Rakousko – Salzkammergut (Solná komora): Hallstatt

Rakousko – Salzkammergut (Solná komora): Hallstatt (9/2019)

Na jihu rakouské oblasti Salzkammergut (Solná komora) ve spolkové zemi Oberösterreich (Horní Rakousko) leží Hallstatt (čti: Halštat) – krásné a malebně položené historické městečko, jehož stará část natěsnaná na břehu Hallstattského jezera pod srázy Solné hory (Salzberg) má bohatou historii spojenou s těžbou soli. Salzberg totiž ukrývá nejstarší solný důl na světě - tradice těžby soli zde sahá až do střední doby bronzové (1 500 let př. n. l.). Ve starší době železné se tady vytvořila kultura, kterou archeologové nazvali podle pohřebiště nalezeného v Solné hoře, jako kulturu hallstattskou. Někdy se označuje celá starší doba železná ve střední Evropě jako doba hallstattská (800 – 400 let př. n. l.).

Pohřebiště objevil v roce 1846 hornický mistr z Hallstattu, bylo zde nalezeno více jak tisíc hrobů, některé s bohatou výbavou. Dále zde byly nalezeny nástroje na dobývání soli – bronzové a železné krumpáče, lopaty, kožené vaky na vynášení soli. Díky konzervačním účinkům soli se zachovaly také kousky vlněných a lněných tkanin i s původními barvami. Senzaci přinesl rok 1737, kdy horníci našli muže v soli – mumifikované pozůstatky hornického dělníka. Mumie se bohužel nedochovala, protože ji tehdy lidé pohřbili na hallstattském hřbitově.

Historická část Hallstattu je v podstatě jedna ulice a náměstíčko se sloupem sv. Trojice, většina měšťanských domů na náměstí pochází ze 16. století. Část hallstattských domů byla postavena pro nedostatek místa na kůlech v jezeře. Kulisu obce doplňují dva kostely – starší katolický Nanebevzetí panny Marie, nazývaný také Maria am Berg, je umístěný na kopci, uvnitř je nádherný pozdně gotický oltář. Dole na břehu jezera stojí mladší evangelický farní kostel se štíhlou věží. U katolického kostela je hřbitov a malá kostnice v kapli sv. Michaela. V kostnici jsou uloženy lebky místních nebožtíků, kteří byli vykopáni z hrobů, aby uvolnili místo dalším – nedostatek místa se projevuje i takovým způsobem. U kostnice sedí v prosklené budce výběrčí poplatku za vstup (1,5 Euro). Během naší návštěvy v září 2019 byla bohužel věž evangelického kostela v lešení, což částečně ubírá fotografiím na atraktivitě.

Nová část Hallstattu - Lahn se rozkládá jižně od historické části v údolí Echerntal v nivě potoka Waldbach – jsou tu parkoviště, nástupní stanice lanovky, kemp. Pokud pokračujete údolím dál od jezera, přijdete k vyhlídkám na vodopády tekoucí z hor. Turistická stezka odtud pak pokračuje dále do hor k chatě Wiesberghaus a ještě dále do horského světa Dachsteinu.

Popularita starého Hallstattu způsobuje, že městečko o zhruba 750 stálých obyvatelích navštíví ročně kolem 600 tisíců turistů. Naprosto převažují návštěvníci z Asie. V Hallstattu uvidíte snad nejvíc Číňanů mimo území Číny. Hallstatt je zapsán na seznamu světového dědictví UNESCO a často se také objevuje v kalendářích a jiných čínských propagačních materiálech jako symbol Rakouska a jako jeden z nejkrásnějších turistických cílů světa. V Číně je Hallstatt tak populární, že zde v roce 2012 v čínské provincii Kuang-tung dokonce postavili kopii Hallstattu (podle fotek pořízených v Rakousku) jako developerský projekt pro bydlení určený majetným Číňanům. Následkem bylo, že se návštěvnost originálu ještě zvýšila. Jak by tu bylo krásně, kdyby ...

Těžký život místních dokladují také ve městě všudypřítomné cedule s nápisy v angličtině a čínštině jako: Neřvěte tady! Nevstupujte na soukromý pozemek! Nevstupujte do budovy! Neodhazujte zde odpadky! apod. Na druhou stranu cestovní ruch přináší místním peníze. I když osobně jsem měla dojem, zrovna tito asijští návštěvníci tady nic nekupují, pouze všechno fotí.

V únoru 2019 se zastupitelé města rozhodli přistoupit k omezení počtu autobusů, které do městečka vpustí. S automobily si městečko ještě poradit umí, ale s autobusy už je to těžší - v roce 2014 dovezlo turisty do Hallstattu asi 7 900 autobusů, ale v roce 2018 už jich bylo 19 300. Každý autobusový zájezd bude muset mít povolení vjezdu na určitý den a hodinu, jinak v Hallstattu nezaparkuje. Povolenku si cestovní agentura bude muset zakoupit tři měsíce dopředu. Opatření by mělo začít platit od jara 2020.

Možná tu pak bude větší klid. Dnes z vlastní zkušenosti doporučuji - přijeďte sem brzy ráno. Nájezdy čínských návštěvníků, kterým jsou nápisy Neřvěte! naprosto lhostejné, začínají kolem deváté hodiny. Do té doby ale stihnete pofotit nejen malebné uličky, ale ranní slunce také příznivě svítí na panorama Hallstattu od severovýchodu - a to je nejfotografovanější pohled na město. A pak rychle pryč do přírody – Asiaté na túry do hor nechodí (zatím).

Jméno dostal Hallstatt - jak jinak – než podle těžby soli. Možná si také říkáte (a na internetu je jméno města často takto špatně napsáno), proč se Hallstatt nepíše Hallstadt – druhá půlka složeniny v němčině Die Stadt = město. Tak tady je to Der Statt = místo (k něčemu určené), třeba například jako Werkstatt (dílna). Slovo Hall je spojeno se solí – historicky se toto slovo objevuje v mnoha názvech míst, kde se těžila nebo zpracovávala sůl. Pravděpodobně se jedná o slovo ze středověké staroněmčiny, ale výkladů je více. Ve staroněmčině je totiž zmiňována halasalt – typ soli vyráběné ze solanky – slané vody (další typy soli jsou: mořská, kamenná).

Parkování - Do Halstattu se v historii nedalo dostat jinak, než po vodě a nebo pěšinou přes hory. Dnes je přes město vybudována silnice v tunelech (každý směr zvlášť – nad sebou) – i v takto natěsnaném terénu šla doprava elegantně vyřešit. V určitých místech je nad starým městem tunel z jedné strany odkrytý a dá se tady zaparkovat. Z těchto malých parkovišť krátkodobého stání jsou opravdu krásné pohledy na město a jezero.

Na parkování přímo v centru zapomeňte, je tu pěší zóna a na mini parkovišťátcích, která možná vidíte na mapách, parkují pouze místní s povolením, a ubytovaní. Parkoviště pro návštěvníky jsou v nové části Hallstattu – projedete tunelem a vyjedete za pěší zónou, hned vpravo je odbočka k parkovišti P2 (bývá první plné – je nejblíže centru a kousek od nástupní stanice lanovky). Jedete dál a hned za kempem jsou parkovací garáže označené P1 – tam jsme parkovali, mají velkou kapacitu – také blízko do centra, cena 8 Euro za 3 hodiny. Úplně za městem, asi 2 km od začátku pěší zóny je parkoviště P3 pro autobusy a karavany. 

Doporučovaných vyhlídek na město je několik – všechny najdete zaznačeny v této mapě: Vyhlídky na Hallstatt - mapa moje
Vyhlídka č. 1 - již zmiňovaný pohled na panorama města od severovýchodu, asi nejfotografovanější pohled na Hallstatt, na zemi na silnici je nakreslená žlutá klikatá čára – zákaz zastavení, je tu pořád hodně lidí, světlo jedině dopoledne, odpoledne fotíte proti slunci. Vyhlídka č. 2 – u autobusové zastávky – začíná zde pěší zóna, perfektní pohled na panorama městečka od jihozápadu, zde naopak fotit po slunci odpoledne a večer. Jen škoda, že někdo dovolil postavit uprostřed historického města ten žlutý hotýlek s třemi řadami balkonů - vůbec se do tohoto panorámatu nehodí. Vyhlídka č. 3 – parkoviště krátkodobého stání na otevřených místech tunelů – pohled na město shora.

Vyhlídka č. 4 – parkovišťátko pro místní u doků – pohled na domky naskládané nad sebou ve stráni – pohled od severovýchodu, fotit jedině dopoledne, odpoledne je kompletně proti slunci. Vyhlídka č. 5 – skywalk nad Hallstattem – dá se sem dostat pěšky turistickou stezkou nebo lanovkou, fantastický pohled na Hallstatt z výšky – jako domečky z lega (také dále v textu). Vyhlídka č. 6 – ze břehu jezera v místě Freizeitzentrum Hallstatt za městem, Hallstatt už je poměrně daleko, ale vidíte celou scenérii se solným kopcem nad městem a odrazem na hladině jezera, parkoviště je placené. Vyhlídka č. 7 – Vyhlídková plošina 5 Fingers na Krippensteinu – vše o tomto místě najdete v článku o Dachsteinu č. 4 - odkaz pod tímto textem.

Salzberg - kopce nad Hallstattem jsou provrtány štolami a do jedné z nich se mohou dnešní návštěvníci podívat. Vchod do Hallstattských solných dolů je asi 500 m od horní stanice lanovky. Otevřeno je od 9,30 – 16,30 hod., vstupné 23 Euro na osobu. Lanovka z města jezdí od 9 – 18 hod., a stojí 18 Euro na osobu (obousměrná jízda), pouze nahoru 10 Euro. Dolů do útrob hory se sjíždí po skluzavce a všichni musí být oblečeni v bílém hábitu.

Skywalk nad Hallstattem – zaplatili jsme si jednosměrnou jízdu lanovkou, vyjeli nahoru a nejprve se šli podívat na skywalk – vyhlídkovou plošinu (na mapě vyhlídka č. 5), odkud je opravdu nezapomenutelný pohled na městečko krčící se dole u jezera. Na protější straně se tyčí majestátná hora Hoher Sarsein a vpravo Krippenstein – vyhlídka 5 Fingers. Zájem o focení na skywalku je velký, ale nakonec jsme se probojovali.

Potom jsme se vydali na malou procházku po stezce, která je v současné době pro turisty uzavřena – to jsme ale nevěděli. Jedná se o turistickou trasu Soleleintungweg (nebo Soleweg) – cesta potrubí se solankou. Trasa vede z Hallstattu přes Bad Goisern a Bad Ischl až do Ebensee, jednalo se o nejstarší "solankovod" na světě. Slaná voda tekla potrubím z Hallstattských dolů do lázeňských měst, kde byla využívána k léčebným kúrám. Nad silnicí B166, která vede z Hallstattu do Gosau vedli potrubí po mostě vysoko nad silnicí – vstup na most je však už dlouho zakázán a zahrazen.

Za restaurací Rudolfsturm nad skywalkem jsme šli po celkem nově vyrobené kamenité cestě, která končila u betonového prahu - hráze na potoku Mühlbach, který teče z hor dolů do Hallstattu a těsně nad městem vytváří vodopád. Potok asi občas řádil a tak jej tady přehradili protipovodňovou hrází. Voda a následně stavba hráze strhla turistickou trasu a nyní lidé vyšlapali novou stezku kolem lesem, která se po chvíli vrací na starou trasu. Je tu i kovový most, který přežil, ale nevede nikam, končí pod hrází. Zbyly tady jen naučné cedule. Pěkně je to vidět na turistických mapach.cz.

Jdeme dál a přicházíme k ústí uzavřené štoly – Kaiser Franz Josef Förderstollen z roku 1856. Po chvíli se solná stezka napojí na turistickou trasu zpět do Hallstattu. V místě, kde kříží první ulici, vidíme zátaras a nápis, že je stezka uzavřena. Z druhé strany od vyhlídky nad Hallstattem se nic takového nevyskytovalo. Scházíme do Hallstattu, ze stezky jsou pěkné pohledy na kostel a hřbitov s malými hrobečky. Na internetu pak hledám – stezka Soleweg je uzavřena kvůli sesuvům, polomům a chystá se rekonstrukce – pravděpodobně nebude otevřena ani v roce 2020.

Západně od Hallstattu se vypíná 1 953 m n. m. vysoká hora Plassen s bílou vápencovou čepicí, která geograficky patří do pohoří Dachstein. Z Hallstattu sem vede turistická značka. Výstup na Plassen není jednoduchý, i v případě, že se použije lanovka z Hallstattu, převýšení od horní stanice na vrchol dělá pořád ještě 1 000 m.

Na protější straně se nad Hallstattským jezerem tyčí další skoro dvoutisícová hora - Hoher Sarstein (1 975 m), po jehož vrcholu prochází hranice spolkových zemí Horní Rakousko a Štýrsko. Hoher Sarstein je schůdný od severu z parkoviště u obce Pötschen (4,4 km nahoru, 1 200 m převýšení) a pohled na masív od Hallstattského jezera budí opravdu respekt. Vrchol poskytuje nádherné výhledy na nejvyšší partie Dachsteinu a další horstva.

Hallstattské jezero (Hallstätter See) je 8 km dlouhé a 1-2 km široké, sevřené horami působí spíše jako fjord. Přes jezero protéká řeka Traun. Hallstattské jezero patří k nejrybnatějším jezerům v Rakousku. Do železniční stanice umístěné na protějším břehu je možné se z Hallstattu dostat trajektem. Přeprava přes jezero na nádraží existuje již od roku 1881 a udržuje se i v zimním období. Jezero s Dachsteinem v zádech a Hallstattem choulícím se na břehu tvoří jednu z nejkrásnějších scenérií v Alpách. Jeden z nejpěknějších pohledů na jezero je z vyhlídky 5 Fingers na Krippensteinu.

Mapa oblasti Hallstatt na mapy.cz: Hallstatt (mapy.cz/turisticka)

Text: Alexandra Prejdová
Fotografie: Jan Prejda

Všechny naše články z oblasti pohoří Dachstein jsou zde:

• Rakousko – Dachstein (1): Lanovkou pod Hoher Dachstein
• Rakousko – Dachstein (2): Gosaukamm (Salcburské Dolomity)
• Rakousko – Dachstein (3): Jezera Vorderer a Hinterer Gosausee
• Rakousko – Dachstein (4): Lanovky Krippenstein, vyhlídka 5 Fingers, túra k Simonyhütte
• Rakousko – Salzkammergut (Solná komora): Hallstatt

Další články z našich cest do Rakouska zde:

• Rakousko - Gutensteinské Alpy (1): Soutěska Steinwandklamm a vodopády Myrafälle
• Rakousko – Gutensteinské Alpy (2): Hohe Wand
• Rakousko - Gutensteinské Alpy (3): Reisalpe, Hochstaff
• Rakousko - Türnitzské Alpy (1): Türnitzer Höger, Zdarsky Hütte
• Rakousko - Türnitzské Alpy (2): Eisenstein, Julius-Seitner Hütte
• Rakousko - Ybbstallské Alpy (1): Ötscher, Gemeindealpe a soutěska Ötschergraben
• Rakousko - Ybbstallské Alpy (2): Dürrenstein, Lunzer Obersee
• Rakousko: Pohoří Schneeberg
• Rakousko - Kaiserwinkl (1): Jezero Walchsee, túra na Wandberg a Brennkopf
• Rakousko - Kaiserwinkl (2): Kaisergebirge - výstup na Heuberg
• Rakousko - Kaiserwinkl (3): Kaisergebirge - lanovkou na Unterberghorn
• Rakousko - Gailtálské Alpy (1): Údolí Lesachtal, Samalm, Soleck, Riebenkofel
• Rakousko - Gailtálské Alpy (2): Lienzské Dolomity, Rudl-Eller Weg
• Rakousko, Maďarsko: Neziderské jezero (Neusiedler See, Fertö)