Most na Staré Město v Třebechovicích pod Orebem

Vzhledem ke své poloze a množství vodních toků a jejich ramen bylo v Třebechovicích pod Orebem od nepaměti mnoho mostů, mostků a lávek, což se projevilo i v německém pojmenování města - Hohenbruck, což přeloženo znamená "Vysoký most". Tento název měl být odvozen od prvního zdejšího mostu, jenž spojoval Staré Město s tvrzí, naposledy připomínanou v roce 1544.

V těchto místech bývalo dříve několik ramen Dědiny, z nichž jedno bylo vybudováno kvůli chodu panského mlýna. Postupem času vznikla různými úpravami pouze 2 dědinská ramena, což můžeme vidět v indikační skice stabilního katastru z roku 1840 od adjunkta 2. třídy Václava Vojtěcha a geometra 4. třídy Eduarda von Kiszelényi, kdy se naproti mlýnu za dnešním čp. 47 nacházelo první rameno řeky Dědiny, oddělené od druhého hrází s dřevěným mostem, a přímo u mlýna byl další dřevěný most, jímž jsme se mohli dostat na tehdejší ostrov, na němž se nacházela dnešní stavení čp. 323, 324, 286 a 287 (dodnes to připomíná pojmenování zdejší ulice Na Ostrově). Z něj se pak dalo dostat jiným dřevěným mostem na Staré Město.

Původně se však tudy jezdilo pouhými brody. Kdy se v této lokalitě objevily první mosty, tak to přesně nevíme, ale určitě se tak stalo již ve středověku, protože tato spojnice Starého a Nového Města byla nesmírně důležitá a nešlo tedy jen o místní panský mlýn. Jednoznačně však existovaly již roku 1562, kdy byla zmíněna za zdejším krytým mostem přes Dědinu soukromá lázeň. Během staletí se zde vystřídala řada mostů, protože ty byly často povodněmi strženy nebo alespoň poškozeny. Dochovaných zpráv o tom máme habaděj.

V roce 1862 byla tato dvojice mostů přes "jalovou vodu" za panským mlýnem v majetku města, kdy do něho přešla nám rovněž není známé, ale stalo se tak již před zrušením poddanství a zavedením prozatímního zřízení obecního. Z roku 1877 máme zprávy o tom, že bylo povoleno ze všech mostů vybírat mýto.

Časem byly tyto mosty vzhledem k materiálu - dřevu - notně sešlé, a tak byly v roce 1879 nahrazeny novými, které byly širší než ty dosavadní, aby nepůsobily problémy vzmáhajícímu se dopravnímu ruchu. Dlouho tu však nevydržely, neboť již roku 1891 došlo k rozvodnění Dědiny a ta strhla most u pivovaru a most u Dotřelova (původně panského) mlýna byl poškozen tak, že musel být postaven úplně nový. S výstavbou dalších mostů se počítalo již pro rok 1913, ale nakonec z toho sešlo.

Změnu přinesla až regulace řeky Dědiny a spolu s ní probíhající budování městské kanalizace. Při provádění kanalizace firmou Inženýr K. Marvan a Macháček z Hradce Králové byla roku 1929 objevena u mostu přes Dědinu v hloubce 3 m pod současnou cestou její stará předchůdkyně, která byla vyložena dřevy, tzv. hatěmi. Kromě toho byla objevena řada podkov a ostruh. Jednalo se tak o důkaz toho, že před vybudováním mostů se těmito místy jezdilo pouze skrz brody. Další nález o něco severněji naopak odhalil starou cestu, jíž se nejspíše jezdilo k jednomu ze zdejších prvních mostů. Při kanalizačních a spolu s nimi prováděných regulačních pracích bylo levé rameno Dědiny zasypáno a dřevěný most přes něj zrušen a rozebrán.

Nedlouho poté došlo i na druhý dřevěný most u pivovaru (sloužícího jako lednice a sladovna královéhradeckého pivovaru), jenž byl zbořen 20. března 1930 a v jeho místech byl Okresní správní komisí v Hradci Králové zřízen nový silniční most, který byl vystavěn stavitelem Ing. Františkem Novotným z Kostelce nad Orlicí. Zde je však nutno zmínit, že idea jeho výstavby se objevila již v roce 1924, kdy byl jeho projekt vypracován technickým oddělením zemského správního výboru. V červnu 1926 však byl dřevěný most stržen povodní a na jeho místě následně vyrostl pouze provizorní most, neboť 9. srpna 1926 rozhodla Okresní správní komise v Hradci Králové o tom, že se stavbou nového železobetonového mostu se počká až na regulaci řeky. Teprve v roce 1929 pak Okresní výbor v Hradci Králové schválil uzavření zápůjčky na stavbu mostu přes Dědinu ve výši 300 000 Kč u Rolnické záložny v Třebechovicích pod Orebem, a to na 6 % úrok. Kvůli urychlení stavby rovněž odsouhlasil zadání mostu zemské regulační komisi. Zemský úřad v Praze pak vyhlásil vypsání stavby mostu v říjnu 1929.

Vznikl tak trámový most se zapuštěnou mostovkou o délce 15,6 m, šířce 8 m a výšce nad řečištěm 2,96 m, jenž byl koncipován na zatížení 220 q. Jeho výstavba probíhala od přípravných prací v dubnu 1930 (původně měl stavbu zahájit v únoru) přes vybudování terasy u mlýna v červenci téhož roku až do 19. září 1930 a než byl předán k užívání, byla provedena parním válcem jeho zatěžkávací zkouška. Díky vybudování nového mostu však byla levobřežní příjezdová rampa nasypána až 1,3 m nad původní výšku, čímž se dostal hostinec "Na Ostrově" pod úroveň silnice. Na místě zasypaného ramene byl vytvořen malý parčík, k jehož slavnostnímu otevření došlo 4. dubna 1933, přičemž superkolsaudace mostu byla schválena městskou radou 11. září téhož roku. František Skřivan o tom napsal ve své stati "Nové Třebechovice pod Orebem", jež vyšla v "Ročence Spořitelny Královéhradecké 1936", toto:

"Nový most přes Dědinu a její regulace.

V mírném zákrutu Dědiny u pivovaru se bělá oblouk nového betonového mostu, s něhož po i proti proudu vidíme uskutečnění dávného přání Třebechovických - řádnou regulaci Dědiny. Její úprava nyní postupuje vzhůru k Polánkům. Časté veliké záplavy města budou snad již jen vzpomínkou minulosti. Okolí nového mostu upraveno jest v parčík, do kterého se přestěhoval z »botaniky« kamenný lev."

Ne všechny reakce na jeho výstavbu byly kladné, což nám můžou předvést ve svém článku "Rozhledy" ze 16. května 1930, v nichž se píše: "Stavba železobetonového mostu přes Dědinu jest výkon, který chodí zhlížeti proudy zvědavých občanů z místa i okolí. Nejsme odborníci, ale stavbu takové nepřiměřené výšky vzhledem k širšímu i hlubšímu řečišti považujeme za zbytečnou, i s jeho nevýhodnou polohou. Obec zakoupila domek p. Baška, aby se mohl most pošinouti, a zatím se staví na docela opačnou stranu a tak těsně k domkům, že se majitelé nedostanou domů. Jistě že majitelé postiž. domů a činitelé obce se zasadí o to, aby položení i výška mostu byla rozhodně změněna. Zůstane-li však most přes protest tak, jak je, budeme mít tu výhodu, že pojmenování našeho města "Hohenbruck" nechá se odvodit od toho vysokého mostu, který bude obec málo representovat." Zejména šlo o stížnost A. Tláskalové, na níž okresní zastupitelstvo v červnu 1930 odpovědělo v tom smyslu, že měla podat své námitky při prováděném řízení, ale i tak bude okres hledět na to, aby byl terén před jejím hostincem upraven, co nejlépe to půjde.

Od té doby tedy teče řeka Dědina těmito místy pouhým jedním řečištěm a sám most, jehož výstavba byla zadána za 226 859 Kč (o zaplacení účtu za výstavbu mostu bylo rozhodnuto až na schůzi Okresního výboru v Hradci Králové 23. února 1931, ale s podmínkou v podobě schválení zemského úřadu v Praze), byl naposledy zrekonstruován a zpevněn v letech 2002-2003.

Most na Staré Město v Třebechovicích pod Orebem na mapě