Propast Macocha

Turistické cíle • Propast

Macocha - Dolní můstek • Fotografie (4) • Foto: pasatur

Vstoupit do fotogalerie (4 fotografií)

Pohled do propasti z Dolního můstku

Macocha - Horní můstek

Vstoupit do fotogalerie (4 fotografií)

Mohutná propast na Macošské náhorní plošině, do roku 1835 i nejhlubší propast světa. K hladině Dolního jezírka dosahuje hloubky 137,8 m. Nedávné výzkumy speleopotápěčů pod hladinou jezírka zjistily, že je hluboké 48,9 m. Proto současná celková hloubka Macochy činí 187,6 m. Obvod propasti oválného tvaru dosahuje úctyhodných 440 m. Vznikla propadnutím stropu velké podzemní prostory. Na dně, které je významnou botanickou lokalitou, se pod mohutným suťovým kuželem objevuje podzemní říčka Punkva. Až do roku 1941 vyvěrala z Horního jezírka (hloubka 12 m) do Dolního jezírka. Tehdy po velké povodni došlo k ucpání přívodu. Nyní vyvěrá z Červíkových jeskyní, tzv. Jalovým korytem teče po dnu propasti do Dolního jezírka a odtud dále Punkevními jeskyněmi (Čtyřicítka, Pohádková jezera). Ve stěnách propasti jsou vchody do několika jeskyní (Červíkovy, Erichovy, Pasovského, Větrné, Podmůstkové) a propastí.

Do Macochy poprvé sestoupil roku 1723 brněnský minorita P. Lazarus Schopper z míst dnešního dolního můstku. V druhé polovině 19. století je na dno propasti podniknuto několik výprav s již odborným zaměření. Velmi popularizované byly sestupy Karla Absolona v prvních letech 20. století. Od roku 1911 je dno propasti již přístupno ze dna Pustého žlebu přes nově objevené Punkevní jeskyně.

Horní část propasti je zpřístupněna vybudováním dvou vyhlídkových můstků (Horní - 138 m nade dnem a Dolní - 95 m nade dnem) zbudovaných zde koncem 19. století. Přístup na vlastní dno propasti je dnes součástí prohlídky Punkevních jeskyní. Kolem Macochy vede okružní naučná stezka, která začíná v letovisku Skalní Mlýn.

Pohled do propasti z Dolního můstku • Foto: pasatur

Propast je opředena řadou pověstí, z nichž nejznámější je o maceše, která z nenávisti do ní svrhla nevlastního syna. Ten se však při pádu zachytil o strom a pak byl zachráněn. Rozezlení vesničané zato svrhli do propasti zlou macechu.

Při pohledu na turistický směrovník u propasti máte pocit, že snad všechny cesty v Moravském krasu vedou na Macochu. Prochází zde červená, modrá zelená i žlutá značka. K tomu se ještě přidává okružní naučná stezka.

Souřadnice: 49°22'23.482"N; 16°43'47.994"E (dno propasti)

Propast Macocha včetně rozlehlého území CHKO Moravský kras je zobrazeno i na podrobné turistické mapě 1:25 000 Moravský kras.

Podobné příspěvky

Macocha - horní a dolní můstek

První vyhlídkový gloriet nad propastí byl zbudován již v roce 1820. Se stěnou Macochy je zvěčněn na několika obrazech a litografiích z té doby. Stál zde až do roku 1882, kdy se zřítil do hlubin. V témže roce byl postaven dnešní Horní můstek. Stavbu realizovala brněnská sekce Rakouského klubu turistů. Dolní můstek na protější straně propasti byl vybudován Klubem českých turistů v roce 1899. Oba můstky v letech 2001 a 2007 zrekonstruovala Správa jeskyní Moravského krasu. Jsou propojeny vycházkovým chodníkem, který vede při okraji propasti.

49°22'23.227"N; 16°43'45.543"E (Horní můstek)

49°22'25.408"N; 16°43'44.218"E (Dolní můstek)

Turistické mapy: KČT 1:50 000 č.86 Okolí Brna-Moravský kras/C1, GOL 1:25 000 Moravský kras

Propast Macocha a naučná stezka Macocha (Moravský kras)

Propast Macocha je 138,7 metrů hluboká a je největší známou otevřenou suchou propastí svého druhu v České republice i ve střední Evropě. Mohutné rozměry propasti umožňují denní osvětlení celého jejího prostoru, a proto se v krasové klasifikaci řadí k propastem typu "light hole". Hloubka 138,7 metrů je rozdíl mezi vrchní hranou propasti a hladinou Dolního jezírka.

Propast Macocha je součástí systému Amatérská jeskyně, nejdelšího jeskynního systému Moravského krasu a České republiky (délka dosud známých chodeb je asi 35 km). Samotná propast vznikla s největší pravděpodobností prolomením zesláblé klenby obrovského podzemního dómu, protékaného ponornou říčkou Punkvou. Proto také její dno částečně pokrývá suť, zbytky zborceného stropu.

Říčka Punkva vzniká soutokem celé řady ponorných zdrojnic, které protékají na území vápenců od severu i východu a spojují se v komplexu jeskyně Amatérské. Vody Punkvy se poprvé objevují na denním světle na dně Macochy, kam vtékají tzv. Jalovým korytem. Nejprve zčásti napájejí Horní jezírko (hloubka asi 13 metrů), které lze zahlédnout z horního vyhlídkového místa. Poté voda přetéká do Dolního jezírka, ukrytého mezi skalami (hloubka se zatím předpokládá přes 40 metrů - doposud nebylo dosaženo dna), aby následně znovu mizela v podzemí a protékala Punkevními jeskyněmi.

Horní část propasti dosahuje impozantních rozměrů, je dlouhá 174 metrů a široká 76 metrů. Na okraji propasti jsou dva vyhlídkové můstky. První z nich (Horní můstek) byl vybudován brněnskou sekcí Rakouského klubu turistů v roce 1882 v nejvyšším bodě. Druhý, ze kterého je dobře vidět na dno, pochází z roku 1899 a je umístěn 92 metrů nad spodní částí propasti. Dno propasti je nedílnou součástí prohlídky Punkevních jeskyní.

Výchozím bodem k návštěvě obou můstků je placené parkoviště asi 200 metrů od propasti. Nedaleko odsud je horní stanice lanové dráhy, vedoucí ke vchodu do Punkevních jeskyní. V roce 1895 byla Klubem českých turistů postavena Útulna poblíž horního můstku, která později vyhořela a následně byla obnovena jako turistická Chata na Macoše. Ve zdejší restauraci či vedlejším občerstvení se lze najíst či zahnat žízeň. Dále se zde nachází informační středisko, kde je možno si zakoupit vstupenky do Punkevních jeskyní, pohledy či suvenýry.

První písemná zmínka o sestupu člověka do Macochy pochází z roku 1723, kdy se do propasti nechal spustit mnich minoritského kláštera v Brně Lazarus Schoper. Následovaly další sestupy, které se postupně začaly měnit v odborné expedice. Poprvé došlo ke zpřístupnění suché části Punkevních jeskyní v letech 1909 až 1914 a následně v letech 1920 až 1933 se podívali první návštěvníci do Macošských vodních dómů.

Propast Macocha dostala patrně jméno podle pověsti ze 17. století, která se vypráví v různých verzích. Ve vesnici Vílémovice žil sedlák, kterému zemřela žena a zanechala po sobě malého chlapce, sirotka Martina. Za nějaký čas se sedlák znovu oženil a než se sešel rok s rokem, nové hospodyni se narodil chlapeček. To bylo radosti! Zato na Martina přišly zlé časy. Ať dělal, co dělal, nic nebylo maceše po chuti, pořád jen hubovala. Jednou v létě jel hospodář do města na trh a mladšího synka vzal s sebou. Doma zůstala panímáma, která se rozhodla jít s Martinem na jahody. Chodili po lese, až se najednou se dostali do míst, kam si málokdo z vesnice troufl. Temná, studená a hluboká propast, na jejímž dnu se zelenalo jezero. Selka řekla Martinovi, aby natrhal jahody, které rostou na okraji propasti. Ten se sice bál, ale odepřít maceše si také netroufal. Když se naklonil nad okraj propasti, tak do něho macecha strčila, až zavrávoral a spadl do hlubiny. Macecha začala nejprve prchat, ale když si uvědomila, co provedla, tak se vrátila a skočila dolů. Sedlák po svém návratu našel prázdnou chalupu. Šel tedy do lesa, volal a poslouchal. Když přišel k propasti, uslyšel pláč. Naklonil se nad hlubinu a viděl pod sebou na větvi borovice viset Martina. Běžel zpátky do vesnice, přivedl sousedy s provazy i žebříky a vytáhli nahoru Martina, od kterého se dozvěděli, jak se vše událo. Následně našli na srázu propasti šátek a bylo jim jasné, co se stalo s Macechou. Od těch dob se propasti říká Macocha, jejíž naříkání je občas z propasti slyšet.

Příjezd autem k velkému sběrnému placenému parkoviště (50,- Kč za den) není složitý. Značení od Vilémovic nebo od Ostrova u Macochy je dobré. Vlaková zastávka bude patrně nejbližší v Blansku. Ale tento druh dopravy, ani spojení autobusem (z Boskovic, Vyškova či Prostějova) nemám vyzkoušeno.

Pěšky se k propasti Macocha lze dostat od Skalního mlýna po modré turistické značce. Stezka žluté barvy vede k Macoše ze Sloupu a od Skalního mlýna, červená z Vilémovic či také ze Sloupu. Díku tomuto hustému turistickému značení je možno si naplánovat v okolí mnoho zajímavých procházek. Jedno z putování se může uskutečnit po trase Naučné stezky Macocha. Je dlouhá 6 km a má 13 zastávek. Kdo by při putování po ní byl unaven, může si cestu usnadnit jízdou ekologickým vláčkem (Skalní mlýn – Punkevní jeskyně) nebo lanovkou (Punkevní jeskyně – Horní můstek).

Ani na jednom z vyhlídkových míst se neplatí vstupné. Otevírací doba je patrně také neomezená. Uzavřeno je tudíž pouze v okamžiku, kdy se nějaký sebevrah rozhodne ukončit svůj život skokem do Macochy. Letos tomu již bylo bohužel dvakrát.

V Moravském krasu a jeho okolí jsme ještě navštívili tato zajímavá místa:

- Punkevní jeskyně:https://www.turistika.cz/mista/punkevni-jeskyne-v-moravskem-krasu--1

- jeskyně Balcarka:https://www.turistika.cz/mista/jeskyne-balcarka-tajemny-svet-skryte-podzemni-krasy

- Mariánský chrám ve Křtinách:https://www.turistika.cz/mista/mariansky-chram-v-mestyse-krtiny

- městys Sloup:https://www.turistika.cz/mista/mestys-sloup-a-sloupsko-sosuvske-jeskyne

- poutní chrám v městyse Sloup:https://www.turistika.cz/mista/poutni-chram-panny-marie-bolestne-v-mestyse-sloup

- geopark v obci Rudice:https://www.turistika.cz/mista/zajimavy-i-poucny-geopark-v-obci-rudice

- Josefovské údolí a Býčí skála:https://www.turistika.cz/mista/naucna-stezka-josefovske-udoli-byci-skala-vyver-jedovnickeho-potoka

- Stará huť a muzeum:https://www.turistika.cz/mista/stara-hut-hut-frantiska-a-muzeum-zelezarstvi

- Malá Macocha:https://www.turistika.cz/mista/mala-macocha--1

- naučná stezka Jedovnický potok:https://www.turistika.cz/mista/jedovnicky-ci-podomsky-potok-naucna-stezka

- skalní útvar Kolíbky:https://www.turistika.cz/mista/skalni-utvar-kolibky-v-moravskem-krasu

- propadání Jedovnického potoka:https://www.turistika.cz/mista/rudicke-propadani-jedovnickeho-podomskeho-potoka

- zřícenina hradu Holštejn:https://www.turistika.cz/mista/zricenina-hradu-holstejn

- ATC Jedovnice:https://www.turistika.cz/rady/atc-olsovec-jedovnice

- netradiční kostel v Jedovnicích:https://www.turistika.cz/mista/velice-zajimavy-kostel-sv-petra-a-pavla-v-mestyse-jedovnice

- větrný mlýn v obci Rudice:https://www.turistika.cz/mista/rudice-vetrny-mlyn

- rozhledna Podvrší u Veselice:https://www.turistika.cz/mista/rozhledna-podvrsi-u-veselice-infocentrum-a-prodej-regionalnich-vyrobku

- kostel sv. Cyrila a Metoděje v obci Bílovice nad Svitavou:https://www.turistika.cz/mista/obec-bilovice-nad-svitavou-a-farni-kostel-sv-cyrila-a-metodeje

Další má povídání o některých navštívených místech a cestách se nacházejí na mém blogu: https://cestou-necestou-s-matejem.blogspot.com/ a také na stránkách iDNES: http://pavelliprt.blog.idnes.cz/

Poslední aktualizace: 1.9.2014

Nadmořská výška:

492 metrů nad mořem

Propast Macocha na mapě