Loading...
Půvabná Maurova nebo Mouřenínova fontána vznikla v roce 1575 a je jednou ze tří monumentálních kašen, které jsou součástí římského náměstí Piazza Navona. Najdeme ji v jižní části tohoto „plácku“, který bývá často označován za nejkrásnější náměstí světa. Fontánu z růžového mramoru nechal zhotovit papež Řehoře VIII. a na její podobě se postupně podíleli jedni z nejvýznamnějších umělců své doby.
Stavbou nové – tehdy ovšem ještě ne Maurovy - fontány byl pověřen vynikající italský architekt a sochař Giacomo della Porta. Ten ji ozdobil čtyřmi Tritóny a roku 1575 dokončil. O necelé století později – tedy v roce 1651 – byla dokončena sousední Fontána čtyř řek a její stavebník - papež Inocenc X. - požádal Gian Lorenza Berniniho, aby jižní fontánu přebudoval. Inocencovi se totiž nelíbila podoba vany fontány ani její velikost.
Velký architekt, sochař a malíř, který dal definitivní podobu Svatopetrskému náměstí ve Vatikánu, pak fontánu zvětšil a nechal zhotovit sochu v jejím středu. Autorem skulptury muže stojícího v lastuře a bojujícího s delfínem je ale sochař Giovanni Antonio Mari. A právě podle této sochy, která svým vzhledem připomíná Maura, dostala fontána své jméno.
Fontánu už dnes ale, bohužel, v původní podobě neuvidíme. Roku 1874 byly totiž všechny sochy nahrazeny kopiemi od sochaře Luigiho Amici a jejich originály se přestěhovaly do parku či krajinné zahrady Villa Borghese. Od roku 2011 však můžeme slovo bohužel nahradit výrazem naštěstí. Právě v září tohoto roku totiž byla kašna poškozena poté, co na ni kladivem zaútočil nějaký vandal.
Na závěr ještě několik doplňujících a souhrnných informací:
Původní podobu fontány s delfínem a čtyřmi Tritony sice navrhl Giacomo della Porta, ale rozhodně nebyl jejím jediným tvůrcem. Na fontáně totiž v roce 1575 pracovali mnozí významní umělci 16. století, kteří podle della Portova návrhu vyřezávali Tritony, draky a maskarony. Zmínit musíme alespoň jména Simone Moschini, Gillis van den Vliete nebo Taddeo Landini (vše renesančně-manýrističtí sochaři). V roce 1653 byla na fontánu přidána socha Maura, jejíž podobu navrhl G.L. Bernini a kterou vyřezal G.A. Mari (ten je také považován za umělce, který kašnu v roce 1654 dokončil). Za hlavního sponzora finální stavební etapy je všeobecně označována Olimpia Maidalchini Pamphili, tedy švagrová papeže Inocence X.
Della Portův projekt počítal s mramorovou kašnou na dvou stupních, kterou měla ozdobit čtveřice Tritonů (jejich sochy vznikly o dva roky dříve pro fontánu na náměstí Piazza dei Popolo, kde však nebyly nikdy použity) a maskarony mezi delfíny. Součástí fontány tehdy byla také “vstupní” brána, kterou odstranil až Bernini. Jeho první návrh se papežovi nelíbil, a tak přišla ke slovu varianta mohutné lidské postavy stojící na velké lastuře. Maur drží za ocas a škrtí nohama svíjejícího se delfína, kterému tryská z tlamy voda. Toto sousoší vzniklo podle Berniniho skicy a bylo zpočátku nazýváno Etiopan bojující s delfínem.