Ratíškovice - Kostel sv.Cyrila a Metoděje

Turistické cíle • Památky a muzea • Kostel

Kostel sv.Cyrila a Metoděje v Ratíškovicích byl dokončen a vysvěcen v roce 1857. Se stavbou bylo započato o dva roky dříve a byl postaven podle plánů hodonínského stavitele Josefa Lichta ve slohu historického romantismu. Po dokončení stavby bylo započato s jeho postupným vybavením interiérů. Kostel byl postupně vybaven hlavním a bočními oltáři a dokončena byla také jeho vnitřní výzdoba.

Nejvzácnější výbavou kostela je dřevěná soška Panny Marie s Ježíškem v náručí, zhotovená kolem roku 1400. Barokní korunka je instalována dodatečně. Původ sošky a cesta, jak se toto gotické dílo dostalo do ratíškovické farnosti, jsou zastřeny tajemstvím.

V roce 1867 byly instalovány varhany a v roce 1873 byl zakoupen první kostelní zvon. V roce 1933 byl zaveden elektrický proud.

Římskokatolický farní kostel byl několikrát opravován - poprvé roku 1907, podruhé roku a též po druhé světové válce, kdy byly zakoupeny další dva zvony. Další opravy kostela proběhly v letech 1983 až 1987. oku 1987 byl instalován nový oltář a do prohlubně mensy uloženy ostatky sv. Jana Nepomuckého Neumanna.

Předchůdcem kostela sv.Cyrila a Metoděje byla kaple svatého Josefa, postavená roku 1660 mezi dnešním kostelem a hřbitovem. Ovšem ještě dávno předtím zde stával dřevěný kostelík, vybudovaný okolo roku 1445. Doba jeho zániku není známa.

Římskokatolická farnost Ratíškovice
Vítězná 229

tel. 518 367 222

Farníci se schází ke mši svaté v kostele sv. Cyrila a Metoděje, postaveném v r. 1857.

Obvyklý pořad bohoslužeb:

neděle:
pondělí:
úterý:
středa:
čtvrtek:
pátek:
sobota:

mše svatá v 8.00 a 10.00 hodin
mše svatá v 7.30 hodin
mše svatá není
mše svatá v 18.00 hodin
mše svatá v 18.00 hodin
mše svatá v 18.00 hodin
mše svatá v 7.30 hodin

http://www.ratiskovice.com/modules.php?name=Content&pa=showpage&pid=34

Ratíškovice patří mezi nejstarší obce v okrese Hodonín, o čemž svědčí archeologické nálezy v okolí. První písemná zpráva o obci je uvedena v listině z roku 1131, která je soupisem více než 200 moravských obcí. Ve 14. století patřily Ratíškovice ke knížecímu komornímu statku ve Bzenci. V letech 1333 – 1346 byl majitelem Ratíškovic Karel IV. Ve druhé polovině 14. století patřila obec k farnosti Milotice. Roku 1496 odkoupili od Vratislava z Pernštejna ves Ratíškovice páni z Lipé, kteří obec kvůli dluhům prodali hraběti ze Salmu. Obecní znak vznikl ze staré pečeti z období válek s Turky v letecj 1592 – 1606. Během třicetileté války bylo roku 1614 hodonínské panství prodáno Zdenkovi Žampachovi, který se později ve stavovském odboji proti Habsburkům postavil veřejně na stranu císaře. Jeho majetek byl proto v roce 1619 zkonfiskován a předán 1619 Matyáši z Thurnu. Po ukončení války roku1648 se stal majitelem Ratíškovic Bedřich z Oppersdorfu. Ten nedodržoval císařská robotní nařízení, zvyšoval robotní dny a daně. Roku 1691 byl sepsán oppersdorfský urbář, podle kterého bylo v Ratíškovicích obsazeno 37 usedlostí. Roku 1750 převzal statky hrabě Josef ze Czoborů de Czoborcent-Michali, který byl špatným a upadl do konkursu. Za 1.005.500 zlatých rýnských koupil panství roku 1762 císař František I. Císařská rodina obec držela až do vydání tolerančního patentu a zrušení roboty dne 1.7. 1848. Pak se stala samostatnou hospodářskou jednotkou a byla dál převážně zemědělskou obcí. Pěstovali se zde obilniny, řepa a konopí. Teprve na rozhraní 19. a 20. století začali někteří muži pracovat v hnědouhelných dolech v Dubňanech a Miloticích. Kolem roku 1850 byla v Ratíškovicích založena cihelna. K historickým památkám obce patří římskokatolický farní kostel, vystavěný v letech 1855– 1857. Kostel byl postaven podle plánů hodonínského stavitele Josefa Lichta ve slohu historického romantismu. Ke kostelu přiléhá budova fary a hřbitov. Součástí mobiliáře kostela je dřevěná soška Panny Marie s Ježíškem v náručí z roku 1400. Další zajímavostí v obcí je muzeum ve vagónu, kde se lze projet na drezíně na zrušené železniční trati. Trať sloužila v minulosti k přepravě lignitu z Baťových dolů k Baťově kanálu, odkud plul po vodě až do otrokovické Baťovy tepelné elektrárny. Trasa pro drezíny je sice krátká (3 km), ale propojuje dvě vinařské stezky: Podluží a Moravskou vinnou.