Prostředníkův statek čp. 71 v Sendražicích

Tento statek nesl původně staré čp. 67. Původním majitelem gruntu byl Jiří Prostředník, který ho rozdělil na 2 díly. První držel Jan Hrubý a druhý převzal 11. března 1792 nejmladší syn Jiří Prostředník, který za něj vyplatil 741 zlatých 25 krejcarů. Vlastně nejen za statek, ale i jeho inventář, který byl tehdy tvořen: 3 klisnami, krávou, odstaveným teletem, prasnicí, vozem se vším příslušenstvím, okovaným kolem, polovinou neokovaného vozu, pluhem, bránami, velkým řetězem, podávkami, hnojnými vidlemi, vidlemi k peci, velkou a malou sekerou, nebozezem, dlátem, velkou pilou, lopatou, kopáčem na hnůj, truhlou a starou almarou. Sama živnost obsahovala 18 jiter a 923 čtverečných sáhů polí, 757 čtverečných sáhů luk a zahrad a 1 148 čtverečných sáhů pastvin. Kontribuce bylo placeno 21 zlatých a 4 ¾ krejcaru, urbánních povinnosti 29 zlatých a 3 krejcary a desátku 1 zlatý a 17 krejcarů. Podle závěti ze 28. října 1824 převzal živnost jeho syn Jiří Prostředník za 614 zlatých 52 krejcarů. Po jeho smrti zůstala jeho vdova se 2 syny – Jiřím, který byl „na smyslech tupý“ (mentálně zaostalý), a Janem, jenž zrovna sloužil ve vojsku.

Právě jemu byl statek v hodnotě 614 zlatých a 62 krejcarů připsán, a to 28. února 1832. Za něj došlo k přestavbě statku, kdy byla vyzděna jeho obytná část a chlévy, což můžeme vidět z indikační skici stabilního katastru z roku 1840 od geometra 2. třídy Wilhelma von Hillmayra (viz https://ags.cuzk.cz/archiv/openmap.html?typ=skicic&idrastru=HRA446018400). Stalo se tak někdy po jeho sestavení, neboť tyto změny jsou do něj zaneseny dodatečně. Jan Prostředník zemřel 30. listopadu 1847 a živnost, krátce vedená vdovou Annou, roz. Černou, byla 8. listopadu 1848 zapsána za 3 099 zlatých 46 krejcarů synovi Václavu Prostředníkovi, který se následně stal až nevšedním zjevem nejen rodné obce, nýbrž celého okolí, protože byl absolventem nižší reálky a nebýt ujmutí se rodného statku, určitě by lehce získal vysokoškolské vzdělání. Nedlouho po získání statku k němu přikoupil 2 stavení s pozemky, čímž ho dost rozšířil a počátkem 70. let 19. století opětovně přebudoval, což nám dokládá reambulace stabilního katastru z roku 1877 (viz https://ags.cuzk.cz/archiv/openmap.html?typ=omc&idrastru=B2_a_4C_6758_3). Svojí šetrností a podnikavostí byl široko daleko znám. Se svým sousedem Václavem Hrubým postavil společnou sušárnu lnu, v roce 1895 založil Hospodářsko-čtenářskou besedu, roku 1902 Spořitelní a záložní spolek v Sendražicích a v roce 1905 Rolnické družstvo pro zpracování a prodej zemědělských plodin, v jehož rámci byla ještě téhož roku vybudována sušárna čekanky.

Na dno ho nedostalo ani to, že ho roku 1885 opustil jeho milovaný syn František (18. srpna 1884 - 11. prosince 1885) a později také syn Josef (21. března 1877 - 24. února 1900). Jeho velkou zálibou byl rovněž chov koní, kteří byli skutečně přehlídkoví a péči o ně věnoval velký čas. Jednalo se o takovou svébytnou vizitku onoho statku, jehož část byla rovněž pronajímána k bydlení, např. v roce 1889 zde žil se svou rodinou podruh a krejčí Josef Šimon, který pocházel z Rosnic. Roku 1887 obdržel spolkovou bronzovou medaili a diplom za své koně na Krajinské hospodářské a průmyslové výstavě v Jaroměři a obdobná ocenění přivážel i z jiných přehlídek a výstav. V roce 1914 se zasloužil o elektrifikaci obce (Hospodářské družstvo pro rozvod a upotřebení elektrické energie) a fungoval i jako zatímní předseda melioračního družstva Trotinka, člen výboru rolnického cukrovaru v Předměřicích nad Labem a vedle toho byl dlouholetým obecním zastupitelem a starostou. Zemřel 11. prosince 1932.

To již statek patřil Janu Prostředníkovi, který kráčel ve šlépějích svého otce, protože společensky a politicky se začal angažovat již v mládí, a to jako člen výboru organizace agrárního dorostu v okrese Jaroměř. Vedle toho byl později vlastníkem zdejší kruhové cihelny, členem dozorčí rady Družstevní mlékárny Mlékařského hospodářského družstva v Hradci Králové, ředitelství Okresní záložny hospodářské v Jaroměři a výboru Společných rolnických cukrovarů v Předměřicích nad Labem, předsedou roku 1931 ustaveného Vodního družstva Trotinka, výraznou postavou okresní odbočky Zemědělské jednoty v Jaroměři, obecním zastupitelem i starostou a známým chovatelem teplokrevných koní, jež získaly řadu ocenění na mnoha tehdejších výstavách.

Cihelnu i statek provozoval Jan Prostředník i během německé okupace, a to až do svého úmrtí v roce 1943, kdy je převzal jeho syn. 22. července 1945 přišel statek o část střešní krytiny, když zasáhla obec i její okolí větrná smršť. V 50. letech 20. století došlo k zabrání statku státem a jeho přičlenění ke státnímu statku. Majitel Jan Prostředník se stal jeho zaměstnancem. 23. července 1958 zasáhla obec opět vichřice, která očesala z čp. 71 část krytiny. Později došlo k likvidaci zdejší farmy, náležející pod Čs. státní statky, takže v roce 1963 získalo JZD nejen pozemky po ČSSS, ale také hospodářské budovy v čp. 80 a 71. 25. června 1963 přišla do obce velká bouřka se silným větrem a deštěm. Díky tomu se zřítil západní cihlový štít stodoly Vratislava Duška v čp. 72 a spadl na kůlnu u čp. 71, kterou zlikvidoval. Z toho je vidět, jak se JZD staralo o budovy, v nichž hospodařilo. Později se vrátilo vše do soukromých rukou, statek získal novou fasádu, došlo k výměně oken, opravě komínů, oplechování a dalším potřebným pracím. Dnes tato nemovitost patří Marcelovi a Romaně Brandejsovým. A co k tomu říci na závěr? „Člověče, když půjdeš kolem, vzpomeň těch, kteří se o tuto obec tolik zasloužili a postupem času se na ně a jejich odkaz pozapomnělo! Nikomu a ničemu by se tak nemělo nikdy stát!“