Loading...
Turistické cíle • Památky a muzea • Zámek
Žerotínský zámek stojí v Novém Jičíně v těsném sousedství náměstí. Park, který jej zčásti obklopuje byl založen již ve druhé polovině 18 stol., kdy byly zasypány valy a příkopy. V první polovině 20. stol. se uvažovalo o demolici zámku, naštěstí k ní nedošlo.
Zámek vznikl z původního hradu a ten zase stával na místě kamenného domu, což je samo o sobě velmi zajímavé. Kamenný dům si postavil v roce 1380 Vok z Kravař. Původní hrad byl součástí Městského opevnění a zbyly z něho čtyři přízemní prostory s mohutnými klenbami a mimořádně masívními zdmi, které dosahují na nároží síly 3 až 4 m. Jsou tu i dvě stará gotická okna. V 15. století byla vystavěna gotická jižní části dlouhého středního křídla. V poslední stavební fázi, patrně na přelomu 15.a 16. století, byla přistavěna severní část středního křídla s průjezdem a lomenou arkádou brány. Hrad měl před renesanční přestavbou jednoduchou dvoukřídlou dispozici.
Poté panství změnilo několikrát majitele, až jej v roce 1500 koupili Žerotínové. V roce 1533 převzal panství Bedřich ze Žerotína, který si zvolil za své sídlo novojičínský hrad. Spolu se svou manželkou Libuší z Lomnice dal v letech 1533 - 1541 přestavět městský hrad v jednopatrový renesanční zámek.
Po roce 1558 se město Nový Jičín vykoupilo z poddanství, stalo se komorním městem současně i majitelem rozsáhlého velkostatku. V této stavební fázi město nově vybudovalo třetí dlouhé dvouposchoďové jihozápadní křídlo v pozadí zadního dvora při městské hradbě. Současně byly přistavěny čtyři válcovité věžičky na nárožích a s dalšími uprostřed.
Nakonec počátkem 80. let 16. století přibylo čtvrté dvouposchoďové jihovýchodní křídlo, které zčásti uzavírá přední dvůr. Tím zámek získal půdorys ve tvaru písmene F.
Už v r. 1570 žádalo město Maxmiliána II., aby se zámek stal radnicí, protože Stará radnice přestala kapacitně vyhovovat. Žádosti města vyhověl teprve Rudolf II. v roce 1577. Stará radnice pak byla použita k jiným účelům. Při požáru města v r. 1621 zámek sice nebyl postižen, ale později jej vydrancovali Švédové a v roce 1642 sloužil jen jako sklad obilí.
Po Bílé hoře bylo panství Novému Jičínu konfiskováno a získali ho jezuité. Na zámku, poškozeném požárem v roce 1678 a jen nouzově opraveném, se prováděly od konce 17. století až do počátku 18. století pouze menší opravy a přístavby.
V druhé polovině 18. století přibyla na východní straně pozdně barokní přístavba. V roce 1760 byl valy a příkopy okolo zámku proměněny v zahrady a později zastavěny.
V roce 1869 byly bohužel odstraněny některé věžičky a zůstaly jen dvě. Do zrušení jezuitského řádu v r. 1773 byla v zámku umístěna správa panství. Pak zde sídlila správa nadačního velkostatku Nový Jičín, k níž patřilo několik objektů ve městě i se zámkem, které zůstaly součástí velkostatku.
V roce 1950 se stal zámek vlastnictvím státu. Dnes je v něm Muzeum Novojičínska, které jsme také ve městě navštívili. V muzeu jsme si prohlédli expozici o historii města. Největším lákladlem je ale první patro zámku , kde je expozice kloboučnictví. Velmi pěkně udělaná , s figurínami a pozadím. Škoda, že se nesmí fotit. Ale přece jen je jedno místo, kde se v muzeu fotit dá.
Hned jak jsme vystoupali do 1. patra s expozicí klobouků , všimli jsme si posuvné stěny napravo a Police s klobouky nalevo. Zde jsme si každý vybrali nějaký klobouk , dále jsme si vybrali jedno ze tří pozadí , na kterém jsme se nechali zvěčnit naším fotoaparátem ( nezapomeňte si ho do muzea vzít sebou ) .
OTEVÍRACÍ DOBA:
1. 4. - 30. 9.
Úterý - pátek 8-12, 13-17; Sobota a neděle 9-16
1. 10. - 31. 3.
Úterý - pátek 8-12, 13-16; neděle 9-15; v říjnu otevřeno i v sobotu 9-15
VSTUPNÉ:
Stálé expozice:
Dospělí 50,- Kč, důchodci, invalidé, děti a ostatní slevy 30,- Kč, rodinné 120,- Kč, děti do 6 let zdarma
Výstavy:
Dospělí 30,- Kč, ostatní 10,- Kč, organizované návštěvy předškolních a školních dětí (platí i pro stření školy) na výstavy 10,- Kč
Mimořádné vstupné: mimo otevírací dobu navýšení vstupného o 50 %