Loading...
Turistické cíle • Památky a muzea • Kaple
Při průzkumu historického centra Nového Jičína nás vítr odfoukl až k tamní nemocnici, kde mne velmi překvapila honosná sakrální stavba, vypadající jako kostel obehnaný Vysokou zdí. Dlouhý barokní štít v červenobílé barvě fasády přitom uprostřed skrýval vchod do interiéru. A jak jsem potom viděl při focení z odstupu, nad mohutnou zdí poměrně rozsáhlého areálu z nároží vykukovalo nejen několik kruhových objektů, připomínající bašty, ale nad jeho střechy se zvedala i štíhlá čtyřhranná věž s Vysokou jehlancovitou střechou.
Objekt navozující představu opevněného kostela je ve skutečností kaplí – Španělskou kaplí. Anebo také poutní kaplí Panny Marie Bolestné. Nás ale možná bude zajímat spíš ten cizokrajný název... a vysvětlení je jednoduché:
To se ale musíme na chvíli strojem času vrátit do roku 1621, abychom na vlastní oči viděli, co se tady tehdy odehrálo. Letopočet možná napoví, že šlo o nějakou epizodu z třicetileté války... což je sice pravda, ale nejednalo se o epizodku, ale o velmi krvavou bitvu mezi protestantským vojskem krnovského knížete Jana Jiřího a vojskem císařským.
Vše se odehrálo právě tady u bran Nového Jičína. Součástí císařského vojska (tedy katolíků) byl i španělský oddíl o síle asi 400 až 500 mužů, kteří zde byli do jednoho pobiti!
Na druhý den po boji byli padlí pohřbeni do tří hromadných hrobů a na jejich památku zde byla zbudována dřevěná kaple. V letech 1724 – 27 nahrazena kaplí zděnou a o několik desítek let později i o barokní areál s ambity, který zůstal částečně zachován. Roku 1864 se areál dočkal i v té době populárních romantických úprav, v tomto případě se k baroku přidal novorománský sloh.
Protože je areál po většinu roku uzavřený a veřejnosti nepřístupný, může jej návštěvník v celku zvenčí vidět jen od začátku Smetanových sadů, protože při pohledu od nemocnice chybí odstup. Ty válcovité objekty v nárožích a jeden mohutný, půlkruhovitě vystupující nebyly opevněním kostela, ale jedná se o pozůstatky nárožních kaplí a kaple sv.Josefa.
Kdybychom směli dovnitř do areálu, viděli bychom, že u hlavní kaple stávalo i obydlí špitálníků a na jih od ní hospodářská budova.
Vraťme se ale nyní do roku 1787, kdy se císař Josef II. Málem postaral o to, aby Španělská kaple navždy zmizela z povrchu zemského. On nechal tohle poutní místo, ležící tehdy mimo město, zrušit a kapli přeměnil na vojenský sklad a sklad soli!
Ke znovuvysvěcení kaple a obnovení mší svatých došlo až v roce 1841 a o něco později došlo i k těm romantickým pravám a stavbě novorománské věže.
V dnešní době kaple slouží jako startovní místo k tradiční etapové pěší pouti ze Severní Moravy a Slezska na Velehrad a letos v únoru (tj. v roce 2016) se odehrál její už pětatřicátý ročník.
Jak už bylo zmíněno – Španělská kaple je sice po většinu roku pro veřejnost uzavřena, ale vyjímkou jsou vánoční svátky. Jen tehdy mohou návštěvníci obdivovat její krásný interiér, v němž se nachází i cenný obraz Panny Marie Bolestné a hlavně unikátní mechanický betlém.
Závěrem mi dovolte opravit jednu historickou nepřesnost: v zemi pod kaplí se ve skutečnosti nespočívají pozůstatky španělských vojáků, ale jedná se o bojovníky neapolské.
(Království Neapolské bylo totiž v tehdejší době součástí španělských držav a název Španělská kaple vznikl díky lidové ústní slovesnosti...)