Loading...
Turistické cíle • Příroda • Skalní útvar
Tuto nejrozsáhlejší oblast Zadních skal, nacházejících se pod severními svahy Ondřejovska - (západní vrchol 632 m), tvoří přerušované skalní výchozy ve formě oddělených skalních návrší a rozprostírají se do délky několikaseti metrů. Většina skal a skalek nevystupuje příliš nad okolní terén, směrem k údolí rusavské Ráztoky ale tvoří jejich čela soustavu mrazových srubů o výšce stěn až 6 m. Pod úbočími skalních stěn se nachází velice rozsáhlá balvanitá suť. Směrem dolů z extrémně prudkého srázu sice nedosahuje délky větší jak 50 m, ale tento kamenný proud je nedílnou částí všech skalních výchozů "Středu" a dosahuje délky asi 300 m. (Jsem toho názoru, že po podobném takovémto u Smrduté, který je největší na Valašsku, zaujímá kamenná suť pod středními Zadními skalami čestné druhé místo.) Tato část Zadních skal se asi nikdy nebude těšit zvýšenému zájmu turistické veřejnosti, přesto najde romantik i tady místa,na kterých se zalíbením spočine jeho vnímavé oko. Neuvidí je v žádném případě na temenech skalnatých hřbetů, ale kupodivu až pod posledními dokutálenými balvany pod úpatím skal - a tím pádem tedy z jakéhosi podhledu.
I tento na první dojem nezajímavý chaos všude okolo nás má svůj skrytý divoký půvab a řád. Svah pod úbočími zbylých stěn mrazových srubů není totiž pokryt jen sesouvajícími se kameny a ohromnými balvany, ale v různé úrovni svahu ze země trčí i menší skalky, o které se místy padající kamení zastavilo. Celá tato - pro někoho nevzhledná divočina, je velmi cennou ukázkou učebnicového rozpadu mrazových srubů a vzniku kamenitých sutí. Nahoře nad námi na temeni hřbetu se totiž kdysi dávno pravděpodobně rozkládaly daleko vyšší skaliska a možná i skalnaté hradby, do kterých se ale za ty věky zakousla s mimořádnou chutí věčně hladová eroze a rozcupovala je napadrť. Pod úbočími kamenných a balvanitých sutí se dá při trošce opatrnosti celkem snadno projít východním směrem až pod poslední ukázku "kamenného zmaru." A nejspíš to nebude procházka vykonaná svižným krokem, neboť vás zcela určitě zaujmou mnohé bizarní útvary a patvary, vystupující z toho chaosu nad zemský povrch.
Selektivní zvětrávání pískovců a slepenců totiž pokračuje nepřetržitě i v našem osvíceném věku a mnohé balvany a skalky tak byly upraveny téměř do podoby sochařských děl, jak se můžete na vlastní oči přesvědčit v mé Fotopříloze. Jejich stěny dokonce místy pokrývají zajímavé geomorfologické jevy, jaké by člověk na povrchu rozpadlých balvanů ani nečekal. Fotogalerie je tentokrát bohatší, neboť předpokládám, že zrovna na tomto místě se turistické fronty asi nikdy tvořit nebudou, přesto ale místo stojí za vidění alespoň na obrázcích. Třeba pro představu, jak vypadá takové "kamenné peklo"...