Loading...
O pomezním hradu Opočno se píše již v Kosmově kronice k roku 1068. Pravděpodobně zde stálo při staré obchodní stezce slavníkovské hradiště, na jehož místě byl v 1. polovině 14. století postaven panský gotický hrad, který v roce 1425 pobořili sirotci. Jeho ruiny upravili Trčkové z Lípy. Vilém Trčka nechal v letech 1552 - 1567 hrad přestavět na velkolepý renesanční zámek. Po roce 1600 byl areál doplněn jednopatrovým letohrádkem, kaplí a míčovnou. V roce 1636 získali panství Colloredové. Po požáru koncem 17. století došlo v roce 1716 k barokním stavebním úpravám podle projektu G. B. Alliprandiho. V roce 1813 proběhlo na zámku jednání představitelů protinapoleonské koalice. Další stavební zásahy v 19. a 20. století již charakter zámku příliš nezměnily.
Společnost Putovní výstavy CZ představí v běžně nepřístupných prostorách zámku Opočno unikátní výstavu „České korunovační klenoty na dosah“ v nové podobě.
Příběh korunovačního kompletu je navždy spojený s dějinami české státu. Začal se psát společně s panovníkem Karlem IV., kdy byly ke Svatováclavské koruně přidány další předměty, které dnes tvoří základ svatovítského pokladu nevyčíslitelné hodnoty. V průběhu staletí se u moci střídali panovníci, kteří měli vliv nejenom na současnou podobu našeho státu, ale také klenotů samotných. Středověké klenoty (koruna, žezlo a jablko) byly používány při korunovacích českých králů až do počátku 17. století a naposledy je s nimi vyobrazen císař Matyáš Habsburský. V průběhu třicetileté války se pak žezlo a jablko dostaly natrvalo do Vídně, kde jsou uloženy dodnes. Nové renesanční kusy žezla a jablka byly vyrobeny pro Ferdinanda I. Habsburského. Současný komplet použil jako první panovník až Ferdinand II. Svatováclavská koruna zůstala jeho oficiální součástí pro svůj historický i symbolický význam.
Mistrovskou repliku Českých korunovačních klenotů a meče bude výjimečně možné vidět také s mistrovskou replikou středověkého žezla a jablka Karla IV. Svatováclavská koruna se tak pomyslně, po čtyřech stoletích, setká na jednom místě v původní soupravě i s korunovačním mečem.
Osudy 22 vladařů napříč pěti staletími budou návštěvníkům představeny formou informačních panelů, vyobrazení a exponátů co nejvěrněji ilustrujících období jejich vlády. K nejzajímavějším patří ukázka Řádu zlatého rouna a Longinova kopí, kopie slavnostních šatů Marie Terezie a korunovačního pláště Ferdinanda II., oficiální replika Pražského Jezulátka, příklady husitských zbraní, faksimile středověkých listin a další).
Autorem znamenitých replik korunovačních klenotů je jeden z nejlepších českých a evropských zlatníků, legenda mezi šperkaři – Jiří Urban, který realizoval šperky např. pro anglickou královnu Alžbětu II., kříž pro papeže Jana Pavla II., repliku císařské koruny Svaté říše římské a nedávno také repliky cášské či lombardské koruny. Detaily postupů výroby zachycuje doprovodné video. Přesnou repliku korunovačního meče zhotovil zbrojíř Patrick Bárta.
Vstupné: 130 Kč – dospělí, 100 Kč – senioři a studenti VŠ a SŠ, 80 Kč – děti ZŠ, 40 Kč – děti MŠ, fotopoplatek 20 Kč.