Palermo – královský pomník Teatro marmoreo

Palermské Mramorové divadlo překvapivě není historickou divadelní budovou, ale krásnou ukázkou sochařské práce ve stylu tzv. sicilského baroka. Cenná památka pochází z roku 1622, byla postavena na počest krále Filipa IV. Španělského zvaného Veliký a najdeme ji na náměstí Piazza del Parlamento, tedy v blízkosti Královského paláce. A hned na úvod je potřeba přiznat, že současný pomník už zcela původní památkou není a že byla změněna i vrcholová panovníkova socha. Proto se můžeme setkat jak s označením pomník Filipa IV., tak s názvem pomník Filipa V.    

Sousoší bylo postaveno podle projektu významného sicilského malíře a architekta Pietra Novelliho řečeného Monrealese a vytvořili jej uznávaní umělci sicilského baroka (všichni byli sochaři, architekti a dekoratéři) Gaspare řečený Guercio, Carlo D´Aprila a Gaspare Serpotta.

Pomník je v podstatě pyramidou s osmibokou základnou a tvoří jej několikaúrovňová harmonická kompozice soch s balustrádami. V horní části úrovně jsou dvojice alegorií, představujících státy pod Filipovou vládou; na severní straně Siílie a Kastílie s Leonem, na jižní straně Sardinie a Amerika, na východě Portugalsko a Lombardie a na západě Neapolské království a Katalánsko. Vidět zde můžeme také erby nejvýznamnějších sicilských rodin.

Kolem čtvercového podstavce jsou zpodobněny všechny čtyři v té době známé a prozkoumané kontinenty (Evropa, Asie, Amerika a Afrika). A protože na všech čtyřech vládl – alespoň částečně - španělský král, říkalo se Filipu IV. také Král světa. S jednotlivými světadíly souvisí i nejníže položené sochy, které zobrazují čtyři porobené vládce v podobě otroků. Jedná se o granadského sultána Muhammada XII. řečeného Boabdil, krále Mauritánie, chilského náčelníka a filipinského sultána Muhammada Kudarata (při současném vývoji v Evropě se však dá předpokládat, že tato část pomníku bude – v rámci neutuchajícícho boje za rasovou a genderovou spravedlnost - brzy odstraněna).

V roce 1811 byl pomník poprvé kompletně zrestaurován sochařem známým pod jménem Federico Siracusa. Na doplnění některých dekorativních prvků se podíleli zejména Luigi Serpotta a Luigi Geraci. Úpravy pomníku pokračovaly i po sicilské revoluci, kdy v roce 1848 došlo ke zničení původní sochy Filipa IV. od Carla D´Aprileho. Tu pak v roce 1856 nahradila současná mramorová socha Filipa V., jejímž autorem je místní sochař a básník Nunzio Morello.

Tím však změny v původnosti sousoší zdaleka nekončí. Ještě v průběhu II. poloviny 19. století byly některé části pomníku nahrazeny kopiemi. Další zde pak přibyly v prvním desetiletí 21. století, a to z důvodu zhoršujících se klimatických podmínek a množícím se útokům vandalů.

Závěrečná poznámka: Filip IV., známý také jako Habsburský, byl současně králem španělským, indickým, portugalským, neapolským, sardinským a – pochopitelně – i sicilským. Současně se pyšnil také tituly vévoda milánský a vévoda burgundský. Filip V. na tom byl obdobně, byl však Bourbonem a také vévodou lucemburským.