Pasekářská osada Trávníky
Od Jasenné, na jejímž katastru leží, jsou po klikatící se asfaltové silničce a trase NS Portášská vzdáleny asi 1.5 km. Shluky stavení jsou rozhozeny ve stráních nad horním koncem údolí bezejmenného potoka a pod lesem obklopeny rozsáhlými loukami. Okolí kopce Vrchdúbí nemohlo být kvůli nadmořské výšce a drsným podmínkám intenzivně využíváno zemědělsky, ale bylo ideální pro pastvu ovcí.
Samotná Jasenná už někdy od 16.století proslula jako pastevecká obec, kde se nacházelo na 18 salaší po sto až dvěstě ovcích. Připomínkou výroby ovčího sýra je např. název sedla Syrákov. Salašnictví se o sto let později nad Jasennou rozšířilo i na svahy a hřebeny okolních kopců, z nichž musel být napřed vyklučen les. Na pasekách, změněných na množství pastvin, se usadili pasekářští novousedlíci. Horská půda se bohužel k zakládání rolí hodila jen málokde, proto byla okolní luka dlouhá staletí využívána převážně k chovu koz a ovcí. Vrchnost tomu byla jedině ráda, neboť půda dříve ležící ladem vynášela nemalé penízky, které od poddaných proudily do pánské kasičky. Díky pasekářům (a jejich ovečkám) byly okolní hvozdy rozčleněny spoustou luk a pastvin, u nichž stávala jejich obydlí, a oni se zasloužili o dnešní nádherně rázovitou podobu valašské krajiny.
Později ovce z kraje zmizely a les začal natahovat chapadla po svém původním území, ale v dnešní době je chov skopu opět podporován. Díky pastvě je totiž chráněna vzácná karpatská květena, jako např.hořečky a orchideje.
Pasekářskou osadou Trávníky v současnosti prochází trasa NS Portášská, která návštěvníky seznámí s malebným kopcovitým okolím. Z původních dřevěných obydlí toho k vidění moc není, neboť dnešní obyvatelé Trávníků žijí už v mnohem modernějších staveních.