Palermo – Nová brána (Porta Nuova)

Vskutku monumentální Nová brána patří mezi nejméně přehlédnutelné památky hlavního města Sicílie. Byla postavena ve dvou etapách, ukončených roky 1460 a 1583, ale její současná podoba je výsledkem barokní přestavby z let 1668 až 1669. Za jejího tvůrce je od té doby považován architekt Gaspare Guercio a o jejím významu nejlépe svědčí skutečnost, že se nachází v těsné blízkosti Královského paláce (též Palazzo dei Normanni) a že u ní začíná hlavní městská tepna Corso Vittorio Emanuele.

První brána zde tedy byla dokončena roku 1460 a jednalo se o jednoduchou stavbu nazvanou Porta dell'Aquila. V roce 1575 byl na bránu umístěn obraz Neposkvrněné Panny Marie a latinský nápis děkující za ukončení morové epidemie. Brána se již nazývá Porta Nuova a o osm let později je přestavěna v rámci oslavy vítězství nad Turky. Mění se i její název, protože vedení města stanoví jméno Porta Austriaca (podle jiných zdrojů Porta Imperiale). Pro občany Palerma však brána zůstává stále Portou Nuova a na tom nic nezmění ani propojení brány s Královským palácem.

Osud brány mohl být zpečdetěn koncem roku 1667, kdy blesk zapálil sklad střelného prachu a ten pak bránu téměř rozmetal. Jen proto ji v roce 1669 architekt Gaspare Guercio kompletně přestavěl. V červnu roku 1686 však došlo k zemětřesení, které i tuto bránu poškodilo natolik, že musela být restaurátována. Další opravy zde proběhly v roce 1825 a naposledy navštívili bránu restaurátoři roku 2015.

Základem brány je manýristický kamenný vítězný oblouk, ale celá brána je v podstatě stavbou velmi zdobnou. Najdeme zde totiž sochy, busty, šišky, sloupy, balustrády, vlysy, girlandy, maskarony i mramorové desky s verši Antonia Venetiana. Bfrána má v podstatě dvě úrovně i rozdílné provedení. Část otočená do města je klasickým starověkým triumfálním obloukem, ta vnější pak originální a bizarní architekturou s pilastry a čtveřicí Atlantů, kteří mají prý symbolizovat vítězství Karla V. nad Maury.

Pokud rozdělíme bránu na stupně, tak ten nejnižší je základnou nad vozovkou, kterou tvoří vysoký průjezdní kamenný oblouk, ten druhý pak místnostmi s francouzskými okny s výhledem na Monreale (tato část má podobu z roku 1674) a s bustami Míru, Spravedlnosti, Pravdy a Hojnosti v kulatých medailonech. Třetí stupeň je vlastně pětiobloukovou lodžií z bílého mramoru, kterou zdobí maskarony (ty najdeme ovšem i v nižších částech této městské brány). Čtvrtý, poslední, stupeň se skládá z vrcholové pyramidy obklopené terasou s balustrádou a lucerny s větrnou korouhvičkou a malou balkonovou terasou.

Rozměry stavby se na Sicílii sice udávají v dlaních, my ale raději zůstaneme v metrické soustavě, Městská brána Porta Nuova je tedy 49 m vysoká stavba s čtvercovým půdorysem o straně s délkou 18 m. Průjezd (průchod) je vysoký téměř 10 m a široký necelých 5 m.