen protéká Litovlí dodnes a dodává městu osobitý ráz i romantické pojmenování Hanácké Benátky. Rybářský původ města připomíná také městský znak.

Z královského města se po husitských válkách stalo na několik století poddanství. Litovel patřila postupně do majetku rodů Vlašimů, Boskoviců a Lichtenštejnů. Éra Boskoviců (16. století) byla pro město velmi významná, Litovel pod jejich vládou vzkvétala a úspěšně se rozvíjela. Naopak Lichtenštejnové, kteří Litovel vyženili na počátku 17. století, ve svém velkém majetku nevěnovali Litovli velkou pozornost a ta postupně ztrácela svůj význam. K úpadku se přidala třicetiletá válka, která se městu nevyhnula a následné období velkých požárů a morových epidemií. Litovel se ocitla na prahu úplné zkázy, z níž se město jen pomalu zotavovalo.

Významný zlom ve vývoji města znamenala konstituce a zrušení poddanství v roce 1848. Litovel se stala okresním městem a rychle se zvyšoval počet českých obyvatel. Podnikaví čeští občané se zasloužili o vytvoření řady nových podniků a rozvoj města nejen na hospodářském poli. 20. století zahájila Litovel již zcela pod českou správou díky vítězství Čechů v obecních volbách.

Aby jsme viděli všechny významné památky města, stačilo zaparkovat na náměstí Přemysla Otakara - přímo v historickém středu. Nejdříve jsme navštívili infocentrum, sídlící v místní cestovní kanceláři. Zde jsme koupili turistickou známku a také zde dostali razítko do Památníku.

Naproti informačního centra stojí radnice s nejvyšší radniční věží na řece Moravě vysokou 72 metrů, jejíž Ochoz je přístupný pro veřejnost. Pokud budete mít zájem o výstup nahoru, zajděte právě do infocentra, který zajišťuje prodej vstupenek.

Radnici na náměstí Přemysla Otakara nemůžeme přehlédnout, jelikož jí dominuje radniční věž. Věž Litovelské radnice je nejvyšší na Moravě, ale nikoli na území, ale řece Moravě. Věž je postavena nad jedním z ramen řeky Moravy, které Litovlí protékají. Tvoří současně most nad Nečízem v uzoučké Šerhovní uličce a tohle rameno Moravy pak protéká pod náměstím Přemysla Otakara, aby se ještě před radnicí na chvíli odhalilo a pak se v celé kráse ukázalo až v parku. V minulosti byl Nečíz na náměstí odkryt dokonce na dvou místech.

Výstup na věž - kontakt:
Turistické informační centrum
nám. Přemysla Otakara 754, Litovel 784 01
Provozní doba: Po až Pá 8:30 hod - 17:00 hod, So (červen až září) 9:00 hod - 17:00 hod
Tel/fax: 585 342 300, e-mail: info@bavi.cz

Když jsme se dosti pokochali pohledem do okolí a sešli zpět dolů, prohlédli jsme si také uprostřed náměstí stojící Morový sloup. Ten byl postaven v roce 1724 na památku ukončení moru, který postihl město roku 1714. Sloup je ozdoben sedmi sochami patronů moru.

Zvláštní památkou na náměstí Přemysla Otakara je velmi zajímavý bývalý mlýnský náhon. V dávných dobách se náměstí svažovalo doprostřed , kde právě náhon odváděl vodu. Dnes k němu vedou schody a kolem něj je zábradlí a náměstí je již srovnáno. Hlavnímu litovelskému náměstí se dlouho říkávalo pouze Rynk, německy Ring. Teprve v roce 1900 bylo pojmenováno po zakladateli města Přemysla Otakara II. Náměstí se z obou stran svažovalo ke středu, kudy volně protékal mlýnský náhon, zvaný Nečíz. Až v minulém století se náměstí postupně vyrovnávalo, Nečíz byl zaklenut a dnes zůstal jediný přístup k vodě před radnicí. Jednou za rok při velké celoměstské slavnosti Hanácké Benátky (druhá červnová sobota) mají zájemci možnost vyzkoušet si unikátní plavbu na loďce po Nečízu přímo pod raniční věží i náměstím.

Další historickou památkou na náměstí je Hotel Záložna. Již roku 1625 se zde uvádí hostinec „U Černého medvěda“, který sloužil k šenkování piva a především k ubytování. Dům byl v roce 1870 zakoupen pro účely Rolnické záložny,která zřídila v budově společenské místnosti pro Měšťanskou besedu a po té se stala budova centrem českého kulturního života. První přestavba proběhla v letech 1878–1879. V prvním patře byly zřízeny sály, v levé části prostory pro banku, v přízemí zůstaly obchody. Záložna prožila ještě několik rekonstrukcí. Nový sál s jevištěm byl postaven stavitelem Čeňkem Vodičkou a slavnostně otevřen 1. února 1885. Současnou secesní podobu dala budově přestavba z let 1911-1913. Dne 6. 1. 1913 se slavnostně otevřely nové sály Záložny v podobě, v jaké ji známe dodnes. Restaurace v přízemí prošla rekonstrukcí v roce 2011.

Na rohu stojící secesní budova u Husitské ulice je Dům U zlatého jelena. Dnes slouží především jako výstavní síň a koncertní sál Městského klubu Litovel. Tento právovárečný a šenkovní dům je poprvé zmiňován v roce 1567. V jeho prostorách býval známý hostinec "U zlatého jelena". V průběhu dalších desetiletí změnil několikrát své majitele. Dnešní podobu získal zhruba o 3 století později, kdy byl v Litovli založen Spolek Německý dům s cílem vybudovat německé společenské, spolkové a kulturní centrum, jež by ve městě tvořilo protiváhu české Rolnické záložně. Za tímto účelem spolek roku 1898 odkoupil dům a na jeho místě vybudoval podle plánů Z. Vodičky "Německý dům" s výraznými prvky rané secese, jenž byl slavnostně otevřený v roce 1899 s hostincem a divadelním sálem. Po roce 1945 se z Německého domu stal Národní dům, následně Okresní dům osvěty, Závodní klub a nyní Městský klub, který zajišťuje kulturní život ve městě. V přízemí domu se nachází výstavní síň, v patře pak sál pro hudební produkce a jiné společenské akce.

A pojďme k dalšímu významnému domu na náměstí. Je jím Langův dům, postavený roku 1542. Jméno nese po zámožném litovelském soukeníkovi Lorenzu Langovi, který tento právovárečný a šenkovní dům nechal jako majitel zvýšit o jedno poschodí. Hlavní vchod tvoří půlkruhový bohatě zdobený renesanční portál se znakem soukenického cechu, monogramem majitele L.L. a znakem města. Druhý významný portál s balkonem se nachází v 1. patře a dva další najdeme v interiéru. Dům v průběhu dalších let prodělal další hodnotné přestavby – štuková výzdoba vykazuje již prvky pozdní renesance, najdeme i barokní a klasicistní prvky. Současná podoba domu je z let 1997-1998, kdy byla provedena generální oprava fasády.

http://www.litovel.eu/cs/turistika/prochazka-litovli/