Opočno - Kodymova ulice

Nachází se v historickém jádru města, začíná na Kupkově náměstí, za kostelem Narození Páně míří k jihu a po asi čtvrt kilometrové délce končí na Trčkově náměstí. Od západu do ní ústí ulice Komenského, Baštecká, Charouzova a Hradební, na východ z ní odbočuje komunikace jediná – ulice Podkostelí.

 

Jméno nese po slavném rodáku Filipu Stanislavu Kodymovi, který se roku 1811 v Opočně narodil a zemřel 1884 v Praze – Dejvicích. Tento muž byl význačným lékařem, přírodovědcem, spisovatelem odborných knih, novinářem a politikem. Byl autorem populárně - vědeckých prací z oblasti zdravotnictví a zemědělství, ale i z fyziky, biologie a chemie. Znám byl také jako redaktor časopisu Hlas (za pobuřování byl odsouzen ke třem měsícům arestu), byl poslancem Českého zemského sněmu a Říšské rady.

 

Na Kodymově ulici se nachází několik zajímavých pamětihodností.

 

Tou první je chrám Narození Páně, vyznačující se strohým kapucínským architektonickým stylem. Raně barokní komplex kostela a přilehlého kláštera byl založen v druhé půli sedmnáctého století Ludvíkem Coloredem z Walsee. Hlavním stavitelem se stal Ital Bernardo Mirelli, který vše dokončil roku 1678. Zhruba o padesát let později komplex zachvátil požár, následky byly brzy odstraněny. Součástí chrámu je pozdně barokní kaple sv.Kříže. Autorem na oleji malovaných obrazů rokokové Křížové cesty se stal vídeňský dvorní malíř Jan Václav Bergl. Čelní fasádu kostela zdobí plastika Ježíše Krista v Getsemanské zahradě a letopočet 1886, zřejmě připomínka posledních stavebních úprav.

 

(Slavná opočenská pouť zvaná Porciunkule, pravidelně konaná každou první srpnovou neděli, je spojena s tímto kapucínským chrámem. Slůvko porciunkule totiž v italštině znamená „malý podíl“ a vzorem se opočenským stal svatý František, jenž poblíž Assisi vlastníma rukama opravil jakýsi kostelík, a pak každým rokem slavil výročí jeho vysvěcení.)

 

Na nároží Kodymovy a Charouzkovy ulice je možno navštívit muzeum s expozicí „Opočno v zrcadle času“ – o historii města.

 

Poblíž něj naproti věži zvonice stojí roubený dům, který patří k nejstarším opočenským měšťanským domům a nachází se místě, jež bylo obydleno už od třináctého století.

 

Zvonice je masivní hranolovou renesanční věží s velikou cibulovitou bání s lucernou a je velmi malebnou dominantou nejvýchodnější části historického jádra města. Byla zbudována roku 1594 italským stavitelem Simonem de Paret. Nahradila podobný starší objekt a zvony sv.Ondřej a sv.Václav z první půle šestnáctého století z něj byly do nové věže přeneseny. Po odsvěcení sousedního kostelíka v osmdesátých letech minulého století se zvonice přestala používat a chátrala, v současnosti bylo obnoveno pravidelné zvonění o svátcích a nedělích.

 

Za ní se nachází kostelík Panny Marie, stojící již za zdí v areálu bývalého hřbitova. Ten je veřejnosti přístupný s omezením. Předchůdcem kostelíka byla gotická sakrální stavba, která byla nahrazena objektem renesančním (dodnes s renesančními interiéry). Před rokem 1980 byl chrám odsvěcen a upraven na smuteční síň. Dnes se v jeho interiéru pořádají koncerty a výstavy.

 

Věž se zvony je umístěna nad travnatým srázem spadajícím do údolí Zlatého potoka a je od ní pěkný výhled na horní konec údolí zlatonosné vodoteče, na příměstskou čtvrť Švamberk a přilehlý kopcovitý terén. Ta stará roubená budova, vypínající se ze svahu hned pod hřbitovní zdí, bývala starou farou.

Dále se odtud můžeme potěšit pohledem na horní konec přírodního zámeckého parku a na velmi hezkou městskou čtvrt Podkostelí. Její dodnes zachované dřevěné chalupy jsou rozhozeny v travnaté stráni od hřbitovní zdi až dolů do údolí. Roubenky doplněné kamennými opěrnými zdmi byly zbudovány na terasách a jejich podoba se od svého vzniku v období baroka různými přestavbami mnohokrát změnila. Nicméně i tak nás zaujmou svým působivým rozmístěním v krajině a symbiózou staveb s okolní přírodou, kde se vše navzájem doplňuje.

 

Při další cestě Kodymovou ulicí těsně před vstupem na Trčkovo náměstí narazíme ještě na barokní sochu sv.Jana Nepomuckého z počátku 18.století.