Plačice (Hradec Králové)

Archeologické nálezy dokládají osídlení tohoto prostoru již od mladší fáze starší doby kamenné (paleolitu), zejména však v mladší době kamenné (neolitu) a v mladší době bronzové a starší době železné. Osídlení se vázalo na nepatrně vyvýšené polohy, poblíže vodních toků (zdrojů vody), mimo zaplavované území. První významnější nálezy pocházejí z let 1914 (sídlištní jámy na poli za Koutníkovým statkem čp. 4) a 1915 (sídlištní jámy na poli pana Morávka, zřejmě „Za humny“). Jedním z nejvýraznějších místních nálezů je depot z roku 1941, který je uložen v Okresním muzeu v Chrudimi. Jedná se o soubor neolitických kamenných nástrojů (bazální část široké pazourkové čepele, úzká a masivní kopytovitá motyka z jemnozrnné horniny, ne zcela dokončený sekeromlat, nevýrazně kopytovitá asymetricky sbroušená plochá sekerka z jemnozrnné horniny, zploštělý a úzký kopytovitý klínek se zúženým týlem), který byl podle R. Geisslera (nálezové zprávy čj. 502/42 a 596/42 v archivu AÚ AV ČR) nalezen na poli pana Morávka. Podle V. Vokolka (nálezová zpráva čj. 7283/72) jde o jeho polohu IV v katastru Plačic, č. parc. 514, na písčité duně nad potokem s osídlením kultury s lineární keramikou, s vypíchanou keramikou, lužické a mladohradištní. Nové nálezy z této polohy byly popsány v roce 2007 ve Zpravodaji muzea v Hradci Králové. Od června do listopadu 2012 provedlo archeologické oddělení muzea předstihový archeologický výzkum při dostavbě dálnice D11 a přeložky komunikace spojující Plačice a Vlčkovice. Prozkoumaná plocha se nachází mezi železniční tratí a stávají komunikací mezi Plačicemi a Vlčkovicemi. V ploše přeložky výzkum zachytil pozůstatky polykulturního pravěkého sídliště a středověké vesnice ze 13. století. Mimoto byl prozkoumán jeden kostrový dvojhrob únětické kultury (starší doba bronzová 2200 - 1700/1600 př. n. l.). Většina zachycených objektů patří době bronzové, dále pak kultuře zvoncovitých pohárů (závěr eneolitu 2500 - 2200 př. n. l.), posledním zastoupeným obdobím je neolit (7000 - 5000 př. n. l.), který byl prozkoumán především v rámci splachové vrstvy, která překrývala středověké sídliště.

V období raného středověku se v prostoru Plačic konstituoval pás osad, které vytvořily zázemí slovanského hradiště v místech dnešní Městské památkové rezervace Hradec Králové. Plačice jsou listinně připomínány již k roku 1073. V roce 1086 hradecký probošt Těšen (Tezlin) dal opatovickému klášteru jedno popluží role u Plačic ležící. 6. února 1228 koupil opat opatovického kláštera Kunrát s bratřími ves Plačici od Jana, syna Jarohněvova, a to za přítomnosti krále Přemysla Otakara I. Tato část patřila klášteru až do jeho vypálení v roce 1421. Druhá část patřila vladyckému rodu sídlícímu na Plačické tvrzi. Ve složité době husitských válek se části vsi zmocnil Hradec Králové. Roku 1431 se připomíná Mikeš Petrbach z Plačic co purkrabí na Bydžově. 1. listopadu 1436 vytáhli Hradečtí s děly proti Diviši Bořkovi z Miletínka, který obsadil tvrz Plačice, ale byli odraženi. 7.-8. listopadu 1436 Diviš Bořek z Miletínka zapálil Plačice a utekl na Kunětickou horu. Později připadly majetky zaniklého opatovického kláštera králi Jiřímu z Poděbrad. V roce 1465 Hradec Králové zakoupil část Plačic i s pustou tvrzí a roku 1491 mu byla prodána také klášterní část Plačic. V roce 1547 došlo ke konfiskaci Plačic císařem Ferdinandem I., který je prodal Janu z Pernštejna. Roku 1550 končí zmínky o plačické tvrzi. O 9 let později koupila obec hradecká od Jaroslava z Pernštejna Březhrad, Plačice, Vlčkovice, Praskačku, Sedlice, Krásníce, Urbanice, Hřibsko a Roudničku se všemi pozemky. 27. dubna 1575 postoupil Jakub Panský Hradeckým za 1 600 kop grošů dědičný dvůr ve vsi Plačicích. V roce 1588 pán z Pernštejna učinil Hradeckým zápis na vsi Plačice, Polizy a Lhotu pod Libčany. K opětovné konfiskaci Plačic došlo po Bílé hoře. Podle pověsti měla obec původně jen 4 velké usedlosti. Roku 1654 zde bylo 10 selských, 3 chalupnické a 2 zahradnické usedlosti. Tereziánský katastr z roku 1722 uvádí již 22 plačických hospodářů. V roce 1747 vyhořelo v Plačicích 5 selských a 2 chalupnické usedlosti. Roku 1786 byla ves zařazena pod kuklenskou faru. V roce 1787 bylo v Plačicích již 45 domovních čísel. Roku 1818 byl vystavěn hostinec čp. 45, který byl v roce 1913 přestavěn.

Roku 1849 se staly Plačice samostatnou politickou i katastrální obcí. V roce 1866 se po bitvě na Chlumu usadili v obci pruští vojáci. Roku 1869 byla v čp. 57 založena škrobárna Josefa Vacka, která zanikla v roce 1887. 12. prosince 1876 vyhořela chalupa Josefa Kubce. Škoda činila 800 zlatých a byla pojištěna částkou 400 zl. 28. května 1880 řádila na polích velká bouře s krupobitím. 4. července 1884 byhořelo hospodářství Jiřího Reicherta. Hašení se účastnilo též mužstvo 74. pěšího pluku z Hradce Králové, které bylo při vypuknutí ohně na blízku. Roku 1890 došlo ke zničení zdejšího tvrziště. 28. dubna 1894 vyhořela stavení Františka Komárka a Václava Peška. O 2 roky později obec koupila a kvůli stavbě školy zbourala statek čp. 15. V roce 1898 získaly Plačice povolení ke stavbě školy, která byla otevřena roku 1899, přičemž obec se snažila získat vlastní školu již od roku 1861. 28. srpna 1898 vyhořel statek Jana Komárka z Kuklen. 1. března 1900 bylo zahájeno vyučování ve zdejší nově postavené škole. Roku 1901 byl založen pěvecký kroužek. V roce 1902 došlo k ustavení SDH a o rok později Čtenářsko-hospodářské besedy, při níž byl roku 1904 založen okrašlovací odbor (zanikl v roce 1922). Roku 1905 vypukl velký požár v čp. 61. 6. června 1910 uhodil blesk do hostince Václava Vacka. V následujícím roce byl založen Spolek divadelních ochotníků Máj a Hospodářské strojní družstvo pro rozvod a upotřebení elektrické síly v hospodářství a živnostech. Do obce byl též zaveden elektrický proud. V roce 1913 vzniklo Družstvo pro pojišťování dobytka. Z front 1. světové války se oficiálně nevrátilo 8 místních mužů (Jaroslav Daněk, Josef Divecký, Václav Exner, František Formánek, Josef Kubec, Jaroslav Šejvl, Václav Hermanský, František Morávek), ale jiné prameny zmiňují ještě 2 padlé (Bedřich Polda, Josef Zikl).

Roku 1919 vznikla DTJ. 11. října 1919 navštívil Plačice prezident T. G. Masaryk. O rok později vznikla TJ Sokol. V roce 1921 byla otevřena Husova obecní knihovna. Roku 1929 byla Církvi československé povolena školní místnost pro náboženské účely. V roce 1930 proběhla kolaudace přístavby hostince. Roku 1931 byl založen Spořitelní a záložní spolek pro Plačice a okolí. V roce 1936 byla zahájena generální oprava školy. 24.-25. srpna 1951 ve vykonstruovaném procesu byly okresním soudem souzeni vesničtí boháči z Plačic. Hlavou této záškodnické skupiny měl být Jiří Koutník. O rok později vznikla zdejší panelárna a JZD. Roku 1956 započala přestavba hasičské zbrojnice. V roce 1960 byla postavena železniční spojka Plačice - Opatovice nad Labem. Roku 1962 byla u příležitosti oslav 80 let trvání SDH slavnostně předána nová hasičská zbrojnice. O 2 roky později vznikla místní organizace Českého svazu chovatelů. 26. listopadu 1971 se Plačice staly součástí Hradce Králové. V roce 1976 byla zrušena ZDŠ. 21.-22. ledna 1978 se v nové výstavní hale ZO ČSCH konala nultá výstava holubů Českého voláče sivého, které se zúčastnilo 13 chovatelů. 17. října 1983 proběhlo slavnostní otevření nového nákupního střediska, které si obyvatelé vybudovali v akci Z, přičemž stavba byla zahájena v dubnu 1980. Roku 1994 byl založen futsalový klub AC Plačice. 13. března 2001 začal fungovat hypermarket Hypernova. 10. prosince 2003 linka MHD č. 3 poprvé vyjela až do Plačic (zkolaudována 27. listopadu téhož roku). Nová trať nahradila původní jednostopou. V letech 2004-2005 byla provedena přístavba hasičské zbrojnice. 9. června 2007 proběhl 1. ročník hasičského Plačického poháru. 3. dubna 2011 byl u písníku Dubina otevřen vodní golfový driving range Aqua Golf. K oficiálnímu otevření došlo o 6 dní později. V roce 2012 došlo k rekonstrukci a přístavbě hasičské zbrojnice. V letech 2022-2023 byla upravena požární nádrž na Plačickém potoce.

Ze zdejších pamětihodností jmenujme: kovovou zvoničkou (původně dřevěná) doprovázený kamenný kříž z roku 1808, který byl obnoven v letech 1919 a 1989-1992; podstavec ze sochy Panny Marie, kterou zřídili v roce 1877 manželé Josef a Anna Chalupovi a výstavný Koutníkův statek čp. 4. Nejvýznamnějším zdejším rodákem je právník a politik Václav Reichert (30. srpna 1834 Plačice - 29. října 1912 Královské Vinohrady).