Pardubické Pernštýnské náměstí

Víte, od které doby se traduje úsloví „Skví se jako Pardubice?“ Vzniklo po strašném požáru, který zničil domy města roku 1507 a po němž pojal Vilém z Pernštejna úmysl vystavět nové náměstí obklopené patrovými domy z kamene. Dílo se zdařilo a návštěvníci odjinud byli tak uchváceni sličností rynku, že vymysleli pořekadlo, jež vešlo do dějin.

Jenže co se nestalo: po pouhých třiceti letech historické jádro města zachvátil nový strašlivý požár a syn Viléma z Pernštejna – Jan, si usmyslel, že po obnově budou všechna stavení na rynku ještě krásnější. Dozorem nad dílem byl pověřen Mistr Jiřík z Olomouce, který se osvědčil už při přestavbě kostela a Zelené brány. Pod jeho taktovkou byly všechny domy na náměstí navíc navýšeny o další patro. V pernštenských cihelnách se pro účely výstavby intenzivně vyráběla terakotová ostění portálů a oken.

 

Pardubický rynek bohužel nebyl ušetřen ani dalších ničivých požárů, ale je třeba dodat, že po nich vždy vyrostl do ještě větší spanilosti. Některé fasády nových barokních a rokokových stavení byly přizdobeny bohatým štukováním, na němž se podílel hlavně sochař Jakub Teplý.

Dnes rynek umožnuje přehlídku různých stavebních stylů a návštěvníky zaujme např. dům s reliéfem sv.Václava, Dům U Jonáše (poznáme ho podle plastiky Jonáše a velryby) a nebo dům U Bílého koníčka.

Nejkrásnější okrasou samého středu náměstí, na němž se v minulosti pravidelně pořádaly velké trhy, je Mariánský sloup z konce sedmnáctého století. Od roku 1777 byl doplňován dalšími skulpturami světců.

Největší dominantou rynku je - v pořadí už čtvrtá – budova radnice vystavěná v novorenesančním slohu. Vznikla přestavbou a rozšířením předešlého objektu v roce 1894. Poněvadž působí poněkud kontroverzním dojmem (je opravdu „trochu jiná“, než ostatní domy na náměstí), byla většině místních dlouho trnem v oku. Pak už si na ni zvykli...