Obecní rybník v Benátkách
Obec Benátky bývá spojována zejména s Mlakovskou svodnicí, ale kromě ní teče v jižní části obce také jiný, i když bezejmenný tok, který pramení pod "Havrancem", od něhož je někdy nazýván jako Havranecká svodnice. Právě vody z ní bylo původně využito při vybudování rybníka přímo v obci.
Kdy přesně byl založen, to není tak úplně jasné. Někteří autoři soudí, že se zde mohl nacházet již ve středověku, neboť sama ves byla poprvé zmíněna v roce 1348, kdy ji opatovický opat Neplach postoupil vrchlabskému proboštu se vším, co k nim patřilo, jmenovitě poplužním dvorem, poli, lukami, pastvinami, lesy (mimo les u Máslojed) i potůčky. Ale kdyby tehdy existoval, určitě by o něm byla zmínka v kupních smlouvách při změnách majitelů panství, což není. Příkladem může být listina z roku 1437, kdy císař Zikmund Lucemburský zapsal Benátky jako bývalé vlastnictví opatovického kláštera Alši Vřešťovskému z Rýzmburka. V ní je totiž ves zapsána takto: "Benátky ves, také dvuor i s lesem", o rybníku tedy ani slovo.
První zprávy o jeho existenci pocházejí z 18. století, kdy se o něm hovoří jako o nádržce čili malém rybníce. Zde nám mohou jako prameny informací posloužit jak tereziánský a josefinský katastr, tak I. vojenské mapování z let 1764-1768 a jeho rektifikace z let 1780-1783 (viz http://oldmaps.geolab.cz/map_viewer.pl?lang=cs&map_root=1vm&map_region=ce&map_list=c095), kde nebyla tato vodní plocha zakreslena a poprvé ji vidíme až ve II. vojenském mapování z let 1836-1852 (viz http://oldmaps.geolab.cz/map_viewer.pl?lang=cs&map_root=2vm&map_region=ce&map_list=O_6_VIII), z čehož se dá její vznik datovat počátkem 19. století. Jiné materiály připomínají ještě dříve panský výtažní rybník, zvaný "U Benátek", ale v tomto případě nejspíše nešlo o předchůdce této vodní plochy. V indikační skice stabilního katastru z roku 1840 od adjunkta 2. třídy Franze Zizia a adjunkta Jana Straky je již rybník zaznamenán, a to spolu s ještě větší vodní nádrží, která se nacházela na západ od čp. 19. V obou případech šlo o obecní, nikoliv panský majetek. Výměra těchto vodních ploch činila v roce 1845 13 arů a 16 m2, přičemž zajímavé je, že v obecní kronice, jež byla založena roku 1933, se uvádí, že v majetku obce tehdy bylo 65 arů a 100 m2 vod.
Existence rybníka uprostřed vsi se osvědčila při hašení požárů, a to zejména po vzniku místního SDH v roce 1924, který si nedaleko něj postavil svoji zbrojnici. Přesto se našla řada problémů, z nichž jmenujme např. velká sucha v letech 1933-1934 a 1947, kdy chyběla voda nejen v rybníce, nýbrž i ve studních a pro vodu museli místní hospodáři jezdit až do řeky Bystřice. V únoru a srpnu 1937 a v březnu 1940 naopak nedokázal rybník pojmout všechnu vodu a ta se vylila do jeho okolí. V tomto mělkém rybníčku však došlo rovněž k neštěstí, když zde 28. dubna 1954 utonula 3,5letá Pavla Červeňáková.
Během svého trvání prošel rybník též řadou oprav a úprav. Ta největší proběhla ve 30. letech 20. století, kdy se z obyčejného rybníka stala vybetonovaná nádrž. K jeho částečnému vyzdění došlo v roce 1933 nákladem 9 373 Kč a v těchto pracích bylo pokračováno i následujícího roku, aby byla v roce 1935 ukončena úprava jeho hrází, a to nákladem 9 050 Kč. Upravený rybník tak můžeme např. vidět v leteckém měřicím snímku z následujícího roku. Později se z rybníka stala de facto pouze požární nádrž, k jejíž větší rekonstrukci došlo počátkem 70. let 20. století.
V současné době je tato vodní nádrž nadále v držení obce, nachází se na 3 parcelních číslech (21/1, 21/3 a 21/4) a její plocha činí 7,05 aru. Poslední její úpravy byly dokončeny roku 2021, když byla v roce 2018 vybrána nabídka vodohospodářské projekční kanceláře VODESTO s. r. o. a smlouva se zhotovitelem - firmou STAVOKA Hradec Králové, a. s. - byla podepsána 26. srpna 2020 (STAVOKA), resp. 31. srpna téhož roku (obec), přičemž celková cena byla spočítána na 2 863 502 Kč (včetně DPH). Kvůli různým vícepracím však musel být podepsán 29. dubna 2021 dodatek, v němž byla celková cena navýšena na 3 333 815 Kč. Přestože si tyto práce tedy vyžádaly větší finanční prostředky, tak podle mne stály zato, neboť tato malá vodní plocha opravdu prokoukla do krásy a je skutečně ozdobou jinak malebného centra této obce.
Kdy přesně byl založen, to není tak úplně jasné. Někteří autoři soudí, že se zde mohl nacházet již ve středověku, neboť sama ves byla poprvé zmíněna v roce 1348, kdy ji opatovický opat Neplach postoupil vrchlabskému proboštu se vším, co k nim patřilo, jmenovitě poplužním dvorem, poli, lukami, pastvinami, lesy (mimo les u Máslojed) i potůčky. Ale kdyby tehdy existoval, určitě by o něm byla zmínka v kupních smlouvách při změnách majitelů panství, což není. Příkladem může být listina z roku 1437, kdy císař Zikmund Lucemburský zapsal Benátky jako bývalé vlastnictví opatovického kláštera Alši Vřešťovskému z Rýzmburka. V ní je totiž ves zapsána takto: "Benátky ves, také dvuor i s lesem", o rybníku tedy ani slovo.
První zprávy o jeho existenci pocházejí z 18. století, kdy se o něm hovoří jako o nádržce čili malém rybníce. Zde nám mohou jako prameny informací posloužit jak tereziánský a josefinský katastr, tak I. vojenské mapování z let 1764-1768 a jeho rektifikace z let 1780-1783 (viz http://oldmaps.geolab.cz/map_viewer.pl?lang=cs&map_root=1vm&map_region=ce&map_list=c095), kde nebyla tato vodní plocha zakreslena a poprvé ji vidíme až ve II. vojenském mapování z let 1836-1852 (viz http://oldmaps.geolab.cz/map_viewer.pl?lang=cs&map_root=2vm&map_region=ce&map_list=O_6_VIII), z čehož se dá její vznik datovat počátkem 19. století. Jiné materiály připomínají ještě dříve panský výtažní rybník, zvaný "U Benátek", ale v tomto případě nejspíše nešlo o předchůdce této vodní plochy. V indikační skice stabilního katastru z roku 1840 od adjunkta 2. třídy Franze Zizia a adjunkta Jana Straky je již rybník zaznamenán, a to spolu s ještě větší vodní nádrží, která se nacházela na západ od čp. 19. V obou případech šlo o obecní, nikoliv panský majetek. Výměra těchto vodních ploch činila v roce 1845 13 arů a 16 m2, přičemž zajímavé je, že v obecní kronice, jež byla založena roku 1933, se uvádí, že v majetku obce tehdy bylo 65 arů a 100 m2 vod.
Existence rybníka uprostřed vsi se osvědčila při hašení požárů, a to zejména po vzniku místního SDH v roce 1924, který si nedaleko něj postavil svoji zbrojnici. Přesto se našla řada problémů, z nichž jmenujme např. velká sucha v letech 1933-1934 a 1947, kdy chyběla voda nejen v rybníce, nýbrž i ve studních a pro vodu museli místní hospodáři jezdit až do řeky Bystřice. V únoru a srpnu 1937 a v březnu 1940 naopak nedokázal rybník pojmout všechnu vodu a ta se vylila do jeho okolí. V tomto mělkém rybníčku však došlo rovněž k neštěstí, když zde 28. dubna 1954 utonula 3,5letá Pavla Červeňáková.
Během svého trvání prošel rybník též řadou oprav a úprav. Ta největší proběhla ve 30. letech 20. století, kdy se z obyčejného rybníka stala vybetonovaná nádrž. K jeho částečnému vyzdění došlo v roce 1933 nákladem 9 373 Kč a v těchto pracích bylo pokračováno i následujícího roku, aby byla v roce 1935 ukončena úprava jeho hrází, a to nákladem 9 050 Kč. Upravený rybník tak můžeme např. vidět v leteckém měřicím snímku z následujícího roku. Později se z rybníka stala de facto pouze požární nádrž, k jejíž větší rekonstrukci došlo počátkem 70. let 20. století.
V současné době je tato vodní nádrž nadále v držení obce, nachází se na 3 parcelních číslech (21/1, 21/3 a 21/4) a její plocha činí 7,05 aru. Poslední její úpravy byly dokončeny roku 2021, když byla v roce 2018 vybrána nabídka vodohospodářské projekční kanceláře VODESTO s. r. o. a smlouva se zhotovitelem - firmou STAVOKA Hradec Králové, a. s. - byla podepsána 26. srpna 2020 (STAVOKA), resp. 31. srpna téhož roku (obec), přičemž celková cena byla spočítána na 2 863 502 Kč (včetně DPH). Kvůli různým vícepracím však musel být podepsán 29. dubna 2021 dodatek, v němž byla celková cena navýšena na 3 333 815 Kč. Přestože si tyto práce tedy vyžádaly větší finanční prostředky, tak podle mne stály zato, neboť tato malá vodní plocha opravdu prokoukla do krásy a je skutečně ozdobou jinak malebného centra této obce.
GPS souřadnice:
uložit .gpx soubor
(50.311, 15.734)
Poslední aktualizace: 31.1.2024
Vyhledání vlakového spojení na výlet
Byl jsem zde!
Zapamatovat
Benátky
Vyhledání vlakového spojení
Příspěvky z okolí Obecní rybník v Benátkách
Benátky - pomníky bitvy r. 1866
Pomník
Benátky - obec na okraji bojiště Prusko-rakouské války roku 1866. Památkou na bitvu je několik pomníků, jedná se např. o pískovcový jehlanec věnovaný pruskému praporčíku Louisu von Seydlitzovi und Kurzbachovi od 2…
0.3km
více »
Boží muka v Benátkách
Boží muka
Ať již přijedeme do této obce z jakéhokoliv směru, uvnitř Benátek narazíme na stará Boží muka, jež jsou umístěna na ostrůvku uprostřed křižovatky a jsou složena z hranolového soklu o rozměrech 27 x 27 x 220 cm a v…
0.3km
více »
Benátky
Vesnice
Důvod pojmenování obce není známý, ale tvrdí se, že zdejší krajina, která byla od nepaměti obklopena vodstvem, připomínala majiteli panství Benátky. Sám prof. Antonín Profous o tom ve své knize "Místní jména v Čec…
0.4km
více »
Hněvčeves
Vesnice
Podle pověsti měla tato malebná obec obdržet své jméno podle toho, že se zde 2 rytíři na své cestě pohněvali a ve Smiřicích opět smířili. Podle jiných zdrojů by mělo toto pojmenování znamenat Hněvkovu ves a podobn…
1.1km
více »
Rybník Na Mlakách
Rybník
Tato lokalita, v níž se nikdy žádná vodní plocha nenacházela, čehož důkazem může být I. vojenské mapování z let 1764-1768 a jeho rektifikace z let 1780-1783 (viz http://oldmaps.geolab.cz/map_viewer.pl?lang=cs&map_…
1.2km
více »
Les Havranec
Přírodní park
Téměř každý zná z prusko-rakouské války roku 1866 krvavé události z bojů o les Svíb, nacházející se severně od Čistěvsi. Právě nad tímto rozsáhlým lesním masivem se nachází malá lesní stráň, zbytek původně rozsáhl…
1.3km
více »
Les Svíb
Chodník, naučná stezka
Les Svíb je nedílnou součástí areálu bojiště bitvy u Hradce Králové 3.7.1866 a prochází jím Naučná stezka cca 10 km dlouhá, která seznamuje s průběhem krutých bojů o les v tento osudný den. Právě v tomto lese způsobila 7. pruská divize pod velením generála von Fransecky obrovské ztráty rak. armádě. Během dne byl les několikrát dobyt oběma stranami, přičemž při jednom z…
1.4km
více »
Les Svíb - střední linie
Pomník
V křižovatce na Aleji mrtvých nalezneme čtyři pomníky: žulový sloup na pískovcové Skále - původně pomník plukovníka Karla Poeckha, nyní věnován II praporu rakouského 21. pěšího pluku. Pískovcový pomník s mysliveck…
1.4km
více »
Les Svíb - bojiště bitvy r. 1866
Tipy na výlet
Les Svíb - vyrážíme k lesu jenž byl svědkem jedněch z nejprudších bojů mezi Prusy a Rakušany dne 3.7.1866. K lesu je nejlepší přístup od Máslojed, autem je zde možno zajet přímo až k lesu. Od silnice č. 35 ve směru Hradec Králové - Jičín je možnost příjezdu od Čistěvse. Jdeme do lesa v němž a v jeho okolí posledním spánkem odpočívá téměř 5 000 účastníků bitvy…. Než však…
1.5km
více »
Les Svíb - Alej mrtvých
Památník
Alej mrtvých - místo posledního odpočinku tisíců vojáků obou znepřátelených stran Prusko-Rakouské války. Část lesa podél Aleje mrtvých je v podstatě jedním Velkým hromadným hrobem. Podél Aleje jsou vystavěny monum…
1.5km
více »
Les Svíb - lesní cesta do Benátek
Pomník
V půlce cesty mezi pomníkem Polního myslivce a pomníky v křižovatce se nalézají dva pomníky. Mramorový zlomený sloup stojí přibližně v místech, kde byl smrtelně raněn velitel rakouské brigády IV. armádního sboru plukovník Carl Poeckh. Nedaleko stojí pískovcový pomník rakouského nadporučíka Edmunda Rytíře von Uhla od 8. praporu polních myslivců.
1.6km
více »
Les Svíb - Říman
Pomník
Říman - nádherný pomník věnovaný rakouskému 12. pěšího pluku. Najdeme ho u cesty z Máslojed do Benátek. Pod pomníkem umírajícího římana leží 7 důstojníků pluku a v okolí 294 vojínů. Pomník byl odhalen rok po krvav…
1.7km
více »
Les Svíb - polní myslivec
Pomník
Polní myslivec - jeden z nejnámějších pomníků bojiště je věnován památce padlých rakouského 8. praporu polních myslivců, který náležel do svazku IV. armádního sboru k brigádě plukovníka Poeckha. Autorem monumentálního díla z istrijského vápence je sochař Viktor Tilgner, profesor vídeňské výtvarné akademie. Pomník polního myslivce byl posledním sochařovým dílem, krátce před…
1.8km
více »
Les Svíb - bojiště bitvy r. 1866
Trasa
Les Svíb - místo jedněch z nejprudších bojů mezi Prusy a Rakušany, v lese a okolí posledním spánkem odpočívá téměř 5 000 účastníků bitvy…. v těchto místech bychom se tedy měli pohybovat s maximální úctou…
To jak …
1.9km
více »
Les Svíb - východní vstup do lesa
Pomník
U východního vstupu do lesa najdeme dva monumentální pískovcové obelisky. Levý pomník je věnován na paměť padlých rakouského 11. praporu polních myslivců. Postaven byl v r. 1891. Pomník na pravé straně je věnován rakouskému pěšímu pluku č. 67, je zdoben reliéfy dubového věnce s císařskou orlicí. Zřízen byl důstojnickým sborem v r. 1892.
1.9km
více »
Les Svíb - jihovýchodní okraj lesa, pomník č. 278
Pomník
Pomník rakouského 13. praporu polních myslivců najdeme ve výběžku lesa mezi duby, proti Chlumu nedaleko silnice mezi Máslojedy a Čistěvsí. Pomník je osazen čtyřmi sloupy s řetězy, Dubovým věncem a mysliveckou trubkou v níž je číslo 13 z tepané mědi. Pomník byl zřízen nákladem důstojnického sboru rakouského c.k. praporu myslivců č. 13 v roce 1899 u příležitosti padesátiletého…
2km
více »
Les Svíb - jihovýchodní okraj lesa, pomník č. 276
Pomník
Na jihovýchodním okraji lesa najdeme nedaleko od sebe dva monumentální pískovcové pomníky. Jedním z nich je pomník rakouského 26. pěšího pluku. Pomník je osazen orlem, vavřínovým věncem a palmovou ratolestí, byl věnován důstojnickým sborem pluku. Přes nedaleké pole se hnalo 45 000 mužů, příslušníků pravého rakouského Křídla vstříc lesu, vstříc zranění a smrti...
2km
více »
Hořiněves - pomníky bitvy r. 1866
Památník
Připomínkou bitvy Prusko-rakouské války dne 3.7.1866 jsou pomníky na okraji obce. Soubor tvoří pomník 2 mysliveckého praporu a pískovcová pyramida na vrcholu s dělovým křížem, která označuje hromadný hrob 200 rakouských a 200 pruských vojáků. Z obou stran pyramidy jsou umístěny 2 typové kříže. V místě je zastávka č. 12 na Naučné stezce "Josefov - Smiřice - Chlum 1866".
2.1km
více »
Máslojedy - výhledy do kraje
Vyhlídka
Při putování po bojišti prusko-rakouské války r. 1866, severně od Hradce Králové, se můžeme potěšit i pěknými výhledy. Z cesty směřující od Máslojed k lesu Svíb se nabízí rozhledy jak na bojiště, tak na Hořiněvesk…
2.2km
více »
Máslojedy - vojenský hřbitov bitvy r. 1866
Hřbitov
Příslušnost obce Máslojedy k bojišti prusko-rakouské války r. 1866 dokládá vojenský hřbitov, který se nachází v severozápadní části obce, při silnici ve směru na Hořiněves. Na hřbitově se nalézá několik pískovcových pomníků vč. pískovcové pyramidy s všeobecným věnováním všem vojákům, kteří zemřeli v obvodu obce (90 rakouským, 25 pruským důstojníkům a 3500 rakouským a 700…
2.3km
více »
Hořiněves - kostel sv. Prokopa
Kostel
Historie kostela sv. Prokopa v Hořiněvsi je dokládána rokem 1384, kdy je prvně zmiňován. Pohromou pro původní gotický kostel byli Husité, kteří ho roku 1425 vypáli a zničili. Současný barokní kostel byl vystavěn h…
2.5km
více »
Hořiněves
Tipy na výlet
Při cestě do Podkrkonoší, na Zvičinu, nebo do ZOO ve Dvoře Králové nad Labem se můžeme zastavit v obci Hořiněves, která se nalézá na pomyslné hranici Hradecka a Podkrkonoší. Hořiněves zřejmě nejvíce zviditelnil j…
2.5km
více »
Želkovice
Vesnice
Obec Želkovice se nalézá nejen na pomyslné hranici Hradecka a Podkrkonoší, ale i na hranici bojiště prusko-rakouské války roku 1866 což dokládá pomník 2 padlých vojínů, který se nachází v prostoru křižovatky ve směru od Vrchovnice. V obci najdeme dochovány původní zemědělské a venkovské usedlosti, "pod ochranou lip" se nachází pomník J. A. Komenského, na návsi najdeme dřevěnou…
2.5km
více »
Holá - pomník bitvy r. 1866
Pomník
Pomník na Holém najdeme u státní silnice mezi č. 35 mezi Lípou a Sadovou. Jedná se o monumentální obelisk z litiny věnovaný rakouskému 49. pěšímu pluku. Na vrcholu sedí na kouli litinová plastika rakouského dvouhlavého orla. Památník byl odhalen 15.8.1896.
2.7km
více »
Hořiněveské lípy
Památný strom
Hořiněveské Lípy, památné stromy, které se nachází jihovýchodně od Hořiněvse. Stáří lip je odhadováno na více než 500 let. Během války r. 1866 mezi Prusy a Rakušany lípy určovaly směr postupu II. pruské armády. U …
3.4km
více »
Areál Bojiště bitvy r.1866 na Chlumu
Muzeum
Areál bojiště bitvy u Hradce Králové (u Sadové) ze dne 3.7.1866 se nachází u obce Chlum cca 9 km severně od Hradce Králové. Prostor bojiště není však jen obec Chlum, ale oblast mezi Nechanicemi a Hořiněvsí, nejděs…
3.6km
více »
Bojiště na Chlumu - Baterie mrtvých
Pomník
Baterie mrtvých.
Pomník rakouské jízdní dělostřelecké baterie č. 7. - Mrtvé baterie najdeme na vrcholu Chlumu nedaleko muzea. Pomník Mrtvé baterii Augusta van der Groebena dal zbudovat Komitét pro udržování po…
3.6km
více »
Bojiště na Chlumu - rozhledna na Chlumu
Rozhledna
Ke konci 19. století, kdy na bojišti vzniklo větší množství pomníků nechal dobřenický statkář Karel Weinrich roku 1894 postavit na Chlumské pláni domek pro strážce pomníků, který dodnes stojí mezi budovou muzea a rozhlednou. V roce 1899 byla Ústředním spolkem financována stavba vyhlídkové věže vysoké 25 metrů. Věž byla slavnostně vysvěcena společně s ossariem dne 2. listopadu…
3.6km
více »
Rozhledna, muzeum - areál bojiště bitvy r. 1866 na Chlumu
Tipy na výlet
Cílem naší cesty je areál bitvy r. 1866 u obce Chlum, který se nachází cca 7-8 km severně od Hradce Králové. Prostor bojiště není jen obec Chlum, ale oblast mezi Nechanicemi a Hořiněvsí, nejděsivější boje se však …
3.9km
více »