Obora a letohrádek Hvězda v Praze

Fotografie (22) • Foto: Bubinga

Nedaleko rušné pražské křižovatky Vypich, v místech, kde se před staletími odehrávala Bitva na Bílé hoře, leží oáza klidu. Tady může člověk snadno zapomenout na uspěchaný život velkoměsta. Lze sem přijet autobusem nebo tramvají a také parkování je tady bezproblémové. Na první pohled zaujme velká nezastavěná plocha, jež je rozdělenou na několik částí silničními komunikacemi. Když jsem přešel travnatou plochu, ocitl jsem se u kamenné zdi. Vcházím bránou a přede mnou se rozprostírá obora. Dlouhá, jakoby pravítkem narýsovaná alej, na jejímž konci ve slunečních paprscích září Letohrádek Hvězda (nazývaný též „perla severské renesance). Zajímavý park, určitě se lze v něm procházet několik hodin a chůzí si třeba zpříjemnit posezením na jedné z mnoha laviček. Kromě hlavní aleje jsou zde další dvě boční (všechny trasy se setkávají u Letohrádku Hvězda) a několik cest. Areálem také prochází naučná trasa „Oborou Hvězda“, která má 15 zastavení. Lze tady vidět mimo jiné památné a zajímavé stromy (některým je přes 200 let) nebo pomník Jana Roháče z Dubé.

Oboru Hvězda (tehdy zvanou Nová královská obora) založil roku 1530 císař Ferdinanda I. Habsburský. Byla zbudována pro loveckou kratochvíli krále a šlechty. Letohrádek Hvězda nechal postavit v roce 1555 jeho syn Ferdinand Tyrolský. Rakouský arcivévoda a dlouholetý místodržící v Čechách sám položil základní kámen k letohrádku dne 27. června 1555. Hrubá stavba byla dokončena rok od položení základního kamene. Stavbu Hvězdy vedli stavitelé G. M. Aostalli a G. Lucchese, poté i B. Wohlmut. V následujících letech byla dokončena štuková výzdoba objektu (první v zaalpských zemích) a letohrádek byl obehnán zdí.

Letohrádek i okolní obora se zapsaly významně do dějin Českého království. V roce 1619 zde čeští stavové přivítali Fridricha Falckého a nabídli mu českou korunu jako výraz jejich vzdoru Habsburkům. O něco později, 8. listopadu 1620 proběhla nedaleko známá bitva. V době třicetileté války sloužil letohrádek vojákům a částečně byl zpustošen. V roce 1652, za vlády Ferdinand III., byl sice opraven, ale od roku 1779 z rozhodnutí Josefa II. byl objekt používán jako sklad střelného prachu. Dnešní podobu získal letohrádek při rekonstrukci v roce 1918 (architekt Pavel Janák). Další opravy probíhaly v letech 1995 – 2000. Dne 25. května 2000 byl objekt opět otevřen veřejnosti. Od této doby spadá Letohrádek Hvězda pod Památník národního písemnictví a je používán pro výstavní, reprezentační a programovou činnost. Pořádají se zde rovněž sezónní výstavy, věnované osobnostem nebo obdobím klasické a moderní české literatury i knižní kultury.

Stavba byla navržena na unikátním půdorysu šesticípé hvězdy, díky kterému získal své jméno. Objekt v sobě skrývá četná tajemství, geometrii a symboliku, kterou se doposud nikomu nepodařilo rozluštit. Hexagram vzniká překrytím dvou rovnostranných trojúhelníků a symbolizuje spojení dvou protikladných sil do vzájemné harmonie. Horní symbolizuje oheň, spodní vodu. Letohrádek má celkem čtyři podlaží, každé o jiném půdorysu a každé by mělo představovat jeden živel. Podzemí přísluší zemi, přízemí vodě, první patro vzduchu a druhé poschodí ohni. Podlahu o ploše 500 m2 pokrývá původní dlažba s nesymetrickými vzory. Symbolika místa je prý zašifrována ve dlaždici s klíčem, ale nikomu se ji zatím nepodařilo rozluštit.

Citlivější lidé by měli v těchto místech pocítit zvláštní energii. Takovou, která dokáže otáčet kyvadlem či vychýlit virguli. Toto lze ověřit malým pokusem. Když se člověk postaví do středu letohrádku, pod nádherně, jemným štukem zdobený strop s ornamenty a figurami, a spustí zde kyvadlo, mělo by se toto začít samovolně otáčet. Když pak zopakuje tento pokus na jiném místě, měl by být poznat rozdíl.

Letohrádek byl v roce 1962 zařazen na seznam národních kulturních památek. V současné době je zpřístupněn veřejnosti a uvnitř je umístěna expozice o bitvě na Bílé hoře, která se odehrála nedaleko od obory. V areálu se nalézá i salla terena (z roku 1558), jedna z nejstarších míčoven v Čechách (B. Wohlmut). Byla používána během 18. a 19. století jako konírna, do současnosti se dochovalo pouze torzo.

Obora Hvězda je volně přístupná celoročně. Otevírací doba Letohrádku je v dubnu a říjnu (Út-Ne: 10 – 17 hod.), v květen až září (Út-Ne: 10 – 18 hod.). Vstupné činilo 30, respektive 15 Kč.

Telefon: 220 612 230, 235 357 938, 731 448 562, e-mail: kerekanic@pamatnik-np.cz

V Praze jsem navštívil mnoho zajímavých míst, asi nejblíže se nacházejí tato:

- bitva na Bílé hoře:https://www.turistika.cz/mista/praha-bitva-na-bile-hore

- Břevnovský klášter:https://www.turistika.cz/mista/brevnovsky-klaster-v-praze

- magický vrch Petřín:https://www.turistika.cz/mista/magicky-vrch-petrin

- bitva na Bílé hoře:https://www.turistika.cz/mista/praha-bitva-na-bile-hore

- muzeum Bertramka:https://www.turistika.cz/mista/muzeum-bertramka-v-praze

Foto: Bubinga

- hladová zeď:https://www.turistika.cz/mista/hladova-zed-v-praze

- kostel Panny Marie Vítězné a pražské jezulátko:https://www.turistika.cz/mista/kostel-panny-marie-vitezne-prazske-jezulatko

- kříž Kalvárie v Praze Motole:https://www.turistika.cz/mista/kriz-kalvarie-v-praze-motole

Další má povídání o některých navštívených místech a cestách se nacházejí na mém blogu: https://cestou-necestou-s-matejem.blogspot.com/ a také na stránkách iDNES: http://pavelliprt.blog.idnes.cz/

Podobné příspěvky

Letohrádek Hvězda

Letohrádek se nachází v krásném přírodním prostředí obory Hvězda v Praze 6. Byl vybudován v roce 1555 podle návrhů arcivévody Ferdinanda Tyrolského, který byl strýcem pozdějšího císaře Rudolfa II.. Měl sloužit loveckým hostinám a slavnostem. V přilehlém honebním revíru se chovali a lovili daňci, jeleni, bažanti, zajíci a bylo možné se i setkat s divokými koňmi. O celý revír se staral tzv. oborník. Nacházela se tady také i ovocná zahrada s jabloněmi a hrušněmi. Arcivévoda ve funkci místodržitele země sem neměl z Pražského Hradu daleko. Jako jeden z prvních hostů navštívil právě dostavěný letohrádek arcivévodův otec – Ferdinand I., také v pozdějších dobách zde pobývaly významné osobnosti. Průběh bitvy na Bílé hoře jakoby předznamenal i pro Hvězdu nepřízeň osudu. Během 18. století se Hvězda stala dokonce vojenským objektem. Teprve po vzniku československého státu se dočkala obnovy.

Obora Hvězda

Dominantou obory je letohrádek ve tvaru šesticípé hvězdy v její západní části. Obora Hvězda byla založena roku 1534 císařem Ferdinandem I. Obora sloužila i vojenským účelům. 8. 11. 1620 se u její zdi v místě zvaném Světlička odehrála nechvalně proslulá bitva na Bílé Hoře.

Oboru ohraničuje ohradní zeď, ve které byly zřízeny dvě brány, Břevnovská a Libocká. Od svého vzniku sloužila obora jako královská honitba, ale byla rovněž využívána při slavnostních příležitostech, jakými byly například korunovace, diplomatické návštěvy apod. Převažují tu duby, buky a habry, ale najdeme tu i lípy, javory, jasany, břízy, modříny, borovice či smrky. V oboře bylo zaznamenáno hnízdění na 60 druhů ptáků.

Oborou prochází Naučná stezka. Letohrádek a obora Hvězda byla v roce 1962 zapsána do seznamu národních kulturních památek.

Vstupy do obory:
Pražská (Břevnovská) brána: zastávka Vypich - tram č. 15, 22, 25; bus č. 179, 184, 191
Bělohorská brána: zastávka Malý Břevnov - tram č. 22, 25; bus č. 108
Libocká brána: zastávka Petřiny - tram č. 1,2,18; bus č. 179

Poslední aktualizace: 4.3.2023

Nadmořská výška:

369 metrů nad mořem

Obora a letohrádek Hvězda v Praze na mapě