Mikuláštíkovo fojtství v Jasenné

Skanzen v Rožnově pod Radhoštěm se může pochlubit nesčetnými ukázkami valašské lidové architektury. Mnohé ty dřevěné chaloupky,domky, stodoly a fojtství byly rozebrány a převezeny do Muzea v přírodě z celého Valašska a jedná se tedy o stavby původní, jiné jsou jejich přesnými replikami. Kdybychom si ale oči vykoukali a celý areál - skládající se z Dřevěného Městečka, Mlýnské doliny a Valašské dědiny - krok za krokem všemi jeho zákoutími prošlapali, marně bychom tu hledali fojtství z valašské dědiny Jasenné poblíž Vizovic. Tuto původní zachovalou (a vzorně opravenou a opečovávanou roubenou dřevěnici) - máme možnost spatřit v horní části zmiňované obce poblíž katolického kostela a sochy Portáše. Dlužno upozornit, že stavba je z cesty snadno přehlédnutelná, neboť se ztráci mezi okolní modernější zástavbou a stromy zahrad. Na to, abychom si ji mohli prohlédnout hezky zblízka, je potřeba odbočit buď od kostela anebo Sochy po novém modrém značení anebo po značce NS Portášská do svahu. Na dvoře před krásnou, několikapatrovou dřevěnou stavbou valašského fojta (rychtáře), stojí panel NS Portášská. Z něj se dozvíme podrobné informace o stavbě, která dnes slouží jako muzeum a kterou si tak můžeme prohlédnout i zevnitř! Je to skoro neuvěřitelné, ale zdejší Mikuláštíkovo fojtství nejen že stojí na těchto místech už od roku 1748, ale od doby svého založení až do dnešních časů patří stále stejnému rodu - rodině Mikuláštíků. Tuto okolnost vysvětlují staré zápisy tak, že r.1726 nějaký Mikuláštík, hajduk jeho Milosti pána z Vizovic, zachránil tomuto při honu život a za to pak jeho rod získal privilegium býti na věky fojty v Jasenné. Samozřejmě v době totality došlo ke změně, neboť chalupa byla vyvlastněna a pan a paní Mikuláštíci se ve vlastním domě pohybovali toliko v profesích kastelánka a opravář. Po převratu jim byl majetek navrácen.

Mikuláštíkovo fojtství dnes slouží jako soukromé Muzeum. Po celkové rekonstrukci se stalo dokonce "Stavbou roku" v kategorii opravených památek lidové architektury. Stalo se tak díky přičiněním tří sester - paní Dany Daňové, Libuše Kovářové a Zdeňky Turkové - za svobodna pochopitelně příjmením Mikuláštíkových. Dotace na opravu nedosáhly ani poloviční částky z bezmála půl milionu kč, takže je musely majitelky hradit ze svých zdrojů. V muzeu můžeme shlédnout například předměty a potřeby do bývalé valašské domácnosti - nábytek, nádobí, obrázky na skle, dále kroje a písemnosti a také hospodářské nástroje a nářadí. Zajímavostí je udusaná podlaha z jílu a plev v horním patře, vzácná truhlice z poloviny 16.století a také to, že jediná kamenná místnost v celé domě je kuchyně s klenutým stropem. Je to proto, že se v těchto místech dříve nacházelo vězení - šatlava. Fojtství sloužilo v minulosti jako sídlo portášského sboru a Mikuláštík byl jeho velitelem - poručíkem. Nachází se tu také veliká pec, ve které se ještě až do 60.let minulého století pekl chleba pro celou horní část Jasenné. K rodu Mikuláštíků je třeba dodat, že v době, kdy byla evangelická víra na indexu a tito věřící neměly své svatyně, umožnil prapředek fojt Mikuláštík evangelíkům konání bohoslužeb ve své stodole.

Kromě letní sezóny je Muzeum zpřístupněno na požádání, pokud by jste měli zájem o jeho prohlídku, volejte na číslo: 732 141 768 .

(K příspěvku použity fragmenty zapamatovaných informací po pročtení článků z Nového Valašska a dalších novin a časopisů.)