V místech současné nádrže nedaleko cesty "Hradečnice" se dříve nacházely pouze podmočené olšiny, jež se následně měnily v dubiny, přičemž později se zde začaly vysazovat rovněž jehličnany. I její název je odvozen od zdejšího původního pojmenování - "Olšina", které známe z dřívějška v josefinském tvaru "U volšiny", i když ještě v polovině 19. století se celému širému okolí říkalo prostě "Obec".
Od dávných dob tekl těmito místy Stříbrný potok, jenž mířil od osamocených hoděšovických Mazurových chalup k severozápadu až k severu, aby na něm byl po více než 600 m vybudován lesní rybník Výskyt, který byl již několikrát za svoji historii zrušen a opětovně obnoven. Původní stav této lokality je vidět zejména z I. vojenského mapování z let 1764-1768 a jeho rektifikace z let 1780-1783 (viz
http://oldmaps.geolab.cz/map_viewer.pl? lang=cs&map_root=1vm&map_region=ce&map_list=c113) a z indikační skici stabilního katastru z roku 1840 (viz
https://ags.cuzk.cz/archiv/openmap.html?typ=skicic&idrastru=HRA202018400). Další informace můžeme zjistit tak, že se podíváme do díla "Popis lesův královského věnného města Hradce Králové a průvodce k vycházce České lesnické jednoty v roku 1910", kde se píše o oddělení 94, kam náleží též nádrž Na Olšině, následující:
"Oddíly 94 a 104 jsou polohy rovinné. Hlinitopísečná půda; podél regulovaného potoka ve východní části oddělení těchto jsou vrstvy nejmladších naplavenin.
Porost 94a ( v levo) a 104a (v pravo), mají stejný tvar. Hlavní dřevina jest zde borovice smíšená s dubem, něco smrku, habru a lípy; lípový a smrkový podrost. Průměrné stáří 73 léta, a průměrná hmota kmenová na 1 ha 440 m3, z čehož as 10% na tvrdou připadá.
Porost povstal z plnosije a byl dlouho v hustém sponu udržován. Borovice vykazuje místy až i 32 m výšky.
Jdouce po cestě porostem 94a, vidíme při regulovaném potoku v pravo porost 94f, tvořený z výrostků javoru, klenu, jasanu, dubu červeného, obyčejného, olše, javoru jasanolistého a jednotlivých jilmů. Stáří 9 roků; spon 2 m x 2 m.
Při regulovaném potoku, ve směru jeho toku, jest v pravo a v levo 94b, olšina, kde přimíšeno něco smrku. U zděného mostku přecházíme cestu vedoucí z Hradce Králové ku obci Bělečko, a tvořící hranice mezi revíry Novohradeckým a Svinarským.
Sledujíce potok v jeho toku, nalézají se v pravo i v levo v r. 1909 vysázené výrostky dubu červeného, obyčejného, jasanu, lípy, javoru jasanolistého. Podél této kultury na straně levé jsou zbytky z původní olšiny, která před regulací tvořila zde celkový souvislý porost, a která pro svoji malou výměru k sousednímu porostu přidělena byla."
Stejně jako u nedaleké Cesty myslivců, tak i tady docházelo k řadě povodní, což znesnadňovalo městské lesní hospodářství. Dlouhá léta se přemýšlelo o tom, jak změnit nepříznivé poměry, způsobené obdobími velkých srážek a následného vzdutí vody v potoku a časy velmi suchých period, kdy zde naopak žádná voda nebyla a vysazeným dřevinám to nesvědčilo. Jediným provedeným krokem se však stala výše jmenovaná regulace Stříbrného potoka, vzniklého kvůli sporu mezi Malšovou Lhotou a Hradcem Králové ohledně pouštění lesní vody z Náhonu do osetých polí z roku 1891, a odvodnění části lesů k Hoděšovicím, k nimž došlo v roce 1909.
Teprve počátkem 21. století bylo kvůli zlepšení vodních poměrů v novohradeckých lesích rozhodnuto o zřízení několika retenčních nádrží, k nimž náleží i ta Na Olšině, k jejímuž vybudování došlo v roce 2006, i když původně měla být umístěna trochu jinde, ale po konzultacích s odborníky z Muzea východních Čech v Hradci Králové bylo vybráno současné položení, aby nedošlo k zaplavení hodnotné nivy. Na něm pak vznikla lesní nádrž o normálním objemu 6 291 m3, plocha jejího zatopení při normální hladině činí 7 687 m2, délka koruny hráze je 112 m, plocha litorálního pásma činí 3 465 m2, objem tůně dosahuje 3 995 m3 a plocha hladiny tůně je 3 332 m2.
Jejím zřízením však nedošlo jen k nápravě hydrologické situace v krajině, ale v jejím okolí vnikl následně jakýsi lužní biotop, který je obohacen mnoha dalšími druhy z přilehlých listnatých a jehličnatých lesů. Nemůžeme nezmínit množství různých vážek, vodního hmyzu, měkkýšů, obojživelníků i plazů. Za vodou sem začala mířit rovněž vysoká a černá zvěř, čehož bylo využito při zřízení sousední obory s jeleny sika Dybowského, jež vznikla roku 2016 a v roce 2019 byla rozšířena i o jižní část nádrže (viz
https://www.mestske-lesy.cz/oborni-chovy/jeleni-sika-dybowskeho.html).