Nový Jičín - Masarykovo náměstí

Město Nový Jičín má své největší památky soustředěné pěkně u sebe tak, aby turisté měli prohlídku co nejsnazší. Středem města je Masarykovo náměstí, na kterém najdete spoustu zajímavých památek. Pravidelné čtvercové náměstí je zřejmě jako jediné v ČR po celém obvodu lemováno podloubím pokračujícím i v postranních uličkách. Celé náměstí, včetně podloubí a Morového sloupu, prošlo v letech 2008 a 2009 rozsáhlou rekonstrukcí.

Morový sloup

V roce 1680 řádil v Novém Jičíně mor. Umírání nebralo konce, těla mrtvých byla svážena na náměstí a kupena uprostřed. Jednoho dne zde přišli dva lidé, aby si prohlédli nebožtíky a uslyšeli z nebe hlas. Obyvatelé města prý zázračného sdělení uposlechli a mor ihned ustal. V roce 1710 nechali na tomto místě manželé Štircnikovi postavit morový sloup se sochou Immaculaty, jako dík za pominutí velkého moru. Největší zvědavost turistů ale vyvolává spící postava palermské poustevnice Rozálie, která sní ve své jeskyni svůj nekonečný sen. V roce 2008 byla provedena oprava sloupu i celého náměstí.

Laudonův dům

Laudonův dům je nárožní měšťanský dům v jižním koutu novojičínského Masarykova náměstí s bohatě členěnou klasicistní fasádou a podloubím. Je známým především rakouskému císařskému generálovi Ernstu Gideonu von Laudonovi (1716 – 1790). Ten právě v tomto domě při svém tažení severní Moravou 14. července 1790 zemřel. K 200. výročí této události byla generálovi odhalena na domě pamětní deska s bustou.

Dům U bílého anděla

Rokoková fasáda domu pochází z roku 1913. Lékárna sídlí v této historické budově nepřetržitě již od roku 1716.

Stará pošta

V domě kdysi bydlel bohatý purkmistr Ondřej Řepa, který nechal dům přestavět italskými mistry, aby všem ukázal, že je bohatý. Původně zamýšlel obrátit arkády do dvora, italští stavitelé je však otočili za sluncem, na náměstí. Budova z roku 1563 představuje vrchol české měšťanské renesance. V roce 1787 zde byla zřízena dědičná pošta. Jejími hosty byli známý ruský generál Suvorov (1800) a ruský car Alexandr I. (1813). Dnes je dům sídlem Městského kulturního střediska a mimo pravidelných výstav nabízí bohaté kulturní vyžití.

Dům U zeleného stromu

Patrně nejstarší hostinec ve městě koupila obec pro ubytování vojáků (1721). A kde byli vojáci nesměl chybět císař Josef II. V roce 1787 zde přespal při svém návratu z Ruska.

Radnice

Radnice pravděpodobně vznikla v bývalém gotickém měšťanském domě. V roce 1503 tento starší objekt vyhořel i s celým městem. Renesanční úpravy a klenby přízemí pocházejí z přestavby po roce 1586, kdy císař Rudolf II. dovolil jako radnici využívat městský zámek. Až roku 1661 je nárožní měšťanský dům využit pro potřeby radnice. Dílčí úpravy a přestavby prodělala radnice po třicetileté válce a požárech na konci 18. století. Výraznou úpravu prodělala budova v roce 1881, kdy byla budova doplněna o druhé patro a fasády upraveny ve stylu moderní pseudogotiky. V letech 1929–1930 prodělala historická budova výraznou a ne příliš citlivou přestavbu, která setřela historický autentický ráz objektu a vtiskla mu jakousi pseudoslohovou podobu, která napodobuje renesanci.

Kašna

Kašna se sochami Tančících sedláků byla postavena roku 1929 vedle dominantního Morového sloupu. V minulosti byla tato kašna příčinou mnoha národnostních šarvátek. Důvodem byla skutečnost, že její autor František Barwig oblékl postavy do německého kravařského kroje. V době, kdy se mnozí obyvatelé na Novojičínsku hlásili k Sudetám, bylo sousoší důvodným trnem v oku. Dnes patří obě postavičky k nepsaným symbolům města Nový Jičín.

Fontána času

Byla vystavěna během rekonstrukce v letech 2008 - 2009. Z nitra náměstí tryskají neustále proudy vody, přičemž intenzita vývěrů kolísá.

Socha sv. Mikuláše

Dlouhých 116 let trvalo, než se na náměstí v Novém Jičíně vrátila socha patrona žebráků, dětí a mořeplavců svatého Mikuláše. Kamennou sochu svatého Mikuláše, stojící mezi Morovým sloupem a radnicí, zaznamenaly historické prameny poprvé v roce 1727. Ve 30. letech 19. století barokní plastiku nahradilo pískovcové dílo od olomouckého sochaře Melnického. Jenže v roce 1893 se novojičínští konšelé rozhodli pro světcovo odstranění. Spolu se sochou byla odstraněna i kašna, protože se ve městě stavěl nový vodovod. Socha byla umístěna na dvoře tehdejšího sirotčince, dnes Domova mládeže na Sokolovské ulici. Poté Mikuláš na několik desetiletí zmizel, až byl v sedmdesátých letech minulého století náhodně objeven na statku v novojičínské místní části Loučka. Originál byl převezen do lapidária muzea i přesto, že měla uraženou hlavu. Nynější socha sv. Mikuláše je z bronzu a byla vytvořena sochaři v olomouckém ateliéru.

Nová kašna

Spolu se sochou sv. Mikuláše byla odstraněna i kašna, protože se ve městě stavěl nový vodovod. Kašna nakonec skončila v nynějších Janáčkových sadech. Současná kašna má podobu misky a stojí u radnice nedaleko sochy sv. Mikuláše.

http://www.hrady.cz/index.php?OID=6465

http://www.hrady.cz/index.php?OID=2158

http://www.hrady.cz/index.php?OID=6351

http://www.hrady.cz/index.php?OID=6607

http://www.hrady.cz/index.php?OID=6469