Pardubické prampouchy
Prampouch je vysoce estetický a fotogenický architektonický prvek, který dodává historickým jádrům (nejen) našich měst jistý dojem tajemné autentičnosti a skutečné původní starobylosti. Encyklopedicky se jedná o zděný rozpěrný oblouk mezi dvěma budovami, který zajišťuje jejich stabilitu podobně, jako katedrální opěrné oblouky. Je typický pro úzké středověké uličky, nachází se obvykle v horní části domů a často bývá opatřen stříškou. Většinou se prampouchy vyskytují v jedné řadě, výjimečně však i ve více řadách nad sebou.
V Pardubicích najdeme prampouchy v okolí Pernštýnského náměstí, přesněji při cestě z tohoto centrálního náměstí – přes Wernerovo nábřeží – ke zdejšímu zámku. Řada prampouchů zde totiž zdobí vstupy do ulic Bartolomějská a Kostelní. Díky tomu jsou také součástí památkově chráněných domů s goticko – renesančními jádry. První vstupní prampouch je vždy rozšířený a nabízí tak i ještě něco jiného než jen pohled na opěrný prvek.
Rozpěrný oblouk nad začátkem Bartolomějské ulice, měl např. prý původně z obou stran malované stylizované kapličky. Ty byly později zazděny a teprve v roce 1909 se podařilo obnovit alespoň ty, které jsou obrácené do náměstí. Jsou v nich vyobrazeny postavy šlechtičny, šaška a panoše. V tomto případě však můžeme spíše hovořit o kulisovém překlenutí, slepém gotickém okně a unikátních, pozdně gotických, figurálních malbách, které bývají občas přisuzovány škole Lucase Cranacha. Prampouchy v Bartolomějské ulici mají segmentové záklenky a jsou zakryty prejzovou stříškou. Oproti tomu je ve dvojitém prampouchu na začátku Kostelní ulice vestavěn malý pokojík s oknem.
Předpokládá se přitom, že právě tyto dvě středověké uličky vznikly při cestě z Chrudimi na Hradec Králové a staly se základem dnešních Pardubic.