Opočno – zámek a krásný ořešák

Areál opočenského zámku obklopený přírodně krajinářským parkem je jedinečným souborem památek i přírody dokládajících způsob života české společnosti v průběhu pěti století. Pro svoji historickou i uměleckou hodnotu historické interiéry s bohatými sbírkami obrazů a zbraní byl opočenský zámek prohlášen národní kulturní památkou.

První písemná zpráva o tomto místě jako "oppidu Opocno“ je v Kosmově kronice. Na místě dnešního zámku tudíž bylo patrně na začátku minulého tisíciletí hradiště. Kolem roku 1330 zde staví rod Drslaviců gotický hrad, který byl roku 1425 vojsky Sirotků pobořen. Na konci tohoto století probíhá patrně obnova hradu, ale rozsah není přesně znám.

Mikuláš mladší z rodu Trčků se pouští v letech 1495 až 1516 do oprav hradu a současně skupuje okolní pozemky. K rozsáhlejším stavebním úpravám přistupuje mezi roky 1517 a 1537 jeho následovník, Zdeněk Trčka z Lípy a na Vlašimi. Po něm přichází se svou stavební aktivitou Vilém Trčka z Lípy, který buduje dnešní křídlo průjezdu a větší část západního křídla, v obou případech s dvoupatrovou arkádou. S kterým architektem spolupracoval, však není známo. Následně tento majitel panství nechal vybudovat rodovou hrobku v kostele Nejsvětější trojice.

Na začátku 17. století byl postaven zámecký letohrádek a založena zahrada. Na konci zmíněného století naopak úřadoval požár, který zničil horní patro a střechu zámku. Následovala kompletní přestavba v barokním stylu, na kterou dohlížel významný architekt G. B. Alliprandi. Ale nekonaly se pouze idylické věci v tomto století. Roku 1628 vypuklo na opočenském i novoměstském panství selské povstání, které však bylo krvavě potlačeno vojskem generála Dona Martina Huerty. Na tuto událost upomíná pamětní deska před zámkem.

Také v 19. století byly prováděny dílčí úpravy a přestavby zámku, souvisejících budov i okolí. Na začátku století dvacátého nechal Josef Colloredo-Mannsfeld provést rozsáhlé změny interiéru zámku. Oprava fasád a arkád zámku, restaurování interiérů či sbírek probíhalo od roku 1974 prakticky do konce tisíciletí.

Nejenom zámek a zahrady zaujmou návštěvníky. Málokdo si nevšimne krásného stromu při vstupu na první nádvoří. Zdejší Ořešák černý, Juglans nigra, je opravdu statný strom, krásně rostlý solitér, jehož větve sahají od zdi ke zdi. V roce 2000 byl z jeho ořechu vypěstován a v jeho blízkosti vysazen, mladý nástupce tohoto krasavce.

Ve městě a okolí nás ještě zaujalo následující:

- zámecký letohrádek a park: https://www.turistika.cz/mista/opocno-zamecky-letohradek-a-park

- Opočno a František Kupka: https://www.turistika.cz/mista/opocno-a-malir-frantisek-kupka

- Trčkovo náměstí: https://www.turistika.cz/mista/opocno-trckovo-namesti-a-spousta-zajimavosti-na-nem

- Kupkovo náměstí a Mariánský sloup: https://www.turistika.cz/mista/opocno-kupkovo-namesti-a-mariansky-sloup

- socha sv. Jana Nepomuckého: https://www.turistika.cz/mista/opocno-a-socha-sv-jan-nepomuckeho

- klášter a kostel Narození Páně: https://www.turistika.cz/mista/opocno-klaster-a-rimskokatolicky-kostel-narozeni-pane

- Kavárna U Zámku a varhanář Emanuel Štěpán Petr: https://www.turistika.cz/mista/opocno-kavarna-u-zamku-a-emanuel-stepan-petr

- kamenný most: https://www.turistika.cz/mista/opocno-kamenny-most-pres-zlaty-potok

V nedaleké Dobrušce či Novém Městě nad Metují se nám také líbilo:

- Dobruška a F. L. Věk: https://www.turistika.cz/mista/dobruska-a-frantisek-ladislav-vek-nebo-frantisek-vladislav-hek

- Nové Měst nad Metují aneb Český betlém: https://www.turistika.cz/mista/nove-mesto-nad-metuji-nebo-cesky-betlem

Další má povídání o některých navštívených místech a cestách se nacházejí na mém blogu: http://bubinga.blog.cz/ a také na stránkách iDNES: http://pavelliprt.blog.idnes.cz/