Pomník padlým v 1. světové válce v Mokrovousích
Již na konci války se přetřásala v obecním výboru možnost zřízení pomníku všem ze zdejší obce padlým mužům, a to již za starostování Václava Tomáška, který stál v čele obce již od roku 1906, ale za dlouhá léta se vedení obce ničeho nedobralo. Blížilo se desetileté jubileum vzniku Československé republiky a obec stále nic. Proto došlo k společné akci místních spolků, jehož členové se rozhodli zbudovat pomník sami, protože řada místních brala tento neúspěch jako velkou ostudu, a to především ti, jež měli to štěstí a vrátili se z front 1. světové války v pořádku a vzpomínku na své spolubojovníky a kamarády nechtěli nosit jen v srdci, ale dát o jejich oběti veřejně vědět, aby se navždy pamatovalo na to, co mnozí obyčejní a neznámí lidé udělali pro tuto zem. Není to všeobecně známé, ale z Mokrovous pocházeli i někteří příslušníci legionářské sibiřské armády, kteří prošli všemi boji a proslulou anabází až po návrat do vlasti. Jednalo se zejména o Františka Brožka, Bedřicha Hypia, Josefa Konečného a Antonína Špatenku.
Prvním spolkem, který s tímto návrhem a konkrétním řešením nakonec přišel, byl zdejší ochotnický spolek, k němuž se posléze přidal sbor dobrovolných hasičů a hospodářsko-čtenářská beseda. Vznikl tak společný komitét, jehož předsednictví převzal Ludvík Vebr. A skutečně, od slibu nebylo daleko k realizaci, protože již krátce po vzniku komitétu došlo k zavezení a urovnání místa, jež bylo pro pomník vybráno a ještě téhož roku byl postaven a slavnostně odhalen.
Pomník, na který byl umístěn nápis: „ZA ČINY ŽIVÝCH I MRTVÝCH NÁM SPRAVEDLNOST VRACÍ VLAST. MY NEZAPOMENEME PROČ JSTE ŽILI PROČ JSTE ZEMŘELI PRO CO MY ŽIJEME. KU PAMÁTCE 10TI LETÉHO TRVÁNÍ REPUBLIKY KU POCTĚ PADLÝM VĚNOVALI SDRUŽENÉ SPOLKY A KORPORACE V MOKROVOUSÍCH 1928.“, byl objednán u nechanického sochaře a kamenika Antonína Mejstříka a vyšel na 5 800 Kč. Práci zednickou provedli zadarmo místní občané Josef Kozák a Josef Petera, kameny dovezli zdejší občané, kteří měli doma koně a do základu pomníku byly zazděny tehdejší časopisy, mince a pamětní spis.
Protože jména 11 padlých nebyla uvedena na pomníku, zmíním je zde. Jedná se o: Františka Tomáška z čp. 9. Václava Jegera z čp. 14 (1886-1914), Františka Valeše z čp. 44 (1895-1915), Josefa Pečinku z čp. 42 (1897-1917), Antonína Novotného z čp. 35, Františka Kozáka z čp. 23, Josefa Petráčka z čp. 13, Františka Žišku z čp. 14, Josefa Ulrycha z čp. 13, Bohumíra Melana (1890-1914) a Václava Jahelku (1897-1916). Navíc válečnými útrapami zemřeli doma: Václav Krejčí z čp. 17 a Josef Novotný z čp. 11. Vedle těchto známých místních padlých však byla řada těch, jež nebyli vůbec zaznamenáni nebo se na ně nebral zřetel. Z nich vezměme za příklad střelce Adolfa Hrušku, který se narodil 12. února 1892 ve Slibovicích u Poděbrad, byl příslušný právě do Mokrovous a padl 19. srpna 1918 u Michelbachu v Horním Alsasku.
Slavnostní odhalení pomníku bylo pojato velkolepě a jeho úspěchu napomohla pomoc hasičské župy Rychterovy a Selské jízdy okresu nechanického. Zajímavé je, že při čtení obecní kroniky nenalezneme datum, kdy se tato slavnost uskutečnila. Zápis o ní není ani v některé z pamětních knih okolních obcí. Stejně tak je to s dobovým tiskem z tohoto roku, v němž není o této slavnosti zmínka. Podle lidových podání se měla tato slavnost uskutečnit přímo na státní svátek – 28. října. Zda tomu tak bylo, nemohu posoudit, ale v rozporu s tím je kratičká zvěst v "Československém legionáři" z 15. června 1928: "Slavnosti odhalení památníku padlým občanům v Mokrovousích konají se pod protektorátem obecního zastup. 1. července k 10. výročí trvání republiky a ku poctě občanů padlých ve svět. válce za spoluúčasti Selské jízdy a hasičské župy Rychterovy. Slavnostní řeč promluví posl. dr. Josef Černý a senátor Frant. Olejník."
O významu podobných pomníků a slavnosti vůbec tehdy skutečně promluvil výše zmíněný poslanec JUDr. Josef Černý, po něm se ujal slova svými polemikami s národními demokraty známý agrární senátor František Olejník a na konci předseda komitétu Ludvík Vebr předal pomník pod ochranu občanstva. Po ukončení slavnosti se konal v zahradě Václava Hlavatého koncert, který si připravil se svojí hudbou kapelník Krátký. Pomník byl naposledy opraven v letech 1995 a 2015 u příležitosti založení zdejšího SDH, jednoho z iniciátorů jeho výstavby, přičemž k úpravě jeho okolí došlo po stavebních úpravách kanalizace a následné revitalizace návsi v letech 2023-2024.
Prvním spolkem, který s tímto návrhem a konkrétním řešením nakonec přišel, byl zdejší ochotnický spolek, k němuž se posléze přidal sbor dobrovolných hasičů a hospodářsko-čtenářská beseda. Vznikl tak společný komitét, jehož předsednictví převzal Ludvík Vebr. A skutečně, od slibu nebylo daleko k realizaci, protože již krátce po vzniku komitétu došlo k zavezení a urovnání místa, jež bylo pro pomník vybráno a ještě téhož roku byl postaven a slavnostně odhalen.
Pomník, na který byl umístěn nápis: „ZA ČINY ŽIVÝCH I MRTVÝCH NÁM SPRAVEDLNOST VRACÍ VLAST. MY NEZAPOMENEME PROČ JSTE ŽILI PROČ JSTE ZEMŘELI PRO CO MY ŽIJEME. KU PAMÁTCE 10TI LETÉHO TRVÁNÍ REPUBLIKY KU POCTĚ PADLÝM VĚNOVALI SDRUŽENÉ SPOLKY A KORPORACE V MOKROVOUSÍCH 1928.“, byl objednán u nechanického sochaře a kamenika Antonína Mejstříka a vyšel na 5 800 Kč. Práci zednickou provedli zadarmo místní občané Josef Kozák a Josef Petera, kameny dovezli zdejší občané, kteří měli doma koně a do základu pomníku byly zazděny tehdejší časopisy, mince a pamětní spis.
Protože jména 11 padlých nebyla uvedena na pomníku, zmíním je zde. Jedná se o: Františka Tomáška z čp. 9. Václava Jegera z čp. 14 (1886-1914), Františka Valeše z čp. 44 (1895-1915), Josefa Pečinku z čp. 42 (1897-1917), Antonína Novotného z čp. 35, Františka Kozáka z čp. 23, Josefa Petráčka z čp. 13, Františka Žišku z čp. 14, Josefa Ulrycha z čp. 13, Bohumíra Melana (1890-1914) a Václava Jahelku (1897-1916). Navíc válečnými útrapami zemřeli doma: Václav Krejčí z čp. 17 a Josef Novotný z čp. 11. Vedle těchto známých místních padlých však byla řada těch, jež nebyli vůbec zaznamenáni nebo se na ně nebral zřetel. Z nich vezměme za příklad střelce Adolfa Hrušku, který se narodil 12. února 1892 ve Slibovicích u Poděbrad, byl příslušný právě do Mokrovous a padl 19. srpna 1918 u Michelbachu v Horním Alsasku.
Slavnostní odhalení pomníku bylo pojato velkolepě a jeho úspěchu napomohla pomoc hasičské župy Rychterovy a Selské jízdy okresu nechanického. Zajímavé je, že při čtení obecní kroniky nenalezneme datum, kdy se tato slavnost uskutečnila. Zápis o ní není ani v některé z pamětních knih okolních obcí. Stejně tak je to s dobovým tiskem z tohoto roku, v němž není o této slavnosti zmínka. Podle lidových podání se měla tato slavnost uskutečnit přímo na státní svátek – 28. října. Zda tomu tak bylo, nemohu posoudit, ale v rozporu s tím je kratičká zvěst v "Československém legionáři" z 15. června 1928: "Slavnosti odhalení památníku padlým občanům v Mokrovousích konají se pod protektorátem obecního zastup. 1. července k 10. výročí trvání republiky a ku poctě občanů padlých ve svět. válce za spoluúčasti Selské jízdy a hasičské župy Rychterovy. Slavnostní řeč promluví posl. dr. Josef Černý a senátor Frant. Olejník."
O významu podobných pomníků a slavnosti vůbec tehdy skutečně promluvil výše zmíněný poslanec JUDr. Josef Černý, po něm se ujal slova svými polemikami s národními demokraty známý agrární senátor František Olejník a na konci předseda komitétu Ludvík Vebr předal pomník pod ochranu občanstva. Po ukončení slavnosti se konal v zahradě Václava Hlavatého koncert, který si připravil se svojí hudbou kapelník Krátký. Pomník byl naposledy opraven v letech 1995 a 2015 u příležitosti založení zdejšího SDH, jednoho z iniciátorů jeho výstavby, přičemž k úpravě jeho okolí došlo po stavebních úpravách kanalizace a následné revitalizace návsi v letech 2023-2024.
GPS souřadnice:
uložit .gpx soubor
(50.276, 15.687)
Poslední aktualizace: 15.11.2024
Vyhledání vlakového spojení na výlet
Byl jsem zde!
Zapamatovat
Mokrovousy
Vyhledání vlakového spojení
Příspěvky z okolí Pomník padlým v 1. světové válce v Mokrovousích
Dohaličky - pomníky bitvy r. 1866 u kostela
Pomník
U kostela sv. Jana Křtitele na Dohaličkách najdeme několik pomníků na hrobech obětí bitvy r. 1866. Jedná se např. o pískovcovou záklopní desku s Vysokým křížem z bílého mramoru označující hrob pruského setníka Arthura Leonhardiho od 3. pomořanského pěšího pluku č. 14. Hrob 7 rakouských a 25 pruských vojáků označený litinovým brabantským křížem na pískovcovém pomníčku. Dále…
0.1km
více »
Dohaličky - kostel sv. Jana Křtitele
Kostel
První písemná zmínka o vsi je z r. 1352. Kostel v Dohaličkách je prvně zmiňován roku 1384. V roce 1742 dala hraběnka Alžběta Schafgotsehová postavit kostelík v podobě klenuté rotundy. Tento kostelík se však r. 188…
0.1km
více »
Mechanická tkalcovna a sušárna čekanky Františka Kozáka v Mokrovousích
Zajímavost
Mlynář z Kopidlna Ferdinand Kozák koupil roku 1879 v dražbě za prusko-rakouské války v roce 1866 rozstřílený dřevěný mlýn Karla Fiedlera, který bylo nutno státe přestavovat a zlepšovat novými stroji, neboť byl pou…
0.5km
více »
Mlýn v Mokrovousích
Mlýn
Od dávných dob měly Mokrovousy 2 mlýny, jež byly poprvé listinně zaznamenány v 16. století, ale jejich existence musela být mnohem starší a někteří doboví autoři uvažovali, že oba fungovali jako vrchnostenský maje…
0.5km
více »
Mokrovousy
Vesnice
Mokrovousy leží na levém břehu říčky Bystřice cca 12 km severně od Hradce Králové. První písemná zmínka o vsi pochází z let 1360-1365, zřejmě se však jednalo o vodní tvrz, která byla obklopena močály a rybníky. Toto prostředí zřejmě určilo název obce. Z historických památek je nejvýznamnější pískovcový pomník sv. Antonína z r. 1745, původně však byl umístěn v zámku v Sadové,…
0.5km
více »
Husova lípa v Dohalicích
Památný strom
V katastru obce Dohalice v Královéhradeckém kraji naleznete monumentální a krásnou lípu, která zde byla vysazena na počest mistra Jana Husa v roce 1915. O její zasazení se zasloužil místní vl…
0.9km
více »
Řeka Bystřice
Řeka
Tato 62,7 km dlouhá a v Královéhradeckém kraji se nacházející řeka, která obdržela svůj název podle svého rychlého – bystrého – toku, pramení na východ od Vidonic v lokalitě zvané „Pod vrchy“, odkud teče jihozápad…
1km
více »
Dohalice - tvrz, sýpka
Tvrz
Tvrz Dohalice stávala na místě nynější sýpky u říčky Bystřice. V roce 1352 byl jejím pánem Václav z Dohalic. Tato původní malá tvrz ohrazená vodním příkopem zanikla zřejmě už za třicetileté války. Na jejím místě p…
1km
více »
Dohalice - pomník rakouské Knebelovy brigády
Pomník
Pomník rakouské Knebelovy brigády od X. armádního sboru - jedná se o plastiku stojícího lva s mohutnou hřívou drtícího pravou nohou hada. Socha pochází z Itálie a byla darována rakouským ministerstvem války Ústřed…
1km
více »
Dohalice - socha Persea a sv. Nepomuk
Socha
V Dohalicích krom pomníků bitvy r. 1866 najdeme i zajímavé sochy. Na návsi je to Socha sv. Jana Nepomuckého z r. 1832 a na břehu říčky Bystřice socha Persea. Socha Persea je jedna z výtvarně nejvýznamnějších pozdně klasicistních plastik v kraji, byla vytvořena z hrubozrnného pískovce v roce 1844. Je postavena na hranolovitém podstavci z kvádrů, ukončeném profilovanou římsou,…
1km
více »
Sadová - Dohalice - areál bojiště bitvy r. 1866 na Chlumu
Tipy na výlet
Vyrážíme vlakem do obce Sadová, která leží nedaleko centra bojů bitvy r. 1866 mezi Prusy a Rakušany. Nádraží v Sadové se nachází na trati Hradec Králové - Hořice - Jičín - Turnov. Přítomnost bojů u Sadové doklád…
1.2km
více »
Dohalice - pomníky bitvy r. 1866 u sila
Pomník
Soubor pomníků obětí prusko-rakouské války roku 1866 najdeme na konci obce při cestě k Sadové. Jedná se o pískovcovou pyramidu věnovanou 65 rakouským a pruským vojákům, pomník Jana Bednáře, hrobníka ze Mžan, který obětavě ošetřoval zraněné a pomník všeobecného věnování (s ozdobným křížem).
1.2km
více »
Mžany - kaplička Panny Marie Lurdské
Kaple
Opravenou kapličku Panny Marie Lurdské se studánkou a dvojicí památných lip najdeme v polích cca půl kilometru jižně od vsi směrem k Dohalicím. U Kapličky najdeme "zázračnou studánku", poskytující vodu i v dobách největšího sucha a je opředená pověstí o vrácení zraku slepému děvčeti. Turistické značení ke kapličce není..., ale zdatn…
1.4km
více »
Třesovice
Vesnice
Obec Třesovice se nachází cca 15 km severozápadně od Hradce Králové. Leží na úpatí kopce (výšiny) Babylon a patří do oblasti zasažené bitvou Prusko-rakouské války r. 1866. Předpokládá se, že Třesovice vznikly v 11. nebo 12. století, i když první písemná zmínka o obci je až z r. 1412. Ve 13. století obec patřila Klášteru minoritek sv. Jiří z předměstí Hradce Králové. V obci se…
1.7km
více »
Sadová žst. - Dohalice - bojiště na Chlumu
Trasa
K putování na bojiště na Chlumu lze jít i zajímavou cestou ze Sadové. Od žst. vyrážíme směrem k Dohalicím, cestou míjíme pomníky bitvy u sila. Z dálky je již viditelná bývalá Dohalická tvrz, která byla přestavěna …
1.8km
více »
Les Holá - pomníky bitvy r. 1866
Přírodní park
Smíšený les na Holé se nachází v prostoru rozhodující části bitvy mezi prusy a rakušany dne 3.7.1866. V lese se nachází několik šachtových hrobů, které jsou označeny křížem na pískovcovém soklu. V severozápadním cípu lesa se nachází mohutný pomník - žulový balvan, který je věnován zde pohřebenému veliteli 49. pěšího pluku plukovníkovi Victoru Binder von Bindersfeldovi a 8.…
1.9km
více »
Do pivovaru Mžany
Tipy na výlet
Jako milovníci piva jsme vyrazili do celkem nového pivovaru Lindr v Mžanech na víkendový oběd. Vystoupili jsme na zastávce Sadová a na začátku jsme šli doleva stále podél kolejí. Nejprve po silnici a dále po polní…
2km
více »
Mžany - multifunkční areál a pivovar Lindr
Tipy na výlet
Když někam vyrážíme, směřujeme to hlavně k rozhlednám. Ale když je na trase nebo v její blízkosti minipivovar, tak je to příjemné zpestření. Moc rádi ochutnáváme nová piva. Proto z Hrubého Jeseníku Jedeme do Broum…
2km
více »
Sadová - pomníky bitvy r. 1866
Pomník
Soubor pomníků na hrobech obětí bitvy Prusko-Rakouské války najdeme vedle státní silnice ve směru Hradec Králové - Jičín. K nejzajímavějším pomníkům patří pomník pruského pplk. a velitele 2. pr…
2.1km
více »
Sadová - U kanonýra Jabůrka
Dům, budova
Obec Sadová je známa zejména tím, že se v její blízkosti dne 3.7.1866 odehrála rozhodující bitva prusko-rakouské války. Budova, která je dnes známa jako Motorest U kanonýra Jabůrka během bitvy slou…
2.1km
více »
Mžany
Vesnice
Obec Mžany, která se nalézá cca 15 km severozápadně od Hradce Králové, je poprvé připomínaná roku 1404. Název obce se lidově vykládá od mlh jež se tvoří v okolí blízké říčky Bystřice. Mžany, jako blízká Sadová, byly také postihnuty bitvou Prusko-Rakouské války r. 1866, 3 pomníky na hrobech obětí jsou toho dokladem. V obci dále najdeme zvoničku, pomník ukřižování a velký pomník…
2.1km
více »
Holá - pomník bitvy r. 1866
Pomník
Pomník na Holém najdeme u státní silnice mezi č. 35 mezi Lípou a Sadovou. Jedná se o monumentální obelisk z litiny věnovaný rakouskému 49. pěšímu pluku. Na vrcholu sedí na kouli litinová plastika rakouského dvouhlavého orla. Památník byl odhalen 15.8.1896.
2.3km
více »
Popovice (HK)
Mlýn
Popovice - obec 4 km severovýchodně od Nechanic historicky doložená roku 1448 v souvislosti s tvrzí jejíž majitelem byl husita, rytíř Jan z Popovic. Během třicetileté války byla ves vyrabována, po jejím ukončení p…
2.8km
více »
Střezetice
Vesnice
Obec Střezetice se nachází cca 10 km severozápadně od Hradce Králové. První historický zápis o obci je z roku 1351. V roce 1866 byla obec postižena bitvou prusko-rakouské války, která se dne 3. července obcí prohn…
3.2km
více »
Areál Bojiště bitvy r.1866 na Chlumu
Muzeum
Areál bojiště bitvy u Hradce Králové (u Sadové) ze dne 3.7.1866 se nachází u obce Chlum cca 9 km severně od Hradce Králové. Prostor bojiště není však jen obec Chlum, ale oblast mezi Nechanicemi a Hořiněvsí, nejděs…
3.6km
více »
Soutěž 1
bod
www.turistikaprozivot.cz
Bojiště na Chlumu - Ossarium
Památník
Pseudogotické ossarium najdeme na vrcholové ploše Chlumu západně od muzea. Současné ossarium, postavené z hořického pískovce, pochází z roku 1936. Původní ossarium, které bylo zhotovené z litavského vápence, bylo pro špatný stav rozebráno.
Do sarkofágu Ossaria jsou každý rok, na den výročí bitvy, ukládány kosterní pozůstatky vojáků nalezené během roku v prostoru bojiště. Před…
3.6km
více »
Bojiště na Chlumu - rozhledna na Chlumu
Rozhledna
Ke konci 19. století, kdy na bojišti vzniklo větší množství pomníků nechal dobřenický statkář Karel Weinrich roku 1894 postavit na Chlumské pláni domek pro strážce pomníků, který dodnes stojí mezi budovou muzea a rozhlednou. V roce 1899 byla Ústředním spolkem financována stavba vyhlídkové věže vysoké 25 metrů. Věž byla slavnostně vysvěcena společně s ossariem dne 2. listopadu…
3.6km
více »
Rozhledna, muzeum - areál bojiště bitvy r. 1866 na Chlumu
Tipy na výlet
Cílem naší cesty je areál bitvy r. 1866 u obce Chlum, který se nachází cca 7-8 km severně od Hradce Králové. Prostor bojiště není jen obec Chlum, ale oblast mezi Nechanicemi a Hořiněvsí, nejděsivější boje se však …
3.6km
více »
Bojiště na Chlumu - Baterie mrtvých
Pomník
Baterie mrtvých.
Pomník rakouské jízdní dělostřelecké baterie č. 7. - Mrtvé baterie najdeme na vrcholu Chlumu nedaleko muzea. Pomník Mrtvé baterii Augusta van der Groebena dal zbudovat Komitét pro udržování po…
3.8km
více »
Soutěž 10
bodů
www.turistikaprozivot.cz
Hrádek u Nechanic
Zámek
Zámek Hrádek u Nechanic je kromě zámku Hluboká nad Vltavou nejvýznamnější českou stavbou romantické architektury postavenou po vzoru anglické gotiky. Zámek se nachází na Lubenském vrchu, 10 kilometrů západně od Hr…
6.5km
více »