Ravenna – bazilika sv. Apolináře v Classe (Basilica di Sant'Apollinare in Classe)

Bazilika Sant' Apollinare v Classe je jedinou ravennskou památkou, zařazenou v roce 1996 na seznam UNESCO, kterou nenajdete v centru města. Nachází se totiž na – všichni příznivci rudých koní z Maranella dozajista zpozorní - ulici Enza Ferrariho, ve vzdálenosti necelých 8 kilometrů od středu Ravenny. Z pověření arcibiskupa Ursicina chrám postavil ravennský bankéř a mecenáš umění Julian Argentarius v první polovině 6. století, a to na staré pohřební ploše, užívané na přelomu 2. a 3. století. Původně byla bazilika také hrobkou prvního ravennského biskupa sv. Apolináře – podle legendy žáka sv. Petra - a bývala popisována jako nejvíce impozantní bazilika raně křesťanského období. A přes veškeré rabování si bazilika dodnes zachovala svou původní krásu. Vynikají zejména polychromované mozaiky v apsidě a starověké mramorové sarkofágy arcibiskupů, umístěné podél bočních lodí.

Tato raně křesťanská stavba, vysvěcená roku 547, byla ještě upravena v období renesance a definitivně dokončena rekonstrukcí ve 20. století. Jedná se o trojlodní baziliku s – v exteriéru - polygonální apsidou a dvojicí apsidových kaplí. Průčelí je tradiční, tedy zděné s nartexem, nad jehož arkádami vidíme sdružené okno. Ve vstupní části doplňuje cihlu řecký mramor. Vedle kostela se nachází zvonice z 9. století. I ta je pro tuto oblast obvyklá; je válcového tvaru a opticky ji směrem nahoru rozšiřují okna, která se – směrem zdola nahoru – postupně mění z jednoduchého okénka ve sdružené románské trojokno. Toto uspořádání způsobí, že je stavba odlehčená, stabilnější a nenaklání se.

Uvnitř chrámu jsou stěny holé - s výjimkou apsidy s pestrobarevnou mozaikou - a zřejmě pocházející z různých období. Ve středu baziliky je umístěn starověký oltář. Mozaika nad půlkruhovou apsidou zobrazuje Krista v kruhovém medailonu. Po jeho stranách vidíme - uprostřed moře z mraků - okřídlené symboly evangelistů (orel – Jan, anděl – Matouš, lev – Marek a býk - Lukáš). Pod nimi vychází dvanáct apoštolů v podobě jehňat. V parapetech klenby jsou dvě palmy, které jsou v biblické literatuře symbolem spravedlivých. Níže jsou pak postavy archandělů Michaela a Gabriela s bustou sv. Matouše. Žádný jiný svatý není zřetelně označen a je možné, že se v těchto případech jedná o pozdější úpravu, snad z počátku 12. století.

Lze však všeobecně konstatovat, že výzdoba apsidy pochází z poloviny 6. století a lze ji rozdělit do dvou rovin. Uprostřed té horní je velký kruh s hvězdnou oblohou, v jehož centru stojí ozdobený kříž. Ve středu tohoto kříže najdeme Kristovu tvář. Nad křížem vystupuje z mraků boží ruka (nespojovat, prosím, s Diegem Maradonou). Po stranách kruhového disku se nacházejí postavy Eliáše a Mojžíše. Pod nimi – v „zelené zóně“ – vidíme tři jehňata, symbolizující apoštoly Petra, Jakuba a Jana. Ve středu spodní části – která je zobrazena jako zelené květinové údolí s kameny, keři, rostlinami a ptáky - stojí postava svatého Apolináře, prvního biskupa Ravenny. Ten je zachycen s nataženýma rukama v postoji modlitby. Dvanáct bílých jehňat zde představuje věřící, svěřené do jeho péče. V prostoru jsou pak zobrazeny postavy čtyř ravennských biskupů (Ursicino, Orso, Severo a Ecclesio), oblečených v kněžském rouchu a nesoucích v ruce knihu.

Po obou stranách apsidy se nacházejí panely ze 7. století. Na tom vlevo - který ovšem prošel četnými pozdějšími úpravami – je zobrazen byzantský císař Konstantin IV., na pravém pak vidíme Abraháma, Ábela a Melchizedeka u oltáře, jak nabízejí oběť Pánu. Volba tohoto tématu je úzce spojena s bojem proti ariánství, které zpochybňuje božskou podstatu Ježíše Krista. Přes veškerá předchozí konstatování se usuzuje, že část mozaik v apsidě mohla být ještě starší. Jednalo by se minimálně o dekorativní témata s květinami, ovocem a ptáky. Celková koncepce výzdoby apsidy však byla zřejmě změněna u příležitosti povýšení Maximiana na prvního zdejšího arcibiskupa.

Podél bočních stěn baziliky je – jak již bylo nazančeno v úvodu - uspořádáno několik kamenných sarkofágů, pocházejících převážně z 8. století. Je zde vidět zajímavé změny ve vývoji stylu provedení. Reliéfy mimořádné plastičnosti lidských postav na římských sarkofázích střídají symboly byzantské, které volně přecházejí k rostoucí abstrakci a zjednodušení těchto symbolů. Další zajímavostí, kterou si v bazilice Sant´Apollinare in Classe můžete prohlédnout, je galerie kruhových portrétů arcibiskupů Ravenny na bočních stranách hlavní lodi. Tyto malby byly většinově provedeny v průběhu 18. století.

Bazilika je otevřena v období pondělí – sobota od 08:30 do 19:30 hod. a v neděli od 13:00 do 19:30 hod. Poslední vstup je umožněn 30 minut před uzavřením. Zavíracími dny jsou 1. leden, 1.květen a 25. prosinec. Vstupné stojí 5,00 Euro, můžete si však zakoupit i kombinovanou vstupenku, která vám za 10 Euro umožní vstup do této baziliky, do Theodorichova mauzolea a Národního muzea. Zdarma mají vstup všichni občané Evropské unie do 18 let a nad 65 let. V těsné blízkosti baziliky Sant' Apollinare in Classe se nachází zastávka autobusové linky č. 4, parkoviště i turistická informační kancelář, nejbližší vlakové nádraží je odsud vzdáleno 5 minut chůze.

Závěrem bych se ještě rád omluvil za sníženou kvalitu fotografií. Jedná se o oskenované fotografie 13 x 9 cm nebo ofocené pohlednice, které jsem zde v letech 2002 až 2007 pořídil, a skutečně slouží pouze jako ilustrační foto a propagační materiál. Považuji totiž Ravennu a její památky za natolik zajímavé, že by byla škoda je nepředstavit alespoň touto formou.