Večerní Palermo a jedno malé, ale úžasné náměstíčko

Turistické cíle • Ostatní • Zajímavost

Nahrát moje fotografie

Vstoupit do fotogalerie (10 fotografií)

Když se v Palermu začíná sluneční kotouč zmenšovat a přichází pomalu večer, neměl by se člověk odebrat na hotel či penzion. Právě v tuto chvíli má totiž jedinečnou možnost poznat Sicílii a především skutečné Palermo.

A když ještě chce něco dobrého ochutnat, tak to přichází ta pravá chvíle. Je potřeba se však vydat do uliček starého centra, do té části města, jehož půvab začíná vynikat až v podvečer, kdy jednodenní turisté odjedou v autobusech. Teprve nyní člověk uslyší a uvidí, co nebylo možno spatřit či zaslechnout přes den. Místní se vycházejí bavit. Palermo začíná najednou vypadat takové nějaké lidštější.

Osobně bych doporučil jedno zajímavé místo. Člověk se musí vydat po hlavní ulici Via Roma a přibližně 100 metrů od křižovatky s ulicí Via Vittorio Emanuele jsou vidět napravo schody někam dolů. A právě tam se nachází jedno velice zajímavé náměstíčko, kde Palermo začíná žít a odhazuje masku velkoměsta.

Úžasné prostředí plné zajímavého chaosu, které je potřeba důkladně prozkoumat. Mají zde několik druhů grilovaných ryb v cenové relaci dle velikosti. Ochutnat je také možné místní specialitu jménem stigghiola. Jsou to opečené jehněčí a kůzlečí vnitřnosti na jehle. Chuťově zajímavé, ale v ústech zůstává ta charakteristická skopová pachuť. Ale jako správnou delikatesu by to zvídavý návštěvník Palerma měl ochutnat.

„Divadelní“ představení člověka u grilu i prodavače vedle něho je úžasné. I hodně tolerantní úředník z Bruselu by musel konstatovat, že hygiena je zde održována pouze v té nejnutnější míře, ale dle mého názoru to patří k atmosféře. Na prkénku, kde se krájí syrové maso nebo vnitřnosti, se záhy porcuje hotové jídlo. Všechny bacily, občas i nějaké lidi, vyžene vzduch naplněný kouřem.

O kousek dál, u jednoho ze stánků, lze spatřit rybáře s další místní delikatesou. Připravuje naškrábané syrové maso mořských ježků. Jednotlivé porce dává do skleniček. Četl jsem, že to snad jedí, jako u nás „tatarák“, ale ten večer jsem to neviděl. Vzhledem k tomu, že zvědavě pozorujeme jeho činnost, tak dostáváme každý ochutnat svého ježka.

Pro pivo či víno se chodí do některého z mnoha otevřených barů, kde většinou hraje hlasitá hudba. S jídlem a pivem se může člověk posadit a pozorovat kolorit náměstí. Sicilané, Arabové, Evropané, Afričané či Indové, kosmopolitní prostředí. Je zde sice i několik málo turistů, ale převážně patří kamenná dlažba náměstí místním. Mnozí se znají, patrně sem chodí pravidelně. Patří to k jejich způsobu životního stylu. Hučí a křičí to tady. Výkřiky se odráží od stěn, lidé se radují i vzlykají, tancují a veselí. Náměstí ale i přesto vládne určitá spanilost a důstojnost. Lidé se tu buď zastavují, nebo jenom procházejí, skutříky se mezi nimi proplétají s obdivuhodnou dokonalostí, aniž by se někoho dotkly. Na zemi se povalují psi. Přeplněným náměstíčkem projíždí popelářský vůz. To vše lze vidět a zažít, když člověk najde to správné místo. Prostě malebné a fascinující představení, které pozorujeme s pobavením i obdivem.

Opravdu báječné místo, které má úžasnou atmosféru. Náměstíčko, které snad ani nemá název, se nedá popsat, to je potřeba zažít, člověk se jím musí projíst a propít. Do kolika hodin to zde funguje nevím, ale nevypadá to, že by se tady mělo před půlnocí končit.

Katolická církev má na ostrově bezesporu velký vliv a zasahuje do všech oblastí života zdejších lidí. Nelze si však nevšimnout, že Sicilané vyznávají další náboženství, a tím je jídlo. Při procházce Palermem je možné vidě kostely, které jsou zavřené nebo prázdné. To se však o barech, restauracích, pizzeriích, hostincích, tratoriích či jiných občerstvovacích podnicích říct nedá. Myslím, že jídlu zde dávají trochu přednost před katolicismem. Být Sicilanem a nebýt gurmánem, je patrně zcela nemožné. Místní totiž mají elementární radost z jídla. Kdyby chtěl člověk poznat typickou Sicílii, tak by bylo nejlepší strávit dovolenou v některém podniku a pozorovat, jak tady lidé slastně hltají svoji oblíbenou specialitu. Před návštěvou ostrova nemá smysl vyhledávat na internetu nebo v průvodcích, co stojí za ochutnání, protože tady by měl člověk ochutnat úplně všechno.

Cestopis o mém putování po Sicílii je zde:

Sicílie – I. část (něco o Sicílii, přípravy na cestu, přílet na ostrov, začátek putování):

https://www.turistika.cz/cestopisy/sicilie-i-cast-neco-o-sicilii-pripravy-na-cestu-prilet-na-ostrov-zacatek-putovani

Sicílie – II. část (San Fratello, Portella Fémmina Morta): https://www.turistika.cz/cestopisy/sicilie-ii-cast-san-fratello-portella-femmina-morta

Sicílie – III. část (Cesaro, Bronte, Randazzo, Linguaglossa): https://www.turistika.cz/cestopisy/sicilie-iii-cast-cesaro-bronte-randazzo-linguaglossa