Radnice ve Vamberku
Ve městě byla vždy vedle kostela nejpřednějším místem radnice, protože měla být sídlem a stánkem moudrosti, práva a spravedlnosti, i když tomu ve skutečnosti bylo málokdy a tato slova platí de facto do dnešní doby.
Sama vamberecká radnice stávala vždy na současném místě, na jižní straně náměstí uprostřed souvislé řady domů. Nejstarší zachované zprávy o ní pocházejí ze 16. století, i když radnice se tu musela nacházet již dříve, ale na jiném místě než dnes. Zprávy o její existenci a umístění se však nedochovaly. V roce 1595 koupila obec Starého Vamberka s povolením Albrechta Pecingara z Bydžína na Hradišti a Starém Vamberce dědičně dům Jiříka Stanovského (v polovici jeho položený) se zahrádkou, ale bez role, a učinila z něho radniční dům. Tehdy byl primasem Jakub Havel a purkmistrem Štěpán Boček.
V dalších letech byla radnice se starým čp. 56 a novým čp. 1 mnohokrát přestavována a upravována podle potřeb. Roku 1661 byl v radnici nově vybudován a vyklenut sklep. V roce 1693 byly vystavěny na radnici velká a malá věž, na něž věnoval Jan Adam Záruba z Hustířan na Vamberku ze svých důchodů 10 zlatých a navíc daroval určitý obnos rovněž na korouhev, makovici a zvony. Z městských důchodů tak bylo vyplaceno 45 zlatých 25 krejcarů.
Problémem však bylo to, že již za Kašpara z Grambů se ocitla radnice pod robotním závazkem a teprve roku 1637 po mnohých prosbách osvobodila vdova Magdalena z Grambů radniční dům od všech platů a robot.
V roce 1860 zakoupila obec od manželů Josefa a Marie Fistrových dům čp. 28 za 3 800 zlatých jednak pro obecní úřadování, protože stará radnice nebyla dost bezpečná pro případ ohně, jednak pro jiné možné případy „za příčinou nového zorganisování říše rakouské“. V noci ze 27. na 28. listopad 1879 se vznítila v radnici dřevěná stěna, ale díky včasnému zásahu místních lidí se oheň nerozšířil na dřevěný kryt objektu, jenž sousedil s celou řadou dřevěných budov. Díky tomu byla urychlena výstavba nové radnice, přičemž stará radnice byla zbořena roku 1880. Josef F. Král ji ve své knize „Paměti města Vamberka nad Zdobnicí“ z roku 1927 popisuje takto:
„Byl to dům o jednom poschodí. Přední přízemí zaujímala podsíň s obloukovitým loubím; z podsíně se vystupovalo do podélné předsíně a z té v pozadí se vcházelo do místnosti hostinské, obyčejné to venkovské šenkovny. Vlevo u vchodu se nalézal průjezd. Do 1. poschodí se vystupovalo po úzkých, dřevěných a příkrých schodech. Tam byla prostranná síň (sál), ve které se odbývaly obecní schůze, z té pak se vcházelo do menší světnice, obecní to úřadovny. Obě ty místnosti měly vyhlídku na náměstí.
Vpředu strměla vysoká, úzká, dřevěná vížka se strojem hodinovým. V sále odbývaly se též občas společenské zábavy.
Ve staré radnici měla též původně své sídlo r. 1867 založená Měšťanská beseda, kteráž však již r. 1868 přesídlela Na Hrad.“
Na místě zbourané původní budovy byla v roce 1881 vybudována nová radnice, a to nákladem 25 000 zlatých. Její plány zhotovil varnsdorfský stavitel Gottloba (v mnohých pramenech užívána též česká verze jména - Bohuslav) Alber a stavební práce měl na starosti mistr zednický Josef Bossner z Prahy. K posvěcení nových úředních místností mělo dojít podle již zmíněných „Pamětí města Vamberka nad Zdobnicí“ 12. června 1881, ale ve skutečnosti k této slavnosti došlo až 20. listopadu téhož roku, což dokazuje krátký článek v „Pražském denníku“ z 25. listopadu 1881.
Tehdy to byla velká sláva! O to větší, že následovala rok po vysvěcení zdejší školy (7. listopadu 1880). V 9.00 hod. se sešlo městské zastupitelstvo, místní spolky a pozvaní hosté v dosavadní obecní úřadovně, jež byla po dobu stavby umístěna v kaplance farního domu, odkud se účastníci slavnosti odebrali do chrámu sv. Prokopa, kde byla provedena skladba „Přijď sv. Duše“. Odtud zamířil průvod do novostavby radnice, v jejíž zasedací síni zapěl zpěvácký sbor skladbu „Otče náš“ od K. Bradského. Poté promluvil obecní starosta Jan Stöhr, po němž posvětil úřední místnosti rychnovský děkan a vikář P. Vincenc Kleprlík s asistencí mnoha duchovních z celého okolí. Po posvěcení radnice odešel průvod zpět do kostela, kde byly provedeny služby Boží, jež byly zakončeny hymnem „Tedeum“. Před slavnou zpívanou mší sv. ještě vyjonal slavnostní kázání místní farář P. Jan Urban. Po odbytí služeb Božích se v sále nové radnice uskutečnila společná hostina a večer divadelní představení Goetheova „Egmonta“, před kterým Josef Kubias z čp. 62 přednesl proslov spolu s básní od P. Jana Urbana. Výnos hry byl věnován na ošacení a obutí místních pilných a chudých školáků.
Od té doby byly v jejím přízemí umístěny místnosti Měšťanské besedy, ale její knihovna s téměř 1 000 svazky byla umístěna v obecní úřadovně. Objekt posloužil různým významným akcím, hned po jeho dokončení totiž bylo do sálu v 1. poschodí přeneseno jeviště místních divadelních ochotníků, cvičili tu nějaký čas místní sokolové a na konci července 1894 byla v jeho sále uspořádána národopisná výstavka vamberské farnosti, příprava to na zemskou národopisnou výstavu. Dodejme ještě, že svým účelům nová radnice nadále slouží, pouze v roce 1993 došlo k její rekonstrukci, jejíž plány zhotovil architektonický atelier A09 akademického architekta Karla Rulíka spolu s Ing. arch. Pavlem Kramářem. V následujících letech pak byly provedeny ještě další práce, a to zejména v interiéru objektu, který je stále jednou z nejhezčích ozdob vambereckého náměstí.
Sama vamberecká radnice stávala vždy na současném místě, na jižní straně náměstí uprostřed souvislé řady domů. Nejstarší zachované zprávy o ní pocházejí ze 16. století, i když radnice se tu musela nacházet již dříve, ale na jiném místě než dnes. Zprávy o její existenci a umístění se však nedochovaly. V roce 1595 koupila obec Starého Vamberka s povolením Albrechta Pecingara z Bydžína na Hradišti a Starém Vamberce dědičně dům Jiříka Stanovského (v polovici jeho položený) se zahrádkou, ale bez role, a učinila z něho radniční dům. Tehdy byl primasem Jakub Havel a purkmistrem Štěpán Boček.
V dalších letech byla radnice se starým čp. 56 a novým čp. 1 mnohokrát přestavována a upravována podle potřeb. Roku 1661 byl v radnici nově vybudován a vyklenut sklep. V roce 1693 byly vystavěny na radnici velká a malá věž, na něž věnoval Jan Adam Záruba z Hustířan na Vamberku ze svých důchodů 10 zlatých a navíc daroval určitý obnos rovněž na korouhev, makovici a zvony. Z městských důchodů tak bylo vyplaceno 45 zlatých 25 krejcarů.
Problémem však bylo to, že již za Kašpara z Grambů se ocitla radnice pod robotním závazkem a teprve roku 1637 po mnohých prosbách osvobodila vdova Magdalena z Grambů radniční dům od všech platů a robot.
V roce 1860 zakoupila obec od manželů Josefa a Marie Fistrových dům čp. 28 za 3 800 zlatých jednak pro obecní úřadování, protože stará radnice nebyla dost bezpečná pro případ ohně, jednak pro jiné možné případy „za příčinou nového zorganisování říše rakouské“. V noci ze 27. na 28. listopad 1879 se vznítila v radnici dřevěná stěna, ale díky včasnému zásahu místních lidí se oheň nerozšířil na dřevěný kryt objektu, jenž sousedil s celou řadou dřevěných budov. Díky tomu byla urychlena výstavba nové radnice, přičemž stará radnice byla zbořena roku 1880. Josef F. Král ji ve své knize „Paměti města Vamberka nad Zdobnicí“ z roku 1927 popisuje takto:
„Byl to dům o jednom poschodí. Přední přízemí zaujímala podsíň s obloukovitým loubím; z podsíně se vystupovalo do podélné předsíně a z té v pozadí se vcházelo do místnosti hostinské, obyčejné to venkovské šenkovny. Vlevo u vchodu se nalézal průjezd. Do 1. poschodí se vystupovalo po úzkých, dřevěných a příkrých schodech. Tam byla prostranná síň (sál), ve které se odbývaly obecní schůze, z té pak se vcházelo do menší světnice, obecní to úřadovny. Obě ty místnosti měly vyhlídku na náměstí.
Vpředu strměla vysoká, úzká, dřevěná vížka se strojem hodinovým. V sále odbývaly se též občas společenské zábavy.
Ve staré radnici měla též původně své sídlo r. 1867 založená Měšťanská beseda, kteráž však již r. 1868 přesídlela Na Hrad.“
Na místě zbourané původní budovy byla v roce 1881 vybudována nová radnice, a to nákladem 25 000 zlatých. Její plány zhotovil varnsdorfský stavitel Gottloba (v mnohých pramenech užívána též česká verze jména - Bohuslav) Alber a stavební práce měl na starosti mistr zednický Josef Bossner z Prahy. K posvěcení nových úředních místností mělo dojít podle již zmíněných „Pamětí města Vamberka nad Zdobnicí“ 12. června 1881, ale ve skutečnosti k této slavnosti došlo až 20. listopadu téhož roku, což dokazuje krátký článek v „Pražském denníku“ z 25. listopadu 1881.
Tehdy to byla velká sláva! O to větší, že následovala rok po vysvěcení zdejší školy (7. listopadu 1880). V 9.00 hod. se sešlo městské zastupitelstvo, místní spolky a pozvaní hosté v dosavadní obecní úřadovně, jež byla po dobu stavby umístěna v kaplance farního domu, odkud se účastníci slavnosti odebrali do chrámu sv. Prokopa, kde byla provedena skladba „Přijď sv. Duše“. Odtud zamířil průvod do novostavby radnice, v jejíž zasedací síni zapěl zpěvácký sbor skladbu „Otče náš“ od K. Bradského. Poté promluvil obecní starosta Jan Stöhr, po němž posvětil úřední místnosti rychnovský děkan a vikář P. Vincenc Kleprlík s asistencí mnoha duchovních z celého okolí. Po posvěcení radnice odešel průvod zpět do kostela, kde byly provedeny služby Boží, jež byly zakončeny hymnem „Tedeum“. Před slavnou zpívanou mší sv. ještě vyjonal slavnostní kázání místní farář P. Jan Urban. Po odbytí služeb Božích se v sále nové radnice uskutečnila společná hostina a večer divadelní představení Goetheova „Egmonta“, před kterým Josef Kubias z čp. 62 přednesl proslov spolu s básní od P. Jana Urbana. Výnos hry byl věnován na ošacení a obutí místních pilných a chudých školáků.
Od té doby byly v jejím přízemí umístěny místnosti Měšťanské besedy, ale její knihovna s téměř 1 000 svazky byla umístěna v obecní úřadovně. Objekt posloužil různým významným akcím, hned po jeho dokončení totiž bylo do sálu v 1. poschodí přeneseno jeviště místních divadelních ochotníků, cvičili tu nějaký čas místní sokolové a na konci července 1894 byla v jeho sále uspořádána národopisná výstavka vamberské farnosti, příprava to na zemskou národopisnou výstavu. Dodejme ještě, že svým účelům nová radnice nadále slouží, pouze v roce 1993 došlo k její rekonstrukci, jejíž plány zhotovil architektonický atelier A09 akademického architekta Karla Rulíka spolu s Ing. arch. Pavlem Kramářem. V následujících letech pak byly provedeny ještě další práce, a to zejména v interiéru objektu, který je stále jednou z nejhezčích ozdob vambereckého náměstí.
GPS souřadnice:
uložit .gpx soubor
(50.117, 16.290)
Poslední aktualizace: 29.11.2024
Vyhledání vlakového spojení na výlet
Byl jsem zde!
Zapamatovat
Vamberk
Vyhledání vlakového spojení
Příspěvky z okolí Radnice ve Vamberku
Vamberk - nejen krajka
Tipy na výlet
Při cestě do jižní části Orlických hor, nebo při výletu na hrad Potštejn, či k zámku v Častolovicích se můžeme zastavit ve Vamberku, resp. na Husově náměstí. Když se řekne Vamberk tak si zcela jistě většina z nás …
0.2km
více »
Vamberk
Městečko
Vamberk leží ve Východních Čechách, jižním směrem od města Rychnov nad Kněžnou. Město se rozkládá v podhůří Orlických hor a převážně na levém břehu řeky Zdobnice. Město je známé svou…
0.2km
více »
Vamberk - Husovo náměstí, soubor památek
Náměstí
Husovo náměstí ve Vamberku, nabízí několik zajímavostí. Krom Muzea krajky je to zejména morový sloup se sochou Panny Marie z roku 1699, který nechal postavit Adam Záruba z Hustířan. Nedaleko u základní školy byl v roce 1928 postaven pomník obětem 1. sv. války. Cca uprostřed náměstí stojí novorenesanční kašna z roku 1869 od Františka Veitha. Kašna původně sloužila jako…
0.2km
více »
Soutěž 5
bodů
www.turistikaprozivot.cz
Muzeum krajky Vamberk
Muzeum
Expozice provází návštěvníky vývojem krajky v Čechách od 18. století. Vychází z lidového krajkářství, naznačuje rozdíly v použití krajky v lidovém a měšťanském oděvu a také rozhodující slohové a pedagogické vlivy, které krajku měnily ve výrazu i funkci. Na tvorbu zakladatelských osobností české moderní krajky, která se stala světovým pojmem již ve dvacátých letech minulého století, navazují díla jejich …
0.3km
více »
XVI. Mezinárodní setkání krajkářek ve Vamberku
Tipy a novinky
Ve dnech 28. – 30. června se ve Vamberku bude již po šestnácté konat Mezinárodní setkání krajkářek. Návštěvníci této akce se mohou těšit na bohatý program, na jehož přípravách se podílí osm organizací…
0.3km
více »
Tradiční vamberecké krajkářství zapsáno do Seznamu nemateriálních statků tradiční lidové kultury ČR
Tipy a novinky
Když zaslechnete jméno města Vamberk, často se vám k němu vybaví i slovo krajka. Vamberecká krajka je totiž proslulá jak v naší zemi, tak i po celém světě. Snaha o udržení tradice tohoto krásného řemesla se vyplatila. Tradiční vamb…
0.3km
více »
turistické rozcestí Vamberk - Husovo náměstí
Rozcestí
Turistický rozcestník, který se nachází na Husově náměstí ve Vamberku, ukazuje turistům cestu do tří směrů. Po žluté ve směru Vamberk, žst - chata Na Vyhlídce, po modré ve směru Kostelec nad Orlicí, Doudleby nad Orlicí - Julinčino údolí, Říčky a po zelené ve směru Vamberk - Litice nad Orlicí.
0.3km
více »
Vamberk - muzeum krajky
Muzeum
Muzeum krajky ve Vamberku se nachází ve spodní části náměstí naproti kostelu sv. Prokopa. Návštěvníkům nabízí expozici vývoje české krajky od 18. století. Zastoupeny jsou především krajky paličkované, ale i krajky zhotov…
0.3km
více »
Soutěž 1
bod
www.turistikaprozivot.cz
Vamberk - kostel sv. Prokopa
Kostel
Barokní Kostel sv. Prokopa ve Vamberku byl postaven v letech 1712-13 v místě kostela původního ze 14. století. V roce 1898 byl poničen, následná rekonstrukce vtiskla kostelu podobu v jaké je znám dnes. V kostele se nachází původní gotická monstrance z 15. století a barokní cínová křtitelnice z roku 1691. Pod kostelem se nachází krypta s dochovanými mumiemi z 17. a 18. století.…
0.3km
více »
Z Vamberka přes Vrbice (a Potštejn) přímo do Pekla
Tipy na výlet
I když by se to někomu podle názvu článku nemuselo zcela pozdávat, jedná se o výlet velmi příjemný až romantický. Výlet, který kromě slavné vamberské krajky nabídne i půvabné památky,…
0.4km
více »
turistické rozcestí Vamberk - žst. nádraží
Rozcestí
Turistický rozcestník, který se nachází ve Vamberku u nádraží, ukazuje turistům cestu ve dvou směrech. Po žluté ve směru Vamberk, žst - chata Na Vyhlídce a po modré ve směru Kostelec nad Orlicí, Doudleby nad Orlicí - Julinčino údolí, Říčky.
0.5km
více »
Vamberk – sochy českých světců na Malém Karlově mostě
Socha
Kamennému mostu, který ve východočeském Vamberku překlenuje řeku Zdobnici, se celkem právem říká „Malý Karlův most“. Je sice podstatně mladší než jeho starší pražský „bráška“, ale svou…
0.5km
více »
Vamberk - most přes Zdobnici
Most
Vamberecký kamenný most přes řeku Zdobnici byl postaven v letech 1864 - 65, pro svoji sochařskou výzdobu je nazýván Malý Karlův most. Autorem soch je sochařský mistr Harnach z Vysokého Mýta. Sochy českých světců p…
0.5km
více »
Vamberk - kaple sv. Barbory
Kaple
Hřbitovní Kaple sv. Barbory byla postavena v barokním slohu roku 1697, jedná se o nejstarší památku ve městě. Na přilehlém hřbitově se nalézají hrobky místních významných rodáků, např. loutkařské rodiny Kopeckých,…
0.5km
více »
Kaplička Všech svatých u Vamberka
Kaple
Malebná barokní kaplička Všech svatých byla opravena v roce 1826 za papeže Lva XII., o čemž vás informuje nápis nad jejím vchodem.V roce 1866, za prusko-rakouské války, probíhaly bitvy i …
0.6km
více »
Vamberk - Litice
Trasa
Až se někdy pojedete podívat do Vamberka do Muzea krajky, spojte svůj výlet s krásnou relaxační procházkou. Auto nechte nejlépe v Doudlebách, do Vamberka si sjeďte "Kufrem" po místní lokálce…
0.6km
více »
Vamberk - Studánka - Ivanské jezero - Rychnov nad Kněžnou
Trasa
Slibované krásné počasí na velikonoční neděli si žádalo nechat práci prací a vyrazit do probouzející se jarní přírody. Trochu to komplikoval čas posunutý v noci o hodinu dopředu, komu by se …
0.6km
více »
Zajímavá expozice starých technických exponátů a kuriozit ve Vamberku
Muzeum
Přijíždíme-li do Vamberku od Žambeku po Žamberecké ulici míjíme po levé straně náměstí Dr. Lützova, zde odbočíme vlevo do Bulharské ulice. Na rohu ulice a náměstí stojí starý dům z…
0.7km
více »
Peklo nad Zdobnicí (Vamberk) - krytý dřevěný most
Most
V malé vísce Peklo, která je dnes už částí města Vamberk, najdeme krásnou technickou i kulturní památku pocházející z roku 1840. Tou je roubený krytý most nad řekou Zdobicí, který je u nás…
1.9km
více »
Soutěž 1
bod
www.turistikaprozivot.cz
Dřevěný věšadlový most u Pekla nad Zdobnicí
Most
Jižně od obce Peklo nad Zdobnicí byl v r. 1840 vybudován přes řeku krytý dřevěný most věšadlové konstrukce. Je 17,2 m dlouhý a uvnitř přes 5 m široký. Vnější šířka mostu je 6,2 m, díky čemuž p…
2km
více »
Pozoruhodné fresky na zámku v Doudlebech
Tipy na výlet
Doudlebský zámek nalezneme nedaleko Vamberka. Jedná se o zámek s nádhernými interiéry, který by určitě neměl ujít vaší pozornosti. Kromě nádherných interiérů je zámek také jedinečný tím, že od jeho postavení patři…
2.3km
více »
Soutěž 5
bodů
www.turistikaprozivot.cz
Zámek Doudleby nad Orlicí klenot východních Čech
Tipy a novinky
Malebný, pozdně renesanční zámek plný ojedinělostí a unikátů, kde zaplesá srdce nejen historikům. Příjeďte pro poučení i zábavu, do příjemného prostředí s nádechem bohaté historie. …
2.3km
více »
Doudleby nad Orlicí
Zámek
Malebný zámek stojí na pravém břehu řeky Divoké Orlice. Zámek se nachází na Rychnovsku v Královéhradeckém kraji. Jednopatrový zámek má čtyři křídla, obklopující arkádové nádvoří. Vnější fasády včetně komínů zdobí …
2.4km
více »
Soutěž 5
bodů
www.turistikaprozivot.cz
Zámek Potštejn
Zámek
Barokní zámek v Potštejně je dalším důvodem, proč toto malé městečko navštívit. Nachází se v centru obce a protože byl za komunistického režimu značně poničen, prochází v současnosti…
4.4km
více »
Hrad Potštejn
Hrad
Hrad Potštejn leží v podhůří Orlických hor, ve stejnojmenné obci, asi 5 km od města Vamberk. Hrad je přístupný pro veřejnost od dubna do října. Prohlídka hradu probíhá s průvodcem a trvá přibližně 45 min. Vstupné …
4.4km
více »
Soutěž 5
bodů
www.turistikaprozivot.cz
Potštejn - hrad
Hrad
Rozlehlé zříceniny hradu Potštejn stojí na vysokém zalesněném kopci. Potštejn se nachází v Královéhradeckém kraji, jižním směrem od Rychnova nad Kněžnou. Potštejn lze navštívit od dubna do října denně kromě ponděl…
4.8km
více »
Soutěž 1
bod
www.turistikaprozivot.cz
Rychnov nad Kněžnou
Zámek
Raně barokní zámek se vypíná nad údolím Kněžné a je výraznou dominantou města Rychnova nad Kněžnou, nacházejícího se v Královéhradeckém kraji. Zámek je otevřen v dubnu a říjnu o víkendech a svátcích a od května do…
5km
více »
Rychnov nad Kněžnou
Město
Rychnov nad Kněžnou leží ve Východních Čechách, východním směrem od města Hradec Králové. Město se rozkládá pod vrcholky Orlických hor a na levém břehu řeky Kněžná. Jihozápadním směrem od města byl založen rozlehl…
5.1km
více »
Soutěž 5
bodů
www.turistikaprozivot.cz
Kostelec nad Orlicí
Zámek
Zámek byl postaven v empírovém stylu v letech 1829-1833 podle plánů vídeňského architekta Jindřicha Kocha pro hraběte Josefa Kinského, jehož rodině kostelecké panství patřilo od roku 1796.…
6.3km
více »
Častolovice-zámek
Zámek
Častolovice jsou v okrese Rychnov nad Kněžnou v Orlické tabuli, 8 km jihozápadně od Rychnova nad Kněžnou a 2,5 km západně od Kostelce nad Orlicí. Zámek je u hlavní silnice na Hradec Králové, na soutoku…
7.4km
více »