Pardubice – gotické sály
Turistické cíle • Památky a muzea • Zámek
Pardubický zámek je právem považován za jednu z nejkrásnějších staveb a současně také významných dominant tohoto – pro mnohé stále ještě překvapivě – na historické památky velmi bohatého východočeského města. Zámek vznikl – jako zcela výjimečný objekt - za vlády pánů z Pernštejna na přelomu 15. a 16. století. Přitom si stále zachovává původní dispozici rovinného vodního hradu s mohutnými zemními valy, čímž se stává v českých zemích nenapodobitelným unikátem. Zkrátka hrad se všemi vymoženostmi a pohodlím renesančního zámku. V praxi to znamená, že i my, kteří dáváme gotickým hradům a jejich zříceninám přednost před všemi zámeckými komplexy světa, jsme zde ve svých požadavcích plně uspokojeni.
Vilém z Pernštejna zakoupil Pardubice v roce 1491 a hned následujícího roku začal přestavovat starou gotickou tvrz (jedním z jejich majitelů byl i otec Arnošta z Pardubic) na mohutný pozdně gotický vodní – řekněmě již – zámek. Jeho jádrem byla mohutná vysoká – ještě klasicky hradní - hranolová věž s přilehlým obytným křídlem. K němu dal slavný, mocný a bohatý Pernštejn přistavět postupně další tři křídla. Tím vzniklo hradní jádro s průjezdem, kterému přiléhal z každé strany jeden velký gotický sál, zaklenutý žebrovými klenbami, svedenými na středové osmiboké pilíře. Tyto sály jsou dodnes zachovány a postupně se staly součástí prohlídkových muzejních expozic. Ve velkém gotickém sále (při vstupu vlevo) je například umístěna výstava historických hraček. Oba sály jsou současně také opravdovou školou vývoje architektonických slohů, ve které si můžeme prohlédnout nejen různá ostění a portály, ale ve velkém sále i středověké nástěnné malby v nadokenních částech a na středovém sloupu.
Současně vznikla i kaple, která výškově zaujímala přízemí i 1. patro a která byla zaklenuta síťovou klenbou parléřovského typu a mohutný val, který byl se zámkem spojen krytým mostem přes vodní příkop. Voda zde sloužila i jako hnací síla pro zámecké řemeslné dílny. A díky Pernštejnům se neměnila jen podoba zámku, ale – po opakovaných požárech - postupně vzniklo i krásné pozdně gotické a renesanční město Pardubice s jeho kamennými gotickými portály a renesančními domalbami nebo arkádami. Je to zvláštní, ale pardubické panské sídlo Pernštejnů již nebylo hradem a ještě ho nebylo možno nazvat ani zámkem, ale přesto mu tato podoba velmi slušela a dodnes sluší.