Pardubice - Tyršovy sady

Tyršovy sady i Podzámecký park jedno jest – tedy alespoň ve východočeských Pardubicích. V každém případě se jedná o městský sad pod zámeckými valy, který býval výstavištěm, aby se následně změnil v místo pro relaxační procházky, různé sportovní aktivity i kulturní akce. O tom, že se jedná o místo skutečně atraktivní, svědčí nejlépe fakt, že po rozsáhlé rekonstrukci a revitalizaci získal tento park v roce 2017 ocenění Stavba roku.

Přitom se původně v místě dnešních Tyršových sadů nacházel pernštejnský náhon, který byl roku 1910 zasypaný a tím přeměněn v mokré louky. Skutečné Tyršovy sady pak v centru Pardubic vznikly - jako rozsáhlý parkový komplex o ploše 70.510 m2 určený pro konaní celostátní Výstavy tělovýchovy a sportu – v roce 1931. Po ní proměnil výstaviště v krásný park městský zahradník Václav Vetešník.

Okolo roku 1970 se uskutečnila další rekonstrukce parku, a to podle projektu architekta Vaňka. Tehdy zde také vznikla naučná stezka ... a to bylo na nějaký čas všechno, protože pak již park jen dlouhá léta upadal. Přitom v roce 1931 zde vznikly desítky funkcionalistických výstavních pavilonů či Letní stadion. Nic z toho tady ale dnes již nenajdeme, protože poslední budovy výstaviště byly definitivně odstraněny roku 1977.

Jak již bylo uvedeno výše, dnešní podobu získal park pod pardubickým zámkem díky revitalizaci z let 2014 až 2015 (projekt na ni ale vznikal od roku 2002). Ta ovšem současně přinesla velké spory mezi městem a různými občanskými iniciativami, které kritizovaly zejména rozsah kácení v parku, zadanou cenu i budoucí provozní náklady. Nakonec sice došlo k jistým změnám, ale základní koncepce návrhu Tomáše Jiránka a Marka Lehmanna ze studia New Visit s.r.o. (paradoxně ze „znepřáteleného Hradce Králové) zůstala zachována.

Současný park spojuje dvě vrstvy - přírodní a kulturní (architektonizovaný prostor a vodní biotop). Voda je sem přiváděna z Labe novým potokem a stává se tak zdrojem závlahy. Z městského Podzámeckého parku se pak vrací zpět do řeky. Součástí parku je také betonová promenáda s ocelovou pergolou s membránovým zastřešením a atypickými lavicemi nebo relaxační zóna pro děti. Nechybí ani dvoupodlažní parková kavárna.

A přitom zde ještě před sto lety byly jen louky, které každoročně zaplavovaly povodně a na kterých v roce 1927 vznikla zahrada s unikátním souborem jiřin. Z této světoznámé atrakce vlastně vznikl první veřejný park nazvaný Jiřinky. A tu další historii již známe …

Název Tyršovy sady byl poprvé použit v září roku 1932, pochopitelně na návrh zdejšího Sokola, který zde také ihned odhalil Památník Dr.Miroslava Tyrše. Během II. světové války se z nisch staly sady Heydrichovy. V každém případě tady muselo být opravdu krásně, když ještě fungoval Autopavilon i Rotunda a kdy v kavárně u Jezírka probíhaly pravidelné koncerty a taneční zábavy …

Zcela na závěr snad ještě jedna informace. I když v dubnu roku 1997 vyvrátila vichřice téměř stoletou smuteční vrbu, která byla posledním pozůstatkem původního parkového porostu, mají i dnes Tyršovy sady vysokou krajinářkou i dendrologickou hodnotu. Stačí jen vyjmenovat několik zajímavých dřevin, které zde můžeme vidět: jinan dvoulaločný, šácholan soulangův, cypřišky hrachonosné, smrk ztepilý, platan javorolistý, jírovec maďal, habr obecný, pieris japonica, převislá vrba bílá, tisovec trojřadý, tsuga kanadská, nahovětevec dvoudomý, douglaska tisolistá, javor stříbrný i mléčný nebo jerlín japonský.