Pardubice - Kostelní ulice
Jedna z nejkrásnějších historických uliček východočeských pardubic tvoří páteřní část spojnice centra zdejšího Starého Města s areálem pernštejnského zámku. Kostelní ulice, jejíž název poukazuje na sousedství chrámu sv. Bartoloměje, vytváří oblouk s ulicí Bartolomějskou, což vedlo odborníky k domněnce, že tudy vedla středověká cesta z Chrudimi na Hradec Králové a že právě toto místo bylo skutečným „základním kamenem nových Pardubic“.
Půvabnou úzkou uličku dnes charakterizují hlavně cenné – a památkově chráněné - goticko-renesanční domy a rozpěrné oblouky zvané prampouchy, ale původně si ji lidé pamatovali zejména díky nedaleké budově Masných krámů a příčného křídla fary s průjezdem do farního dvora. Masné krámy byly strženy v roce 1883, farní příčné křídlo pak roku 1895. Tím také vznikla nová část Kostelní ulice, která pardubické Staré Město otevřela ve směru západním.
Kostelní ulice měla ve své dlouhé historii, pochopitelně, několik názvů. Například se jí - podle kláštera německých minoritů - říkalo Ulice proti německému kostelu, nebo Ulice ke klášteru. Když byl tento klášter přemístěn, objevily se krkolomné názvy: Ulice jdouc ke kostelu nebo Ulice jdouc k faře. Později pak vzniklo – i pro nás již naprosto přijatelné – pojmenování, a to Ulice děkanská. Ulice ovšem postupně nesla také další názvy, např. Ulice za masnými krámy, Ulice pod lázní nebo Ulice nad řekou.
Její současné jméno – stejně jako u nedaleké ulice Bartolomějské – je používáno od roku 1881 a souvisí s pardubickým kostelem sv. Bartoloměje.