Památná alej u Nových Dvorů
Turistické cíle • Památný strom
Drtivá většina z nás pochytila slůvko alej už ze slabikáře. ... zamysleli jste se někdy ... tím, kolik se jich nachází v celé naší republice? Klid, prosím - tak jako vy, ani já neznám správnou odpověď. Evidovány jsou jenom ty chráněné a těch je u nás 193!
Vznik stromořadí lemujících cesty se datuje už do období renesance, ale ten správný kvapík při jejich velkovýsadbě nastal za baroka a nejvíce jich u nás bylo vysázeno za vlády Marie Terezie a Josefa II.
Stejně jako tehdy mají i dnes mnoho významů. Především dotvářejí harmonický ráz naší krajiny, plní funkci větrolamů, zmírňují boční vítr a snižují riziko tvorby sněhových jazyků. V minulosti poskytovaly za slunečního žáru milosrdný stín vozkům, jejich spřežením a opěšalým poutníkům. Kromě estetické funkce spojovaly významné body v krajině (třeba panské sídlo s kostelem či klášterem) a s rozvojem topografie umožňovaly správně se orientovat vojsku, přesouvajícímu se v krajině. Původně ryze okrasné aleje byly časem doplněny „selskou variantou“ – ovocným stromovím, majícím i význam hospodářský. (Což platí téměř doslova, neboť v každé hospodě můžeme ochutnat produkty zkapalněného ovoce. Naštěstí bez příměsi olova...)
V dnešní době chrání před přehřátím asfaltový povrch vozovek a za mlhy a deště usnadňují orientaci šoférům. A omezují hluk, který se ze silnic line až k lidským sídlům. (Pokud je alej doplněna i keři, je utlumení samozřejmě dokonalejší).
Další veledůležitou funkcí aleje je samozřejmě to, že poskytují domov ptákům, hmyzu i těm úplně droboulinkým živočichům. A stovkám druhům rostlin.
V roce 2011 vyhlásilo ekologické sdružení ARNICA soutěž o Alej roku, do které bylo z celé ČR nominováno 53 alejí. Novodvorská alej, nacházející se na území Moravského Krasu získala více než třetinu hlasů a soutěž s převahou vyhrála.
Nachází se za osadou Nové Dvory a bývala součástí cesty z Blanska do již zmiňované osady a ke hradu Blansek. Její „stvořitel“ - starohrabě Hugo František Salm ji zde nechal vysázet v první čtvrtině století páry. V současnosti ji tvoří ji lípy malolisté v celkovém počtu 60 stromů, délka aleje od osady k lesu (hranice NPR Vývěry Punkvy) činí asi půl kilometru a obvod největšího kmene dosahuje 415 centimetrů. Od roku 1994 je památkově chráněna. A není tomu tak dávno, co byla doplněna o tři exempláře vypěstované v dendrologické zahradě výzkumného ústavu Silva Taroucy v Průhonicích.